Tečka, čárka, 1 a 0
Tísnivé ticho. A najednou to propuklo, příval nadšení. Všichni byli radostí bez sebe. Skákali do vody a křičeli štěstím tak hlasitě, jako by si přáli, aby je bylo slyšet až ve Washingtonu. Nevnímal jsem to jinak, také já jsem křičel radostí. A přitom se mi chtělo tiše plakat. Zvládli jsme to.“
Uvedený citát není záznamem nějakého jachtařského úspěchu v plavbě přes Atlantik, jak by se mohlo zdát. Tato slova si do deníku zapsal britský telegrafní inženýr Daniel Gooch, člen posádky na lodi Great Eastern. Psal se 27. červenec 1866 – datum, které dějiny lidské komunikace ovlivnilo úplně stejně jako odeslání prvního e-mailu.
Před 150 lety byl položen první podmořský telegrafní kabel mezi západním pobřežím Irska a kanadským Newfoundlandem. A rázem se z depeší staly zprávy hodné tohoto jména, tedy opravdu rychlé. Zatímco předtím dopis přes oceán putoval lodí v ideálním případě dva týdny, nyní to po telegrafu bylo jen několik minut. Podmořský kabel znamenal opravdovou informační dálnici. A pro několik soukromých „Telegraph Companies“v Evropě i USA také obrovský obchodní úspěch. Předchůdce internetu, který umožňoval rychlé a ve srovnání s kurýrní službou navíc bezpečné předání informací, si rychle oblíbili vel- cí obchodníci, rejdařství i burzy. A také zpravodajské agentury a novináři. Kolem roku 1900 už přes Atlantik putovalo deset tisíc zpráv denně. Standardní telegram o dvaceti slovech, tedy co do délky předchůdce dnešního tweetu, přitom zpočátku přišel na 20 liber, což byl týdenní plat dělníka v továrně. Mořské dno na přelomu 19. a 20. století přetínalo dvanáct kabelů. A telegrafní boom dával vydělat i subdodavatelům. Třeba výrobcům gutaperči, šťávy z perčovníku pravého, která se používala jako izolačnímateriál na telegrafní kabely.
Příběh podmořského telegrafu ukazuje, jak pestré bylo ono dlouhé 19. století, jehož druhou polovinu máme v našich zemích spojenou s mocnářským bezčasím císaře Františka Josefa I. Zatímco u Hradce stál udatný kanonýr Jabůrek, na druhé straně Evropy se již propojovala první informační dálnice.
Čas jako by se od té doby začal zrychlovat. Kabelogramy ještě před první světovou válkou překonaly radiogramy a cvakání automatických telegrafů nahradilo pípání teček a čárek v éteru. Před půl stoletím přišel Arpanet, předchůdce dnešního internetu, který slovu depeše propůjčil úplně jiný význam. Přenášené texty a obrázky nahradila skutečná data a definitivně nastala éra nul a jedniček. Jedno se ale nezměnilo. Nenápadná sláva podmořského kabelu trvá dodnes. Místo měděných vláken máme optická a místo gutaperči plasty. Devadesát procent internetového provozu přes Atlantik jde ale stále po mořském dně. Inženýr Gooch i všichni na lodi Great Eastern by z toho jistě měli radost.
Nenápadná sláva podmořského kabelu trvá dodnes. Místo měděných vláken máme optická a místo gutaperči plasty. Devadesát procent internetového provozu přes Atlantik jde ale stále po mořském dně.