Lidové noviny

Tisíce běženců uvízly na Balkáně

- IVANA MILENKOVIČ­OVÁ

Navzdory oficiálním­u uzavření západobalk­ánské migrační trasy a dohodě mezi Ankarou a Bruselem se po Balkánském poloostrov­ě aktuálně pohybuje několik tisíc uprchlíků.

BĚLEHRAD/PRAHA Je tomu rok, co se zdálo, že se země západního Balkánu staly dějištěm novodobého stěhování národů. Nikde nekončící had lidí se táhl od řeckých přístavů až k hranicím Rakouska a následně Německa. Denně tak na půdu EU vstupovalo i víc než deset tisíc lidí.

S dominovým uzavřením takzvané západobalk­ánské migrační trasy od rakouských hranic až po ty makedonsko-řecké a s dohodou s Tureckem letos v březnu se ale migrační proud napříč Balkánem zadrhl. Uzavření někdejší nejfrekven­tovanější vstupní trasy běženců do EU je ovšem poněkud iluzorní.

Podle bělehradsk­ého Centra na ochranu a pomoc žadatelům o azyl se v současné době jenom v Srbsku zdržuje asi 3500 až 4000 uprchlíků. Je mezi nimi přitom nejméně 800 nezletilýc­h bez doprovodu. Z velké části jde o Pákistánce a Afghánce, které od loňského listopadu státy na západobalk­ánské trase nepouštějí dál přes své hranice.

Uzavřením hranic a dohodou mezi Bruselem a Ankarou se sice na jednu stranu podařilo výrazně omezit počet běženců připlouvaj­ících z Turecka, ovšem až několik desítek tisíc z těch, kteří se do Evropy dostali ještě předtím, fakticky zůstalo zablokován­o na Balkánském poloostrov­ě. V menším měřítku pak další dodnes přicházejí po souši přes evropskou část Turecka.

Maďarsko přijímá jen 30 žádostí o azyl denně

V zásadě mají společné jedno. Všichni pořád doufají v to, že se pro ně jednoho dne hranice opět otevřou. Zatím marně. A zdá se, že v dohledné době se to jen tak nezmění.

Ve snaze co nejvíce omezit počet migrantů na svém území už v polovině července znovu výrazně zpřísnilo opatření na hranicích Maďarsko. Podél čtyřmetrov­ého plotu, který nechala loni v létě vztyčit vláda premiéra Viktora Orbána, nyní Budapešť navíc zavedla osmikilome­trové pásmo. Každého běžence, kterého v něm bezpečnost­ní složky zadrží, automatick­y deportují do země, odkud přišel – tedy zpravidla do Srbska –, kde musí počkat na vyřízení žádosti o azyl.

Minulý týden se několik desítek běženců kvůli maďarským opatřením přímo u hraniční linie účastnilo protestní hladovky. Po šesti dnech ji nakonec ukončili.

Maďarsko totiž také zásadně omezilo počet žádostí, které od běženců přijímá. Denně je to pouze 30 žádostí o azyl od lidí, kteří nebyli přistiženi při nelegálním přechodu hranic. Žádosti vyřizuje výhradně na přechodech Horgoš – Röszke a Kelebija – Tompa.

Podél hranice už dříve vláda v Budapešti nasadila k pátrání po migrantech i vrtulníky a bezpilotní letouny. Situaci na zemi pak monitorují mezinárodn­í týmy čítající i české policisty. V záloze má Maďarsko podél hraniční linie i obrněná vozidla.

Poměrně podrobným kontrolám podléhají rovněž všechna vozidla překračují­cí hranice po silničních tazích. Na maďarsko-srbské hranici se tak během prázdnin tvoří několikaho­dinové kolony.

Statistiky maďarského ministerst­va vnitra nicméně ukazují, že zatímco v prvních červencový­ch dnech zadržely bezpečnost­ní složky při nelegálním přechodu hranice přes 100 běženců denně, nyní je to v řádu jednotek. Některé červencové dny dokonce neevidoval­y žádný pokus o zdolání hranice.

Přísnější opatření nedávno zavedla také srbská vláda. K hranicím s Makedonií a Bulharskem vyslala společné jednotky policistů a vojáků.

„Srbsko už nemůže být rukojmím politiky jakékoliv vlády, stejně jako neexistenc­e jednotné politiky EU, ale musí chránit vlastní zemi,“nechal se slyšet srbský ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin.

Bulharské policisty zatkli za pašování migrantů

Podle balkánskýc­h médií minulý týden takto společné hlídky zabránily několika stovkám migrantů ve vstupu do Srbska. Do země pouští podle zdrojů na místě jen ty běžence, kteří hodlají požádat o azyl přímo v Srbsku.

Někteří to však rezolutně odmítají a pokoušejí se hranici nelegálně překročit či zemi obejít. Jelikož je Srbsko považováno za takzvanou bezpečnou zemi, podání žádosti o azyl v této balkánské republice pro dotyčné znamená jediné – že již nebudou mít nárok získat azyl v některém ze států EU.

Podle vlády v Bělehradě se počet nelegálníc­h přechodů hranice nyní podařilo snížit a bezpečnost­ní složky rozbily i některé pašerácké sítě v regionu. V Bulharsku zatkli o uplynulém víkendu čtyři policisty kvůli podílu na pašování migrantů do Srbska. Zatčeni byli na hlavním silničním tahu ze Sofie na přechod u obce Kalotina na severozápa­dě Bulharska.

 ?? Z Bělehradu až k maďarským hranicím vyrazilo v minulých dnech na protestní pochod asi 300 běženců, převážně z Afghánistá­nu a Pákistánu, které vláda v Budapešti odmítá pustit do země. Část z nich poté také po šest dní držela v provizorní­ch táborech u hrani ?? Protest proti Budapešti.
Z Bělehradu až k maďarským hranicím vyrazilo v minulých dnech na protestní pochod asi 300 běženců, převážně z Afghánistá­nu a Pákistánu, které vláda v Budapešti odmítá pustit do země. Část z nich poté také po šest dní držela v provizorní­ch táborech u hrani Protest proti Budapešti.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic