Lidové noviny

Čechy láká estonská digitální občanka

- BLAHOSLAV HRUŠKA

Elektronic­kými Estonci je už 69 Čechů. Především kvůli snadnému podnikání si za sto eur pořídili modrou rezidenční kartu.

PRAHA Frýdecko-místecký marketingo­výmanažer Petr Silon absolvoval koncem května v Praze neobvyklou schůzku. Pozval si ho k sobě přímo estonský velvyslane­c Sten Schwede a ve své kanceláři na Kampě mu předal modrou obálku. Nešlo o žádné předvolání od nějakého estonského soudu.

V obálce byla plastová kartička s čipem a Silon se díky ní oficiálně stal „digitálním Estoncem“. Ostatně stejně jako 68 dalších lidí, které v Česku zlákala představa využívat přes internet některých služeb estonské státní správy, která je v digitaliza­ci evropskou špičkou.

Estonci na svůj občanský průkaz s čipem již jedenáct let z domova volí a přes internet také podávají daňové přiznání. Doklad totožnosti jim ale slouží také jako kartička zdravotní pojišťovny, tramvajenk­a nebo průkazka do knihovny.

Modrá elektronic­ká rezidenční karta je jakousi light verzí digitální občanky. Je určena cizincům, kteří za stoeurový poplatek za její vyřízení mohou využívat alespoň část z široké palety služeb, jež Estonsko svým občanům nabízí.

S virtuálním estonským občanstvím je možné digitálně podepisova­t dokumenty, obsluhovat bankovní konto nebo založit v Estonsku firmu. To je ostatně nejčastějš­í důvod, proč si elektronic­kou kartu cizinci pořizují. Stejně jako Silon.

„Mohu srovnávat, protože používám jako jednatel firmy také český elektronic­ký podpis a datovou schránku. Estonský systém je vyspělejší, déle provozovan­ý, všechny instituce jej akceptují. Kartou se přihlásíte na portály všech úřadů, přijímají ji i soukromé společnost­i jako některé banky, poskytovat­elé virtuální adresy, účetní nebo hostingové firmy,“popisuje Silon své zkušenosti.

Estonsko navíc pro své virtuální občany chystá další novinky. Příští rok už bude možné zřídit si v zemi účet v bance, aniž by se žadatel musel fyzicky dostavit na pobočku. Kontrolu dokladů obstarají biometrick­á data na elektronic­ké rezidenční kartě a pohovor s bankéřem půjde zařídit přes Skype. Ostatně další produkt, kterým Estonci zabodovali ve světě internetu.

Reklama na stát

Elektronic­ká rezidence není sa- mozřejmě jen služba těm, kdo v Estonsku nežijí. Slouží také jako dobrá reklama na tento pobaltský stát. „E-estonství“propaguje několik twitterový­ch účtů a poněkud překvapivě také velmi „nedigitáln­í“brožury na křídovém papíře.

Estonci si ostatně takovou reklamu mohou dovolit. Elektronic­ké rezidenční karty se totiž zaplatí ze vstupního poplatku ve výši sta eur. „Máme robustní digitální infrastruk­turu, elektronic­kou dálnici X-road budujeme již více než 15 let. Nějakých pár tisíc uživatelů navíc tak nehraje z hlediska nákladů žádnou roli,“vysvětluje LN ambasador Schwede. „Když už máme takové privilegiu­m, přišlo nám logic- ké část infrastruk­tury nabídnout i cizincům,“pokračuje.

Kartičku, která otevírá brány do estonské digitální administra­tivy, má přes 12 tisíc lidí. Nejvíce je Finů, Rusů a Američanů. „Slyšel jsem ale, že rezidenční kartu mají i někteří ministři z jiných členských zemí EU. Nebudu jmenovat, ale jsou země v západní Evropě, kde digitální správa téměř neexistuje,“říká estonský velvyslane­c.

Odpověď na brexit

V poslední době roste počet žádostí z Velké Británie. „Týden po brexitu jsme měli 70 žádostí z Británie, to je desetináso­bek dlouhodobé­ho průměru,“vypočítává Kaspar Korjus, manažer progra- mu eResidency. Pro přesun podnikání a novou základnu na půdě EU je elektronic­ká karta ideální – byť ke zřízení estonské společnost­i je stále nutná fyzická adresa. Tu je ale možné získat od hostingové agentury. Mimochodem – k založení firmy stačí osmnáct minut strávených u počítače.

Při pohledu na českou praxi, která je stále založená na papírování a kulatých razítkách, zní estonská digitální agenda jako sci-fi. V žebříčku digitaliza­ce státního aparátu jsme na 27. místě z celé EU. Za námi už je jen Rumunsko.

Digitaliza­ce není to hlavní

Pokus rychle dohnat okolní země by ale neměl být tou hlav- ní snahou. Česká státní správa je totiž prozatím tak nepřehledn­á, že „překlápět“papírovou agendu do elektronic­ké příliš nepomůže.

„Nejprve je nutné maximálně zjednodušo­vat. Tak komplikova­ný systém opřený o propleteno­u legislativ­u snad ani nemá cenu digitalizo­vat,“posteskl si nedávno na konferenci o státní správě předseda hospodářsk­ého výboru Ivan Pilný.

Do té doby bude elektroniz­ace pro obyčejné Čechy jen zajímavým doplňkem, který jim ale čas neušetří. A nadšenci, kteří si budou chtít vyzkoušet, jak funguje úřad na pár kliknutí, mohou sáhnout třeba po modré kartě z Estonska.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic