Co nám daly... granty ERC
Ajeje, zase zkratka. Další grant. A Evropská unie! Desítky milionů do základního výzkumu neboli do něčeho, o čem ani nevíme, co z toho vzejde... Další vyhozené peníze? Tak nějak se mohou laici dívat na články, které pojednávají o veleštědrých grantech Evropské výzkumné rady (ERC). České nositele, jichž je zatím jen pár, pravidelně v LN představujeme.
Zaslouží si to? Jsou tak výjimeční? Samozřejmě že ano. Minulý týden zveřejnil prezident výzkumné rady Jean-Pierre Bourguignon analýzu, která zjišťovala, jak se 199 konkrétních a již ukončených projektů „vyplatilo“. Zhodnocení je tu namístě, neboť jde o opravdu drahou legraci – tři typy grantů, jež se udílejí teprve od roku 2007, trvají pět let a nabízejí řešitelům fůru peněz: startovní grant až 1,5 milionu eur, konsolidační dva miliony eur a jejich nejvyšší forma, pokročilý grant, až 2,5 milionu eur. Klidně tedy i sedmdesát milionů korun.
Pilotní studie, jež si proklepla necelé dvě stovky projektů, ukázala, že takřka tři čtvrtiny z nich vedly k zásadním vědeckým poznatkům! Přesněji: hned 21 procent grantů ERC přineslo „průlomový objev“a dalších padesát procent „význačný vědecký pokrok“. Čtvrtina měla jen „drob- ný přínos“, zbylá čtyři procenta pak neznatelný efekt. Při pojetí těchto grantů jako „high risk“, „high gain“(značné riziko, značný přínos) je taková úspěšnost skoro až šokující.
Analýza navíc zjišťovala, zda už tento „blue sky research“čili ten „nejzákladnější“výzkum ze sféry kvantové fyziky, nanomateriálů, lidského mozku či genomiky našel uplatnění i mimo vědeckou komunitu a její špičkové publikace. A světe div se, asi dvanáctina objevů již má zjevný aplikační potenciál, další třetina jej nejspíše mít i bude. A to jen pár let po uzavření projektů, přičemž bývá zvykem, že – dejme tomu – poznání buněčných pochodů či nových materiálů vede k léčebnému využití nebo moderní elektronice třeba až za celé desítky let...
„Tlačíme vědce i oponenty, aby upřednostnili riskantní, ambiciózní výzkum. Je tedy důležité vědět, že vybíráme ty správné projekty,“dodal Bourguignon. Analýzu udělených grantů (převážně z let 2007 a 2008) ocenil Erik Arnold, šéf společnosti Technopolis, jež dělala i audit české vědy. „Bylo by pěkné, kdyby tento počin inspiroval i ostatní grantové agentury,“řekl Arnold časopisu Nature s tím, že takto retrospektivní zhodnocení je velmi ojedinělé.
Až tedy budete číst o nositelích grantů ERC v Česku (což se povedlo ve 23 případech – devět startovních, sedm konsolidačních a sedm pokročilých), vězte, že jde o vědce, kteří opravdu bádají na té nejvyšší úrovni. A pak: existuje veliká šance, že nejde o promarněné miliony.
Hned 21 procent grantů ERC přineslo „průlomový objev“a dalších padesát procent „význačný vědecký pokrok“. Čtvrtina měla jen „drobný přínos“, zbylá čtyři procenta pak neznatelný efekt.