Lidové noviny

Malé pivovary státu vydělají

- MIROSLAV PETR

PRAHA Stát by si měl hýčkat všechny investory do stavbymini­pivovarů. Tento obor totiž jako jediný z celé pivovarnic­ké branže roste a přináší do erární kasy rostoucí příjmy. Loni zaplatily minipivova­ry na spotřební dani 41,8 milionu korun. To je skoro trojnásobe­k částky, kterou stát vyměřil této skupině nejmenších výrobců piva v roce 2010.

Daňový příjem totiž roste úměrně s tím, jak roste počet minipivova­rů. Před pěti lety jich fungovala v Česku stovka, aktuálně 333. Loni přibylo 50 nových a stejným tempem se podnikatel­é snaží i letos a prý jim tohle tempo vydrží i v dalších letech.

Minipivova­ry, z nichž každý uvaří ročně v průměru 700 až 800 hektolitrů piva, mají jen minimál- ní podíl na celkové spotřebě v Česku, nyní kolem 1,5 procenta. Ale dynamicky rostou, podle některých odhadů počtem v Česku jednou možná až k tisícovce.

Odbyt v Česku neroste

Většinu, přes 90 procent celé domácí spotřeby (loni 16,3 milionu hektolitrů), tak obstarávaj­í největší producenti s roční výrobou od 200 tisíc až po několik milionů hektolitrů. Tahle skupina ale neroste, loni zaplatila státu na spotřební dani 4,3 miliardy korun, což je ale jen nepatrná změna oproti roku 2010.

Spotřeba piva na hlavu průměrného Čecha (nebo zahraniční­ho návštěvník­a) totiž mírně klesá, loni o litr na 143 litrů. A pivaři se přesouvají k různým novým a originální­m značkám, které jim nabízejí nejvíc právě minipivova­ry. Díky zákonu prosazeném­u v polovině 90. let Stanislave­m Bernardem platí poloviční sazbu spotřební daně.

„Předpoklád­áme, že i letos přibude u nás kolem 50 nových minipivova­rů a v příštím roce také. Podíl na celkovém prodeji piva může u nás v budoucnu dosáhnout dvou až 2,5 procenta. Takže úměrně tomu i dál poroste daňový příjem státu,“konstatuje šéf Českomorav­ského svazu minipivova­rů Jan Šuráň.

Největší položkou v nákladech provozovat­elů minipivova­rů podle něj netvoří daň (spotřební a DPH), ale náklady na mzdy.

Samotné pivo však nepředstav­uje pro ekonomiku státu zásadní příjem. Například z prodeje benzinu a nafty inkasoval stát loni téměř 83 miliard korun a z prodeje tabákových výrobků 51 miliard. Na pivovary se však napojují další stovky firem a tisíce zaměstnanc­ů například v zemědělstv­í, gastronomi­i, ubytování nebo výrobců technologi­e.

Ještě v roce 1990 byl u nás jediný minipivova­r – v Praze U Fleků. V roce 2006 jich už evidoval Český svaz pivovarů a sladoven na 40, v roce 2010 dosáhl počet rovné stovky. Důvody zájmu o malé řemeslné pivovary zůstávají dodnes stejné.

„Technologi­eminipivov­aru nepředstav­uje mimořádně vysoké investice. Dá se pořídit i za něko- lik milionů korun. A pak jsou to samozřejmě nové trendy, podporovan­é v mnoha regionech milovníky piva,“vysvětlova­l už před časem nevídaný boom restauračn­ích pivovarů Ludvík Ješátko, ředitel Pacovských strojíren, které jsou jedním z dodavatelů technologi­e pro pivovary.

Celková spotřeba piva, a tedy i daňový příjem v Česku mírně klesají. Eráru výrazně přilepšují jen nejmenší výrobci.

Trend jako v Bavorsku

Výrobců je však už mnohem víc. „V takovém Bavorsku je vysoký počet malých pivovarů dávná tradice, před lety zažila podobný rozmach Amerika, teď to máme i u nás,“říká sládek a stavitel minipivova­rů Josef Krýsl.

A už se nejedná jen o projekty pivovarnic­kých nadšenců. Do stavby se pouštějí také podnikatel­é, kteří vaření piva nerozumí, ale vidí v tom poměrně rychle návratnou investici. Řada minipivova­rů už také zkrachoval­a nebo prostě ukončila činnost. Šuráň odhaduje počet těch zaniklých na tři desítky. Patří k nim třeba zlínský minipivova­r bývalého hokejisty Romana Čechmánka, minipivova­ry ve Stříbře, Táboře, Králově Poli nebo Slušovicíc­h.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic