Lidové noviny

O medaile mezi paneláky. Voda je špinavá

- TOMÁŠ MACEK RIO DE JANEIRO

Na jihu pláže Copacabana zahýbáme doleva, projedeme městskými bloky, přes malý vršek a podél bývalého stadionu fotbalistů Flamenga, kteří tu mají půl milionu registrova­ných příznivců.

Pohled, jenž se před námi vzápětí rozprostře, je nečekaný. V srdci hlučné šestimilio­nové megapole, pevně usazena mezi vysokopatr­ovými domy a obklopena zelenými kopci podivuhodn­ých tvarů, se nachází laguna Rodriga de Freitase. Na ní se hemží lodě veslařů. Po dlouhé sérii her, při kterých byly pro veslaře nachystány umělé kanály na periferii olympijský­ch měst, je to pro ně novum.

„Většinou jsme závodili mimo civilizaci a tady máme kolem věžáky. Je to něco nezvyklého,“povídá Mirka Topinková-Knapková, obhájkyně londýnskéh­o zlata.

Kdysi, ještě před příchodem portugalsk­ých kolonizáto­rů a civilizace, zde žili indiáni kmene Piraguá.

Teď Milan Doleček, kouč Ondřeje Synka i dvojky Helešic–Podrazil, říká: „Je to tady malé a útulné.“

Velké olympijské kruhy, jež mají ozdobit areál, teprve dělníci sundavají z nákladního vozu. Stojany pro lodě veslařů naopak dlouho nikde nemohli najít, museli si tedy dočasně vypůjčit ty od rychlostní­ch kanoistů. Stavbaři finišují, přesto je u vody až podivuhodn­ý klid.

Samička místního opeřence si usmyslela, že se uhnízdí na trávníku přímo u vstupu do loděnice. Tak jí kolem hnízda vystavěli ohrádku, napsali „Prosíme, nerušit“a ještě pro ni vytiskli akreditaci.

Ačkoliv do laguny vtékají rovněž okolní říčky, voda v ní chutná slaně, což má na svědomí kanál propojujíc­í ji s Atlantický­m oceánem.

Hejno kachen pluje u jejího břehu podél podivné směsice trávy, řas, plastových lahví a odpadků. Ten pohled není právě romantický. Ale to je u kraje. Pro veslaře je podstatná voda daleko odtud, v drahách.

„V televizi hlásili, že je v ní dost špíny,“líčí Kristýna Fleissnero­vá z českého dvojskifu. „Ale my jsme tu špínu ani moc nepotkaly. Vltava je v Praze špinavější.“

Topinkovou její kouč Tomáš Kacovský po tréninku nabádá k dezinfekci lodě, vesel i sebe. „To je v pořádku. Musíme být obezřetněj­ší,“říká olympijská šampionka na skifu. Všichni němečtí veslaři si při vystupován­í z vody nasazují gumové rukavice, aby si během manipulace s lodí nepotřísni­li ruce.

„To je podle mě až přehnané,“usoudí Doleček.

Pravda je, že se v souvislost­i s kvalitou vody v laguně vyrojily stovky odstrašují­cích zvěstí, balancujíc­ích na hraně mezi vědec- kými studiemi a umělými mediálními horory.

Už po testovacíc­h závodech v roce 2015 si dvacet amerických veslařů stěžovalo na žaludeční nevolnost. Začal narůstat i počet uhynulých ryb.

Bakterie ve vzorcích

V únoru si zde nechali odebrat vzorky vody čeští veslaři a odeslali je k otestování. Výsledky prokázaly, že obsahuje velké množství bakterie legionelly, způsobujíc­í takzvanou legionářsk­ou nemoc. Když však na její přítom- nost poukázali, bylo jim sděleno, že nedodrželi požadované podmínky přechovává­ní vzorků, a bakterie se tak v nich mohla namnožit.

„Nicméně legionella tu ve vodě byla,“říká Doleček. „Byl tam tehdy humus, protože přímo u startu ústily do vody kanály. Zapáchalo to. Ale už to nezapáchá.“

Též množství řas na trati prořídlo, i za pomoci speciálníc­h vodních kombajnů, které se osvědčily už v olympijské­m Pekingu 2008.

„Je vidět, že se Brazilci snaží zachránit, co se dá,“oceňuje Doleček.

Pokud zrovna není v Riu olympiáda, u laguny prosperují oblíbená restaurace a kino.

O Vánocích po vodě pluje na umělém ostrůvku obří rozsvícený vánoční strom.

Pro hry nyní vyrostla tribuna určená 14 tisícům diváků.

„Ale hlediště je jen na posledních 200 metrech. V Londýně byly tribuny skoro podél celé trati. Povzbuzová­ní tam bylo neskutečné,“říká český kouč. „Až mi tam naskakoval­a husí kůže,“vypráví Topinková. Není tady ani jinde běžný chodník podél trati, po němž jsou trenéři navyklí šlapat na kolech v průběhu tréninků i závodů a sledovat své svěřence v akci.

„To má za následek, že tloustnu,“tvrdí Doleček, usazený na dřevěné lavici u břehu. „Sedím tady u cíle a sleduju jen poslední pětistovku. Nevidím, co se děje jinde, nemám proto vnitřní klid. Jak trubka čekám, až kluci vylezou a řeknou mi: Bylo to dobrý, šéfe. Nebo: Bylo to špatný, šéfe. Dráhy jsou tak daleko ode mne, že jen ke konci jsem schopný zaregistro­vat chybu.“

Je oblačno, kopce nad areálem se ztrácejí v mracích.

„Zatím na nás moc nevykukuje,“říká Mirka Topinková-Knapková. Kdo má vykukovat? Mraky nad nejvyšším z kopců se najednou rozestoupí a v jejich skulině se vysoko nad námi zjeví ikona Ria.

Obří socha Krista jako by pohlédla na celé to veslařské hemžení.

„Až bude po všem, mohly bychom k ní tam nahoru vyrazit,“shodnou se Fleissnero­vá s Antošovou, ženy z dvojskifu.

Předtím se však v laguně rozdělí čtrnáct sad veslařskýc­h medailí.

 ?? Právě zde budou veslaři bojovat o olympijské medaile. Jejich program začíná už v sobotu. FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK ?? Laguna Rodriga de Freitase.
Právě zde budou veslaři bojovat o olympijské medaile. Jejich program začíná už v sobotu. FOTO MAFRA – MICHAL SVÁČEK Laguna Rodriga de Freitase.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic