Jak se soutěžilo v Olympii?
Vítězem prvních her v posvátném okrsku ve starověké Olympii byl v roce 776 př. n. l. Koroibos z Élidy. Závodilo se pouze v běhu na jeden stadion, tedy na délku 192,27 metru. Čas se neměřil, rozhodčí – hellanodikové, kteří měli na starosti i samotnou organizaci her – určili prvního, kdo proběhl cílem. Už tehdy atleti běhali nazí a bosí. Stejný program – běh na jeden stadion – mělo i následující dvanáctero olympijských her.
Přibývají další disciplíny
Na čtrnáctých hrách v roce 724 př. n. l. přibyl běh na dva stadiony, zvaný diaulos (běželo se tam a zpět). Následující hry přinesly též běh na dlouhé trati, tzv. dolichos, o jehož podobě badatelé stále vedou spory – kolik měřil, zda sedm, nebo až 24 stadionů, jestli se běhalo v drahách, či kolem stadionu, či jestli závod neměl podobu přespolního běhu. V roce 520 př. n. l. se jako výraz uznání fyzické připravenosti vojáků začaly pořádat běžecké závody těžkooděnců, hoplitů. Běhalo se sice „jen“na čtyři stadiony, ale s váhou všeho brnění se jednalo o velice náročný závod.
Revoluci znamenaly 18. olympijské hry v roce 708 př. n. l. Do programu byly zařazeny nové disciplíny. Jednak přibyl první druh zápasu, palé, což byla z dnešního pohledu směsice zápasu řecko-římského a suma – zápasník porazil svého soupeře stržením ze stoje na zápasiště nebo jeho vytlačením z vyhrazeného prostoru. Významnější byl ale vznik pentathlónu, pětiboje, který se okamžitě stal nejprestižnější soutěží olympijských her. Jeho vítězem se totiž mohl stát jen nejvšestrannější atlet. Součástí pětiboje byl běh na jeden stadion, skok do dálky, hod diskem, hod oštěpem a zápas palé.
Atletické disciplíny pronikly na program olympijských her i jednotlivě, Výjevy z antických artefaktů prozrazují mnohé o tehdejších sportovních technikách. přestože měly poněkud jinou podobu, než jak je známe ze současnosti. Neví se, jestli skok do dálky byl prostým skokem, či víceskokem, zato se ví, že atleti skákali s kamennými či kovovými cihličkami v rukou – haltérami –, které jim umožňovaly dosáhnout lepšího výkonu.
Disk byl původně kamenný, později z bronzu. Měl různou váhu i různé rozměry. Pro všechny závodníky byl však stejný. Myrónova socha Diskobola dokazuje, že už v antice se házelo diskem s otočkou. Při hodu oštěpem se nářadí vypouštělo pomocí malého koženého řemínku v místě úchopu, většinou na konci oštěpu.
Zápas téměř na život a na smrt
Zápas palé dostal vbrzku své nové varianty. Nejprve byl v roce 688 př. n. l. zaveden box, pygmé. Atleti měli pěsti ovinuté koženými řemínky, později do nich za- dělávali ostré kamínky nebo kovové hroty. Konec nastal buď vzdáním se soupeře, nebo když soupeř zůstal ležet bezvládně na zemi. Když zápas nevedl ke konci, mohl rozhodčí nařídit tzv. klimax, při němž jeden ze soupeřů dal nekrytému druhému ránu. Kdo první upadl, prohrál. V roce 648 př. n. l. doplnil zápasnické disciplíny pankration, všeboj. V něm bylo dovoleno všechno, kromě útoku na oči a pohlavní orgány. Zvítězil zápasník, který svého soupeře udolal.
Poslední soutěží, která pronikla na antické olympijské hry, byly hipické závody, tj. zprvu závody koňských spřežení, od doby římské též závody s jezdci v sedle. Nekonaly se na tradičním stadionu, ale na přilehlém, nově postaveném hipodromu. Vítězem se nestával ani kůň, ani kočí či jezdec, ale majitel koně.
Dlouho se uvádělo, že hry v Olympii provázely i umělecké soutěže. Poslední výzkumy ukázaly, že jedinou součástí olympijského programu byly od roku 396 př. n. l. soutěže trubačů a hlasatelů, které však probíhaly před zahájením her a byly z dnešního pohledu spíše konkurzem, kterýměl vybrat nejlepšího moderátora olympijských her.
Nejdéle hry trvaly pět dnů
Olympijské hry trvaly po celé osmé století př. n. l. pouze jeden den. S přibývajícími disciplínami se ale prodlužovaly a historici se zatím shodují, že nejdéle trvaly pět dnů. Vítězové byli odměňováni olivovým věncem a jejich rodné obce jim stavěly sochy a projevovaly pocty. Až do konce pátého století př. n. l. byla proto účast na olympijských hrách největší touhou každého svobodného Řeka. Později se hry staly záležitostí profesionálů a spolu s jejich příchodem začalo i období korupce a podvodů.