Aktivistovi řídí život excelové tabulky
Jakub Čech
Jakubu Čechovi je teprve 16 let, ale s úřady už si užil své – a úřady s ním. Podává stížnosti, upozorňuje na přečiny místních politiků. Jinými slovy, Jakub Čech je mladým aktivistou. Této nálepce, kterou mu přiřkla média, se nijak nebrání. Nedávno se ho ve sporu, tentokrát s Českou poštou, zastala i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
LN Jste rád, že se o vás zajímají média?
Ano, baví mě to. Média mě fascinovala odjakživa.
LN Proč si myslíte, že jste pro média zajímavý?
Protože se na články o mně bude klikat, nebo se pletu?
LN Asi ne. Jste totiž rarita, kamínek panoptikální mozaiky, jste „dětský aktivista“– vadí vám ostatně kontext, v jehož rámci se o vás právě takto píše?
Je to trochu nespravedlivé.
LN Proč?
Protože i když přijdu na banální nezákonnost, je z toho hned poprask.
LN To kvůli vašemu věku.
Ano, jen kvůli mému věku je z toho poprask. Kdyby mi bylo o deset víc a stěžoval bych si na slevovou kartu České pošty (nelíbilo se mu, že slevovou kartu mohou získat lidé nad 15 let – pozn. red.), v médiích bych nebyl – nebo maximálně v nějakých regionálních.
LN Je tedy pro vás slevová karta České pošty – a to tak, jak je nastavena – vůbec důležitá?
Je důležitá, protože diskriminuje osoby z hlediska věku.
LN Vy jste zase v médiích díky svému věku zvýhodněn. Diskriminace naruby vám nevadí?
A co s tím můžu dělat? A navíc pro mě je přece výhodné, že se o mých tématech mluví a píše. Jsem s médii v symbióze.
LN Máte z médií strach?
Ne, i když vím, že ze mě v rozhovoru můžete udělat, co budete chtít.
LN Proč jste vlastně tolik aktivní?
Hlavně bych chtěl zdůraznit, že nejsem tolik aktivní zčistajasna. Je to dlouhodobý proces. Prostěmi některé věci vadí a vadily mi, i když mi bylo sedm. Tehdy jsem jenom nevěděl, co všechno proti nim mohu dělat. Teď už toho vím víc a využívám toho.
LN Když se ještě vrátím k té medializované věci s kartou České pošty – není vlastně pro šestnáctiletého člověka, a teď bez ohledu na její důležitost, strašná nuda zabývat se takovou věcí?
Pro šestnáctiletého člověka možná ano, pro čtrnáctiletého člověka – a tolik mi bylo, když jsem se tím začal zabývat – ne, protože se ho to opravdu týká a diskriminuje ho to. A tak jsem to prostě řešil.
LN To znamená, že témata, do kterých se pouštíte, si aktivně nevyhledáváte, ale že jde o věci, které se vás osobně dotýkají? Ano. Přichází to samo. Témata mě potkávají – náhodně.
LN Nesednete si třeba ráno a nezačnete hledat, do čeho byste se mohl pustit?
To vůbec ne.
LN Jste aktivista?
Ano, jsem aktivista. Nemyslím si, že je na tom, být aktivistou, něco hanlivého. Je dobře, když se člověk zajímá i o věci, o které se zajímat nemusí.
LN Je ve vašem okolí hodně vrstevníků, kteří dělají totéž?
Ani moc ne. A ani politika je moc nezajímá, a když už, tak dost povrchně, primitivně. Pamatuju si, jak jsem si jednou dělal mezi svými spolužáky anketu a ptal se jich, jestli vědí, kdo je českým premiérem. Vědělo to zhruba de- set lidí ze třiceti – přitom je český premiér nejdůležitější osoba v zemi! Ale prezidenta znají všichni moji známí, všichni vědí dokonce i to, že se jde koupat, protože v médiích je z toho spousta fotek. Vůbec nechápu, proč ho média při tom fotografují.
LN Protože prezident kráčející o holích a oblečen v plavkách je rarita – stejná rarita jako vy, „dětský aktivista“. Bude se na článek klikat, jak jste ostatně řekl.
Média by se ale měla chovat jinak. Nemají se honit za kliky.
LN Ale pak byste nebyl v médiích ani vy – anebo maximálně v nějakém regionálním deníku na straně tři dole. Jinými slovy, možná že teď jen něco říkáte, ale jste rád, že tomu tak není.
Žije v Prostějově a studuje střední školu
Přes svůj věk už jeho „prostějovské kauzy“pronikly i do celostátních médií.
Prokázal například, že tamní radnice porušila jednou svou směrnicí petiční zákon či že se dopustila chyby, když mu odmítla poskytnout informace o přestavbě centra.
Nedávno se ho v jiném sporu, tentokrát s Českou poštou, zastala i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Ale mě to prostě zajímá. Dívám se, a když zjistím, že je spáchán přestupek, tak jsem k tomu přece přišel náhodně, nebo ne?
LN A dostanete chuť to oznámit.
Ano, dostanu. A tohle konkrétní podání mám ještě k tomu šikovně napsané. Napsal jsem totiž ne jedno, ale hned osm podání za osm konkrétních přestupků, protože onen tajemník magistrátu se přestupku dopouštěl osm let v řadě a za každý jeden přestupek je pokuta až do výše 50 tisíc korun. Samozřejmě nepředpokládám, že by mu udělili nejvyšší možnou pokutu, ale doufám, že přistoupí alespoň na argumentaci, že přestupků je osm, a budou to násobit a dotyčný tajemník bude muset platit.
LN Čtete knížky?
Čtu, ale po pravdě moc dobrý čtenář nejsem.
LN
A přečetl jste v poslední době nějakou knihu, o které byste řekl, že byla opravdu zajímavá?
Teď si nevzpomenu, ale v posledním roce jsem začal číst víc. Dokonce jsem si udělal i excelovou tabulku, podle které se řídím, a mám v ní nastavenou normu, která mi říká, kolik stran bych měl denně přečíst.
LN Kolik stran to je?
Kolem deseti na den. Každý večer si soubor otevřu a zapíšu si tam, kolik stran jsem přes den opravdu přečetl.
LN Takže vy byste mi byl schopen říct, kolik přesně stran jste přečetl za poslední měsíc?
Ano, to určitě.
LN Máte ještě nějaké další excelové tabulky?
Třeba na účetnictví – hlídám si své výdaje na den. Ale to mi přijde normální. A pak mám ještě excelovou tabulku na efektivnost vynaložených nákladů.
LN Co si pod tím mám konkrétně představit?
Třeba když si koupím notebook, do tabulky zanesu jeho cenu, datum, kdy jsem si ho koupil, a pak tam mám nastavenou funkci, která mi den po dni propočítává, kolik mě notebook zatím stál na den. Když jsem se díval naposledy, viděl jsem, že jsem na 44 korunách.
LN A kdy si chcete koupit notebook nový?
Až budu na deseti korunách – pokud se mi nerozbije dřív. Třeba mobil se mi rozbil, když byl na 3,60, přitom jsem chtěl jít pod cenu vratné lahve.
LN To dá práci, vést si takové excelové tabulky, nedá?
Mně se to líbí. Zvykl jsem si na to, že když přijdu domů, vyndám si všechny účtenky, které si sbírám, a zapíšu si to.
LN Vy si nepíšete jen denní součet svých výdajů? Vy to máte po jednotlivých položkách?
Ano, celkový součet tam ani nemám přednastavený. Dneska večer si například sednu k počítači a napíšu: jízdné do Prahy, pečivo v Praze na hlavním nádraží, pak napíšu oběd, tedy doplatek za oběd ke stravence, který jsem musel vynaložit, a tak dále a tak dále. Mám to vlastně místo deníčku.
LN Znáte někoho, kdo dělá něco podobného?
Sám jsem to odkoukal od jednoho svého vrstevníka, takže ano, vím o takových lidech.
LN Máte hodně kamarádů? Moc ne, jsem spíš solitér.