Venezuela vyšle úředníky pracovat na pole
Jenže zásadní propad cen ropy před dvěma lety a 17 let vlády socialistů podle modelu někdejšího lídra Huga Cháveze uvrhlo kdysi jednu z nejvyspělejších latinskoamerických zemí do tristní hospodářské situace.
Na vyvlastněných pozemcích funguje jen minimum podniků. Takřka veškerá výroba v zemi se zastavila. Venezuela je tak závislá na dovozu, jenže propad cen ropy, a tím pádem i schopnosti za import platit je jednou z příčin prázdných regálů amnohahodinových front před obchody. Případně astronomických cen za zboží, které není „dotováno vládou“.
V takovém případě je možné si například v Caracasu koupit konzervu s tmavými fazolemi až za 3000 bolívarů, což je zhruba 20 procent minimálního platu v zemi. Mezinárodní měnový fond (MMF) označuje venezuelskou ekonomiku za jednu z nejhorších na světě. Předpokládá, že letos HDP klesne až o 10 procent, což patrně žádná jiná země nepřekoná. Inflace se naopak přehoup- ne přes neuvěřitelnou hranici 700 procent, což je o polovinu vyšší nárůst než vloni, jak ukazují meziroční odhady.
Prezident Maduro, který převzal moc po zesnulém Chávezovi před třemi lety, viní z nynější situace „kapitalistické zrádce“, kteří se zemí vedou „ekonomickou válku“. Proto další dekret. Nicméně je otázka, zda ho podniky budou naplňovat a vyšlou své pracovníky na pole. Už několik Madurových dekretů „pro zlepšení situace“ve Venezuele bylo prostě jen oznámeno a vydáno.
Na druhou stranu v červenci vznikl tým, který by měl kontrolovat dodávky jídla a distribuci. Maduro do jeho čela postavil ministra obrany Vladimira Padrina. Jmenování generála do této – nyní dosti významné – funkce podle některých analytiků leccos naznačuje. „To, že předali moc v tomto programu Padrinovi, je mimořádné. Může značit, že Maduro se snaží v prohlubující se ekonomické a sociální krizi zvýšit svou podporu s pomocí armády,“řekl CNN Sebastian Rondeau, ekonom Bank of America.