Tisíce běženců uvízly na Balkáně
Navzdory oficiálnímu uzavření západobalkánské migrační trasy a dohodě mezi Ankarou a Bruselem se po Balkánském poloostrově aktuálně pohybuje několik tisíc uprchlíků.
BĚLEHRAD/PRAHA Je tomu rok, co se zdálo, že se země západního Balkánu staly dějištěm novodobého stěhování národů. Nikde nekončící had lidí se táhl od řeckých přístavů až k hranicím Rakouska a následně Německa. Denně tak na půdu EU vstupovalo i víc než deset tisíc lidí.
S dominovým uzavřením takzvané západobalkánské migrační trasy od rakouských hranic až po ty makedonsko-řecké a s dohodou s Tureckem letos v březnu se ale migrační proud napříč Balkánem zadrhl. Uzavření někdejší nejfrekventovanější vstupní trasy běženců do EU je ovšem poněkud iluzorní.
Podle bělehradského Centra na ochranu a pomoc žadatelům o azyl se v současné době jenom v Srbsku zdržuje asi 3500 až 4000 uprchlíků. Je mezi nimi přitom nejméně 800 nezletilých bez doprovodu. Z velké části jde o Pákistánce a Afghánce, které od loňského listopadu státy na západobalkánské trase nepouštějí dál přes své hranice.
Uzavřením hranic a dohodou mezi Bruselem a Ankarou se sice na jednu stranu podařilo výrazně omezit počet běženců připlouvajících z Turecka, ovšem až několik desítek tisíc z těch, kteří se do Evropy dostali ještě předtím, fakticky zůstalo zablokováno na Balkánském poloostrově. V menším měřítku pak další dodnes přicházejí po souši přes evropskou část Turecka.
Maďarsko přijímá jen 30 žádostí o azyl denně
V zásadě mají společné jedno. Všichni pořád doufají v to, že se pro ně jednoho dne hranice opět otevřou. Zatím marně. A zdá se, že v dohledné době se to jen tak nezmění.
Ve snaze co nejvíce omezit počet migrantů na svém území už v polovině července znovu výrazně zpřísnilo opatření na hranicích Maďarsko. Podél čtyřmetrového plotu, který nechala loni v létě vztyčit vláda premiéra Viktora Orbána, nyní Budapešť navíc zavedla osmikilometrové pásmo. Každého běžence, kterého v něm bezpečnostní složky zadrží, automaticky deportují do země, odkud přišel – tedy zpravidla do Srbska –, kde musí počkat na vyřízení žádosti o azyl.
Minulý týden se několik desítek běženců kvůli maďarským opatřením přímo u hraniční linie účastnilo protestní hladovky. Po šesti dnech ji nakonec ukončili.
Maďarsko totiž také zásadně omezilo počet žádostí, které od běženců přijímá. Denně je to pouze 30 žádostí o azyl od lidí, kteří nebyli přistiženi při nelegálním přechodu hranic. Žádosti vyřizuje výhradně na přechodech Horgoš – Röszke a Kelebija – Tompa.
Podél hranice už dříve vláda v Budapešti nasadila k pátrání po migrantech i vrtulníky a bezpilotní letouny. Situaci na zemi pak monitorují mezinárodní týmy čítající i české policisty. V záloze má Maďarsko podél hraniční linie i obrněná vozidla.
Poměrně podrobným kontrolám podléhají rovněž všechna vozidla překračující hranice po silničních tazích. Na maďarsko-srbské hranici se tak během prázdnin tvoří několikahodinové kolony.
Statistiky maďarského ministerstva vnitra nicméně ukazují, že zatímco v prvních červencových dnech zadržely bezpečnostní složky při nelegálním přechodu hranice přes 100 běženců denně, nyní je to v řádu jednotek. Některé červencové dny dokonce neevidovaly žádný pokus o zdolání hranice.
Přísnější opatření nedávno zavedla také srbská vláda. K hranicím s Makedonií a Bulharskem vyslala společné jednotky policistů a vojáků.
„Srbsko už nemůže být rukojmím politiky jakékoliv vlády, stejně jako neexistence jednotné politiky EU, ale musí chránit vlastní zemi,“nechal se slyšet srbský ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin.
Bulharské policisty zatkli za pašování migrantů
Podle balkánských médií minulý týden takto společné hlídky zabránily několika stovkám migrantů ve vstupu do Srbska. Do země pouští podle zdrojů na místě jen ty běžence, kteří hodlají požádat o azyl přímo v Srbsku.
Někteří to však rezolutně odmítají a pokoušejí se hranici nelegálně překročit či zemi obejít. Jelikož je Srbsko považováno za takzvanou bezpečnou zemi, podání žádosti o azyl v této balkánské republice pro dotyčné znamená jediné – že již nebudou mít nárok získat azyl v některém ze států EU.
Podle vlády v Bělehradě se počet nelegálních přechodů hranice nyní podařilo snížit a bezpečnostní složky rozbily i některé pašerácké sítě v regionu. V Bulharsku zatkli o uplynulém víkendu čtyři policisty kvůli podílu na pašování migrantů do Srbska. Zatčeni byli na hlavním silničním tahu ze Sofie na přechod u obce Kalotina na severozápadě Bulharska.