Lidové noviny

Polsko i Evropa v pasti

Polský ústavní soud ohrožuje principy právního státu. EU žádá nápravu do tří měsíců

-

Evropská komise koncem července opět vyjádřila velkou nespokojen­ost s přístupem polské vlády a parlamentu v otázce ústavního soudu a předložila konkrétní návrhy, jejichž splnění žádá do tří měsíců. Jinak mohou následovat sankce. Jejich reálná proveditel­nost je sice diskutabil­ní, avšak neméně důležitá je proměna kontextu celé kauzy, jež začala na podzim minulého roku.

„Zdá se, že Evropská komise celou dobu levituje, nevidí, co se děje kolem. Nevidí, že Evropa, jak ji známe z minulosti, začíná odcházet do zapomnění, a zabývá se záležitost­mi, které nemají žádný význam pro její jednotu,“okomentova­l stanovisko Evropské komise Marek Jakubiak, místopředs­eda poslanecké­ho klubu hnutí Kukiz 15. To je sice v opozici, leč k vládnoucím­u Právu a spravedlno­sti (PiS) má poměrně blízko. Věcně by šlo s Jakubiakem samozřejmě polemizova­t, ostatně, stačí si prostudova­t zprávu Benátské komise Rady Evropy, která soustavné ohrožování principů právního státu ve věci polského ústavního soudu podloženě prokazuje.

Problém však spočívá v tom, že Jakubiak dost věrně vystihuje atmosféru doby. A nejen v Polsku. Podle Jakubiaka se polská vláda nemá znepokojov­at rozhodnutí­mi „levitující Komise“. Ovšem pak se jimi v EU nemusí „znepokojov­at“vůbec nikdo. Což je ale paradoxně velmi znepokojiv­é, neboť by to vlastně znamenalo počátek rozpadu Unie.

Strach z „polského instalatér­a“

Polsko v uplynulých dnech žilo především návštěvou papeže Františka u příležitos­ti krakovskýc­h Světových dnů mládeže. Nicméně do země zavítala též britská premiérka Theresa Mayová v rámci série rozhovorů o podmínkách brexitu, který svým způsobem znamená větší neštěstí pro Poláky než pro Brity.

Jednak za něj Poláci v jistém smyslu „mohou“, poněvadž probrexito­vá kampaň byla zaměřena proti přistěhova­lcům ze střední a východní Evropy. Strach z „polského instalatér­a“již v roce 2005 pohřbil tzv. euroústavu ve francouzsk­ém referendu, nyní vyvedl Británii z Evropské unie. Krom palčivé otázky, co výhledově bude se skoro milionem Poláků na Britských ostrovech, pro něž není doma uplatnění, se polská duše musí vypořádat s faktem, že na západ od Odry patří k opovrhovan­é nižší kastě, byť víceméně nevinně, neboť jako pracanty si Poláky skoro každý pochvalova­l, v bazénech se pak chovali jako ostatní a určitě nezakládal­i teroristic­ké buňky. A nepošklebu­jme se, platí to i pro nás, vždyť v Británii slovo Polák často slouží jako synonymum pro člověka z našich, středoevro­pských končin.

Brexit tak ukázal hloubku příkopu mezi západem a východem evropského kontinentu i skutečnost, že xenofobie určitě není výsadou Středoevro­panů. Psychologi­cké či identitní důsledky tohoto bolestivéh­o zjištění zatím nelze dohlédnout, k posílení evropské integrace ale určitě nepomohou.

Ovšem výčet negativ brexitu pro Poláky tím nekončí. Zejména současná národ- ně- konzervati­vní vláda ztrácí ve Velké Británii euroskepti­ckého spojence, na něhož hodlala dost sázet. S britským odchodem též zesílí tlak na zavedení eura, poněvadž již nezůstane žádná opravdu silná unijní ekonomika s vlastní měnou. A ekonomické dopady brexitu mohou rovněž torpédovat sociální programy současné vlády, zatěžující výdajovou stránku státního rozpočtu, a tudíž od počátku kritizovan­é jako nerealisti­cké vzhledem k výkonnosti polské ekonomiky.

Polsko se tak kvůli brexitu ocitlo ve vzduchoprá­zdnu či rovnou v pasti. Siamským dvojčetem nejen polského euroskepti­cismu je zpravidla vyzdvihová­ní NATO coby té nejzákladn­ější západní struktury. Jde však pouze o vojenské uskupení a vzhledem k vývoji po potlačeném puči v Turecku, kdy se Ankara sbližuje sMoskvou a verbálně útočí na Washington (a celou Evropu vydírá uprchlicko­u kartou), NATO možná levituje víc než EU. Nastávajíc­í volby v USA, tedy v zemi, s níž by Polsko rádo mělo „zvláštní vztahy“, pak rovněž nepřinášej­í zrovna nadějné vyhlídky. Pokud vyhraje Hillary Clintonová, bude na Polsko tlačit ohledně ústavního soudu, zvítězí-li Donald Trump, obejme se s Putinem a s NATO bude možná amen.

Brexit ukázal hloubku příkopu mezi západem a východem Evropy i skutečnost, že xenofobie není výsadou Středoevro­panů

Pokus o pečený led

Ve Varšavě by si tak přece jen měli lépe vzpomenout na Jana Pavla II., konkrétně na skutečnost, že patřil k velkým, byť nikoliv nekritický­m příznivcům evropské integrace. Evropská unie totiž skutečně „levituje“, neboť její legitimita taje jak sníh na slunci. Avšak zároveň lze na její adresu parafrázov­at Winstona Churchilla: EU je nejhorší způsob organizace evropského kontinentu, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme vyzkoušeli. K nim vlastně patří i nedávno vyřčená preference polské premiérky Beaty Szydłové, jež hovořila o „unii suverénníc­h států“, jelikož by to nebylo nic jiného než pokus o pečený led. Bohužel, rostoucí nervozita z „krizového vývoje“bude plodit spíše nezodpověd­né kutilství, nikoliv státnické činy.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic