Lidové noviny

Malá literatura s velkým dosahem

Díla irských autorů se trvale těší oblibě českých překladate­lů i čtenářů

- ONDŘEJ HORÁK

eská literatura se dělí na dobu před Haškem a jeho Švejkem a na dobu po něm. A irská literatura zase na dobu před Joycem a jeho Odysseem a na dobu po něm. S tím malým rozdílem, že Švejka každý „zná“, aniž by ho musel číst, zatímco Odyssea nikdo číst ani raději nezkouší, protože ví, že to se prostě „nedá“.

Ani Jaroslav Hašek, ani James Joyce za své velké romány Nobelovu cenu nezískali. U Haška – stejně jako u Prousta a Kafky – se to dá ještě pochopit vzhledem k jeho brzkému úmrtí, ale u Joyce – stejně jako u Roberta Musila a Itala Sveva – už je to pochopitel­né hůře.

Drama i poezie

Nobelovu cenu nicméně získal aspoň Joyceův žák, který později přešel k francouzšt­ině, Samuel Beckett. V Čechách se stal v určitých kruzích kultovním dílem jeho ještě anglicky psaný román Murphy pro svůj třeskutý humor, avšak Nobelovu cenu obdržel opravdu spíše za francouzsk­y psaná dramata, především za Čekání na Godota.

Samuel Beckett byl nicméně druhým irským dramatikem, který získal toto vrcholné literární ocenění – před ním to byl George Bernard Shaw, autor slavné hry Pygmalion. Irsko se vůbec jeví jako země plodící velké dramatiky: John Millington Synge, autor Hrdiny západu, či Sean O’Casey, zde známý především díky filmové adaptaci hry Bedtime Story pod názvem Pension pro svobodné pány.

Ale dvě Nobelovy ceny má Irsko i za poezii – a to díky Williamu Butleru Yeatsovi a Seamusovi Heaneymu... A nutno dodat, že minimálně irské kořeny měly i takoví velikáni jako Jonathan Swift, autor Gulliverov­ých cest, Laurence Sterne, autor Života a názorů blahorodéh­o pana Tristrama Shandyho, a rovněž Oscar Wilde.

Odysseus a Murphy

Už podle tohoto výčtu se tedy dá říci, že irská literatura má daleko větší historii i věhlas než literatu- ra česká. Ale snad se dá říci i to, že irská literatura je českým prostředím velmi vstřícně přijímána.

Třeba právě dílo Jamese Joyce mělo štěstí, že se ho v českém prostředí ujal Aloys Skoumal. Přeložil povídkový soubor Dubliňané – ten je k dispozici v dalších třech překladech – a dále romány Portrét umělce v jinošských letech a Odysseus, jejž poprvé již v roce 1930 přeložili Ladislav Vymětal a Jarmila Fastrová.

A přeložena byla i část z posledního, „nepřeložit­elného“Joyceova románu Finnegans Wake pod názvem Anna Livia Plurabella, stejně jako básnická sbírka Komorní hudba, drama Vyhnanci a další drobnější díla. Letos třeba v překladu Věry Linhartové vyšel text s názvem Giacomo Joyce.

Z díla Samuela Becketta je k dispozici už zmíněný Murphy, druhý román Tso, již francouzsk­y psaná trilogie Molloy, Malone umírá, Nepojmenov­atelný, dále Novely a texty pro nic, některé kratší prózy, eseje, básně a pochopitel­ně dramata. Pořád ale zbývá přeložit třeba povídkovou knihu More Pricks Than Kicks, z níž je v antologii Faráři a fanatici text Dante a humr, či román How It Is nebo prózu Mercier and Camier.

Shledání s Mistrem

A teď skok blíže k dnešku... William Trevor (1928) již patří mezi literární veterány, ale pořád společně s kanadskou autorkou Alice Munroovou stojí v samotném čele současných mistrů krátké prózy. Čeští čtenáři se o tom mohli přesvědčit díky výborům Andělé v Ritzu a Den, kdy jsme se opili dortem. Vyšly zde i romány – či novely – Děti z Dynmouthu, Dům v Umbrii, Čtenáři Turgeněva, Láska a léto a Příběh Lucy Gaultové, díky čemuž lze říci, že William Trevor je opravdu přece jen cennější jako povídkář.

Trevorovým generačním souputníke­m byl John McGahern (1934–2006). Ten se v českém prostředí nejprve představil čtenářsky nejúspěšně­jším románem Mezi ženami, jenž zde však zaznamenal jen velmi vlažné přijetí. A vloni zde vyšel povídkový vý- bor Zlaté hodinky, který minimálně u těch vnímavější­ch určitě zajistil to, že budou další překlady McGahernov­ých próz vyhlížet.

Co se týče mladších autorů, česky byl publikován třeba román Shledání, za nějž Anne Enrightová získala Man Bookerovu cenu. A k dispozici už je taky trojice knih Colma Tóibína, mezi nimi i nedávno zfilmovaný Brooklyn a román o spisovatel­i Henrym Jamesovi s názvem Mistr. Za něj irský autor získal Internatio­nal Dublin Literary Award, což je ocenění, jež si během pouhých dvaceti let získalo vysokou prestiž – jak díky tomu, že je s ním spojena částka sto tisíc eur, tak proto, že mezi jeho laureáty patří Orhan Pamuk, Michel Houellebec­q či Herta Müllerová.

Dalším Irem, jemuž se povedlo tuto „domácí“cenu získat, je Colum McCann, a to díky románu Co svět světem stojí, který rovněž již vyšel česky. A k vydání už se připravuje i překlad románu City of Bohane, za nějž jako dosud poslední, třetí irský autor získal dublinské ocenění Kevin Barry.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic