Ruská karta v boji o Bílý dům
Putin mezi republikány a demokraty. WASHINGTON/PRAHA Jen několik málo dní poté, co server WikiLeaks začal před týdnem zveřejňovat e-maily členů americké Demokratické strany, vyšetřuje tamní Federální úřad pro vyšetřování (FBI) další kybernetický útok proti demokratům. Podle agentury Reuters přitom má jít stejně jako v předchozím případě o hackery z Ruska, což posílilo spekulace o vazbách republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Kreml a jeho byznysových zájmech v této zemi.
Parádní úlovek
Útočníkům se podařil parádní úlovek. Odcizeno bylo 20 tisíc e-mailů, které si od ledna 2015 do května letošního roku vyměnili členové Demokratické strany. Vyplynulo z nich mimo jiné to, že strana během primárek porušila princip neutrality, když podporovala Hillary Clintonovou a naopak očerňovala jejího předního stranického rivala Bernieho Sanderse.
Podle demokratů má publikace elektronické korespondence pomoci v nadcházejících prezidentských volbách kandidátovi republikánů Trumpovi. E-maily mělo WikiLeaks předat přímo nebo přes prostředníky Rusko. To se totiž podle politologů obává případného vítězství Clintonové ve volbách.
Trumpova narážka
Trump je naopak známý mnohem vlídnějším postojem k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle některých dřívějších Trumpových prohlášení spolu dokonce mají „dobrý vztah“. Tezí, že se Rusko skrz WikiLeaks snaží ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb, se proto okamžitě začaly zabývat přední zámořské deníky jako New York Times, Washington Post či britská BBC.
Kontroverzní magnát ucházející se o křeslo v Bílém domě se minulou středu dokonce v narážce na konverzaci Clintonové, která ve zveřejněných záznamech chybí, nechal slyšet: „Rusko, pokud posloucháš, doufám, že dokážeš najít chybějících 30 tisíc e-mailů. Myslím, že náš tisk by to ocenil.“
Vládní hackeři?
Nový útok ale pravděpodobně mířil spíš k informacím o sponzo- rech a podporovatelích demokratů. FBI zatím neuvedla, jaká data byla kompromitována. Dárci ale obvykle kromě jména a kontaktních údajů vyplňují například i čísla kreditních karet. Jisté není ani to, zda ukradené informace nebyly použity k proniknutí do dalších systémů.
„Jde o neobvyklý druh škodlivého programu, nezjistitelný většinou antivirových softwarů, kterým spíš disponují vládami podporovaní hackeři než obyčejní kriminálníci,“uvedl ředitel kyberbezpečnostní firmy Fidelis Justin Harvey.
Jak Kreml, tak Trump jakoukoliv spojitost s „kyberprůšvihy“demokratů odmítají. Republikánský kandidát den před svým pobídnutím ruských hackerů na svém twitterovém profilu dokonce uvedl, že v Rusku nemá žádné investice. Jeho obchodní vztahy s touto zemí ale trvají téměř 30 let a sahají ještě do dob Sovětského svazu.
Tam Trump zavítal poprvé v roce 1987, když hledal místo pro své hotely v Moskvě a Leningradu (dnes Petrohradu). Přestože z obchodu nakonec sešlo – údajně proto, že tehdejší vládní aparát chtěl ve společném podniku majoritní podíl, což se miliardáři nelíbilo –, Rusko zůstalo v Trumpově hledáčku. V roce 1996 se kvůli pokusu proniknout na tamní trh pokusil spojit s americkou tabákovou společností Brooke Group. Ani to ale nevyšlo.
Dárek od Putina
Za dalších devět let byl Trump zpátky s developerským projektem moskevského hotelu, na kterém spolupracoval s BayRock Group. Jediným výsledkem tohoto partnerství však byl hotel na Manhattanu a několik soudních sporů, mimo jiné kvůli financování BayRock Group tajemnými ruskými a kazašskými společnostmi.
V roce 2008 už byl blízko k uzavření obchodu s ruským developerem Pavlem Fuksem, který chtěl pod Trumpovým jménem otevřít luxusní ubytovací komplexy v Moskvě, Petrohradu a v Soči. Nakonec ale vycouval kvůli ceně za značku Trump, která měla podle listu Kommersant činit 200 milionů dolarů (zhruba 4,9 miliardy korun).
Naposledy se o Trumpově mrakodrapu v Moskvě hovořilo před třemi lety v souvislosti s develo- perem a Putinovi blízkým oligarchou Arasem Agalarovem. Ten Trumpa dokonce přesvědčil, aby do Moskvy přivezl svou mezinárodní soutěž krásy Miss Universe. Na Twitteru se tehdy Trump zeptal, jestli Putin na akci přijde, a pokud ano, zda-li se stane jeho nejlepším přítelem.
Ruský prezident se sice nakonec z účasti omluvil a další projekt moskevského hotelu vyšuměl, přesto na tom Trump nebyl škodný. Putin mu poslal vzkaz a lakovanou dekorativní škatuli a od sponzorů moskevské události dostal 14 milionů dolarů. Agalarov přitom není jediný z ruských byznysmenů, s nimiž má Trump styky. Třeba Dmitriji Rybolovlevovi prodal za 95 milionů dolarů honosné sídlo na floridské Palm Beach.
A právě vztahy s oligarchy, kteří kvůli protiruským sankcím ze strany Spojených států už přišli o desítky a stovky miliard dolarů, kritici a konspirátoři Trumpovi vyčítají. O tom, že by se Kremlu líbilo, kdyby v Bílém domě usedl jemu nakloněný prezident, který navíc zpochybňuje roli USA v NATO, není pochyb.
A Trumpovi by se jistě líbil další růst jeho jmění, které magazín Forbes oceňuje na 4,5 miliardy dolarů, on sám ovšem na deset miliard. Zatím ale vazby mezi ním a Ruskem nikdo nedokázal.
Zveřejnění citlivých e-mailů amerických demokratů serverem WikiLeaks přiživilo spekulace o souznění ruského prezidenta Putina s kandidátem republikánů Trumpem.