Oranžové prebendy v Černínu

Například Jaroslav Kala, místopředseda bruntálských sociálních demokratů a moravskoslezský zastupitel, dostal z ministerské kasy na základě dohody o provedení činnosti 180 tisíc za to, že od letošního ledna do konce června (dohody se smí uzavírat maximálně na půl roku) připravoval podklady „v oblasti zahraničního obchodu s akcentováním bezpečnostních aspektů“.

Životopis původního mechanika motorových lokomotiv uvádí praxi v technickém rozvoji Severomoravských mlékáren a obchodním oddělení stavební firmy RD Rýmařov, ale o zahraničním obchodu s bezpečnostními riziky neříká nic. „Vypracoval například analýzu rozvoje příhraničních oblastí v návaznosti na Interreg III/A silnice II. a III. třídy a dotací EU,“uvedla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Mezi držiteli oranžové legitimace, kteří měli v prvním půlroce letošního roku s Černínským palácem uzavřenou dohodu, jsou bezpochyby i ti, kdo se na přidělenou práci hodí. Třeba Radim Hanzel, bratr karvinského starosty a ředitel Havířovské teplárenské společnosti, odborně pomáhal v oblasti energetické bezpečnosti. Jenomže ministerstvo má mezi svými kmenovými zaměstnanci odborníky na energetiku. Pavel Kawulok, zastupitel Moravskoslezského kraje a člen ústředního výkonného výboru ČSSD, tu vypomáhal coby poradce pro legislativu a jako právník je k tomu jistě způsobilý. Ministerstvo ale má svůj legislativně-právní odbor.

Porušení rozpočtové kázně

Pokud jakékoli ministerstvo nabírá externí dohodáře na něco, nač má svoje vlastní lidi s běžnou pracovní smlouvou, porušuje tak rozpočtovou kázeň. Upozornil na to i Nejvyšší kontrolní úřad po své letošní prověrce hospodaření v Černínském paláci.

„Dohoda musí být uzavřena na jasně vymezený úkol, nikoli však na činnost, kterou podle organizačního řádu zajišťuje některý z útvarů ministerstva, neboť zaměstnavatelmá povinnost zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru,“napsali kontroloři do zprávy. Jde o to, že opačný postup je zbytečným plýtváním penězi, protože pokud má úřad na něco svoje vlastní lidi, není důvod, aby platil někoho zvenčí.

Třeba Kawulokův případ je v zásadě totožný s tím, kvůli němuž před třemi lety Nejvyšší kontrolní úřad vyčinil ministerstvu průmyslu. Zaplatilo externistovi za sepsání návrhu zákona, přestože tvorba legislativy je základním úkolem každého ministerstva a přestože na příslušném odboru tehdy sedělo čtyřiadvacet kmenových pracovníků. Analýzu pozměňovacích návrhů, což byla Kawulokova práce, by měli ministerští legislativci zvládnout také.

NKÚ po prověrce Černínského paláce upozornil i na to, že úkoly v dohodách nejsou popsány tak, aby bylo jasné, co a jestli vůbec něco za vynaložené veřejné prostředky úřad dostává: „Zjistili jsme případy, kdy byl předmět činnosti vymezen natolik vágně, že kontrola takto zadaných činností není reálně možná. Výkazy neobsahovaly údaje, které by dokládaly, že předmět dohod byl realizován.“

V podobně vágním duchu byla vyvedena i specifikace činností u oranžových dohodářů. Ministerstvo zahraničí LN odpovědělo, že například Jiří Vzientek, předseda frýdecko-místecké ČSSD a krajský zastupitel, byl „poradcem pro zahraniční reprezentaci“nebo že Tomáš Navrátil, předseda opav- ské stranické buňky, pomáhal „s podporou zahraničních investic a strukturálních fondů EU“. Oslovení dohodáři buď na dotaz, jakou práci přesně pro ministerstvo odvedli, nereagovali, nebo odpovědět nechtěli. „Nejsem oprávněn vám sdělit tyto informace,“napsal Tomáš Navrátil. Na tiskové oddělení ministerstva odkázal i Jiří Vzientek.

Ministerstvo obsah jejich práce na další dotaz částečně upřesnilo. „Pavel Kawulok se zabýval specifickou legislativní činností, která není pokryta činností našeho legislativně-právního odboru, související s nálezy Ústavního soudu či pozměňovacími návrhy zákonů a různých vyhlášek. U Tomáše Navrátila se jednalo například o vypracování analýzy možností spolupráce s Výborem regionů v návaznosti na podporu zahraničních investic,“dodala Lagronová s tím, že i kvůli napjatému rozpočtu jednotliví náměstci pečlivě zvažují, jestli je v konkrétních případech zapotřebí externí dohody uzavírat.

Na jednu stranu je logické a přirozené, že se Lubomír Zaorálek chce obklopit „svými“lidmi. Čer- nínský palác i s velkou částí osazenstva „zdědil“plné příchylnosti vůči předchůdci Karlu Schwarzenbergovi a hodnotám, které TOP 09 ztělesňuje. S levicovým ministrem, připraveným k otevře- né debatě s Číňany nebo Rusy, se kmenové jádro Černínského paláce smiřuje těžce a v domě to vytváří dusnou atmosféru. Tím se ostatně i ministr loni v rozhovoru s LN bránil: „Pro mě bylo důležité, abych dostal na kontrolní funk- ce lidi zvenku, protože ministerstvo je strašně uzavřený systém. Pokud ho chcete rozbourat, potřebujete někoho zvenčí.“

Na druhou stranu se ale Zaorálkova partajní náborová aktivita dostala za únosnou mez pro hladký chod úřadu. Personální ansámbl zbytněl natolik, že pro vracející se kariérní diplomaty nezbývá práce ani kancelář. To dokládá třeba zmíněný loňský střet s ministerskými odboráři. V dopise apelovali, aby Zaorálek v zájmu „profesionality a z bezpečnostních i ekonomických důvodů“přestal nabírat nováčky, aniž by jejich znalosti a zkušenosti vystavil sítu výběrového řízení. „Považujeme nedávnou vlnu přijímání nových pracovníků na základě výjimek za porušení pravidel,“napsali odboráři.

Druhým dokladem je rovněž loňský příběh z Diplomatické akademie ministerstva zahraničí. Běžně se studijní místa v ní obsazují na základě náročného tříkolového výběru. Loni bylo pro nadcházející školní rok v akademii osm míst, ale přes přijímací zkoušky procházeli jen tři adepti zvenčí – zbylých pětmíst se obsadilo zaměstnanci úřadu. Na ministerstvu už byl takový přetlak lidí, že je bylo třeba přelít i do akademie, kterámá sloužit jako přípravka pro nadějné vysokoškoláky.

Po nástupu služebního zákona už není možné, aby někdo zvenčí dostal normální pracovní smlouvu, aniž by výběrovým řízením prošel. Na externích poradenských smlouvách nebo dohodách ale prostor pořád zbývá. Černínský palác s nimi naložil velkoryse.

Na celý letošní rok měl na mimopracovní dohody vyčleněno 5,575 milionu, ale drtivou většinu částky utratil už v prvních šesti měsících, v několika málo případech byly dohody do konce července, srpna a v jednom případě až do prosince. Navyšovat peníze už úřad nemůže, nedovoluje to zákon o rozpočtových pravidlech. „Návrh rozpočtu odpovídá realitě. K dnešnímu dni zbývá pro čerpání k uzavřeným dohodám přibližně 403 tisíc korun, což je částka dostačující k pokrytí odměn pro celý rok 2016,“řekla za ministerstvo Irena Valentová z tiskového oddělení.

Zjistili jsme případy, kdy byl předmět činnosti vymezen natolik vágně, že kontrola takto zadaných činností není reálně možná