Rozpočet má další rekord

Oproti loňsku je ve státní pokladně o 50 miliard korun více. Přibývá vybraných daní, ale ubývá investic

PRAHA Rozpočet České republiky uzavřel červenec v přebytku 76 miliard korun a již pátý měsíc v řadě tak dosahuje nejlepších výsledků historie. Oproti prvním sedmi měsícům předchozího roku jde o nárůst o 49,9 miliardy korun, pochlubilo se včera ministerstvo financí.

Meziroční růst celkových příjmů o 30,9 miliardy korun, tedy o 4,2 procenta, ovlivnily především daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které se zvýšily o téměř sedm procent, což činí 39,2 miliardy korun.

U daně z příjmu fyzických osob a sociálního pojištění je důvodem zlepšení na trhu práce, které nutí firmy zvyšovat mzdy svým zaměstnancům, což zároveň umožňuje ekonomický růst. Pomáhají i vyšší mzdy státních zaměstnanců. Vyšší výběr daně z příjmu právnických osob vysvětluje výjimečný loňský rok, který firmám zvýšil nejen zisky, ale i zálohy na daň.

„Zvyšování mezd je i přínosem pro stát, protože to znamená vyšší odvody a větší spotřebu, a tím výběr daně z přidané hodnoty. DPH jsme vybrali o 10,5 miliardy korun víc, a to díky kontrolnímu hlášení,“uvedl v rozhovoru pro LN ministr financí Andrej Babiš.

Lepší schodek, než se čekalo

Ještě lepší výběr daní si pak šéf státní kasy slibuje od systému elektronické evidence tržeb, který začne fungovat ještě letos.

„Kontrolní hlášení funguje a díky němu vybíráme podstatně více daní. EET spustíme 1. prosince 2016, žádný odklad se konat nebude,“dodal Babiš.

Skvělým výsledkům ale kromě daní a zlepšujícího se ekonomického prostředí pomáhá i výdajová stránka rozpočtu, která je s necelými 687 miliardy korun o 19 miliard, tedy o 2,7 procenta nižší než v roce 2015. Celkově by letos výdaje měly oproti loňsku klesnout až o 3,5 procenta.

Za tímto poklesem stojí hlavně nižší čerpání kapitálových výdajů, které se zmenšilo o 24 miliard korun. Infrastrukturní projekty, u nichž vláda vyjednala výjimku u zastaralých posudků vlivu na životní prostředí EIA, budou zahájeny až na konci roku nebo až v roce 2017. Podle ekonomů tak prakticky není kam investovat. A to i kvůli pomalému náběhu projektů no- vého programového období evropských fondů 2013–2020.

Ekonomové od začátku předpovídali, že do schodku se veřejné finance dostanou ve druhé polovině roku. Je jen otázkou, který měsíc se tak stane. Rozpočet i přes dobré období stále oficiálně počítá se schodkem 70 miliard korun, ve skutečnosti by to ale mohlo být výrazně méně.

„Dnešní čísla naznačují, že by rozpočet mohl vykázat ještě lepší výsledek než námi předpokládaný schodek 35miliard korun. Skutečná bilance bude ale záviset na případných mimořádných výdajích vlády,“uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.

Právě vzhledem ke zmíněným infrastrukturním projektům by totiž vláda mohla na konci roku pře- sunout nezanedbatelnou sumu například do Státního fondu dopravní infrastruktury. Tak tomu bylo například loni, kdy v prosinci došlo v převodu téměř 30 miliard na projekty v operačním programu Doprava.

Brexit by neměl být strašák

Větší nejasnosti panují v otázce dlouhodobějšího výhledu. Důvodem jsou především rizika globální a evropské ekonomiky, z nichž nejzásadnější je odchod Británie z Evropské unie.

Čísla naznačují, že by rozpočet mohl vykázat ještě lepší výsledek, než námi předpokládaný schodek 35 miliard korun.

Nejistoty spojené s takzvaným brexitem by měly vést ke slabšímu výkonu britské ekonomiky, než se původně předpokládalo, což platí jak pro zbytek letošního roku, tak pro rok 2017. Slabší růst ostrovní ekonomiky se pak skrze zahraničněobchodní vazby přenese i do kontinentální Evropy, a tedy i do české ekonomiky.

„Osobně ve výhledu na rok 2017 pro českou ekonomiku nečekám nějaké dramatické důsledky, nicméně při konstruování rozpočtu je racionální brát v úvahu nová rizika, jež mohoumít nepříznivý dopad na hospodářský růst, a tedy i na vývoj státního rozpočtu,“uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Poznámka k tématu na straně 10