Zastavte dražbu Invalidovny
Na karlínskou Invalidovnu mám vzpomínky podobné těm, které měly předchozí generace českých mužů na vojnu. Bezprostřední zkušenost byla hrozná, ale po dvaceti letech jsou z toho docela dobré historky. Poprvé jsem tam zavítal v roce 1995, když jsem připravoval svou diplomovou práci o československé podpoře alžírským nacionalistům. V Invalidovně tehdy sídlil Vojenský historický archiv a bez jeho materiálů jsem se nemohl obejít. „Materiály k vývozu zbraní v 50. letech? – Ty jsou přece tajné,“snažili se mě odradit tamní archiváři. Nakonec mi nadřízené orgány něco odtajnily a já mohl začít bádat ve studovně, do níž bylo nutné projít přes WC a kam chodila služba během dne přikládat uhlí lopatou do kamen. Povídalo se, že je to plukovník někdejší politické správy, odsunutý po roce 1989 do archivu, jinak to byl celkem milý pán. Starší kolegové mě brzy naučili, že chodit tam v zimě v pondělí ráno je vyložený hazard se zdravím, protože vytopit studovnu v budově s metr tlustými zdmi na alespoň trochu snesitelnou teplotu zabralo i půl dne.
Budova Invalidovny, již tehdy silně zchátralá, mě fascinovala svou rozlehlostí a atmosférou, tedy vlastnostmi, díky nimž si ji vybraly jako kulisu mnohé filmové štáby. Dílo zkázy dokonala povodeň v roce 2002, která zničila část vojen- ského archivu. Po jeho přesunutí do Ruzyňských kasáren nenašla armáda pro budovu žádné využití, převedla ji na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A ten se rozhodl ji prodat tomu, kdo za ni nabídne alespoň 637,7 milionu korun.
Proti dražbě se zvedla oprávněná vlna odporu. Invalidovna, postavená ve 30. letech 18. století Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, je architektonickou památkou evropské úrovně. Proč by ji stát měl prodávat? – Jen proto, že žádný úřad neví, jak ji využít? Povinností státu je starat se o památky a hledat pro ně nové důstojné využití, ne se jich tímto nemravným způsobem zbavovat. Kolik tu máme příkladů, kdy nějakou památku koupila společnost, u níž se nedal ani dohledat vlastník, a ta ji zničila nebo necitlivě přestavěla? Speciálně u Invalidovny je velmi obtížné si představit, že by jakýkoliv seriózní podnikatelský záměr mohl soukromému majiteli pokrýt náklady na koupi a rekonstrukci, což dohromady jistě přesáhne miliardu korun.
Invalidovna, postavená ve 30. letech 18. století Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, je architektonickou památkou evropské úrovně. Proč by ji stát měl prodávat? – Jen proto, že žádný úřad neví, jak ji využít?
Kilometr od Invalidovny se na Palmovce staví nová radnice Prahy 8, kterou prosadilo staré vedení této městské části (ODS a TOP 09) a která má podle plánů stát 1,2 miliardy. Kdyby se ty peníze použily na záchranu Invalidovny, mohla mít Praha 8 radnici a kulturní centrum, které by jí záviděl celý svět. Místo toho tu máme pro pozemkové spory zastavenou stavbu na Palmovce, jejíž dokončení je v nedohlednu, a chátrající Invalidovnu, kterou střelíme komukoliv, kdo má 600 milionů v kapse. Bestia triumphans!