Malé pivovary státu vydělají
PRAHA Stát by si měl hýčkat všechny investory do stavbyminipivovarů. Tento obor totiž jako jediný z celé pivovarnické branže roste a přináší do erární kasy rostoucí příjmy. Loni zaplatily minipivovary na spotřební dani 41,8 milionu korun. To je skoro trojnásobek částky, kterou stát vyměřil této skupině nejmenších výrobců piva v roce 2010.
Daňový příjem totiž roste úměrně s tím, jak roste počet minipivovarů. Před pěti lety jich fungovala v Česku stovka, aktuálně 333. Loni přibylo 50 nových a stejným tempem se podnikatelé snaží i letos a prý jim tohle tempo vydrží i v dalších letech.
Minipivovary, z nichž každý uvaří ročně v průměru 700 až 800 hektolitrů piva, mají jen minimál- ní podíl na celkové spotřebě v Česku, nyní kolem 1,5 procenta. Ale dynamicky rostou, podle některých odhadů počtem v Česku jednou možná až k tisícovce.
Odbyt v Česku neroste
Většinu, přes 90 procent celé domácí spotřeby (loni 16,3 milionu hektolitrů), tak obstarávají největší producenti s roční výrobou od 200 tisíc až po několik milionů hektolitrů. Tahle skupina ale neroste, loni zaplatila státu na spotřební dani 4,3 miliardy korun, což je ale jen nepatrná změna oproti roku 2010.
Spotřeba piva na hlavu průměrného Čecha (nebo zahraničního návštěvníka) totiž mírně klesá, loni o litr na 143 litrů. A pivaři se přesouvají k různým novým a originálním značkám, které jim nabízejí nejvíc právě minipivovary. Díky zákonu prosazenému v polovině 90. let Stanislavem Bernardem platí poloviční sazbu spotřební daně.
„Předpokládáme, že i letos přibude u nás kolem 50 nových minipivovarů a v příštím roce také. Podíl na celkovém prodeji piva může u nás v budoucnu dosáhnout dvou až 2,5 procenta. Takže úměrně tomu i dál poroste daňový příjem státu,“konstatuje šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Největší položkou v nákladech provozovatelů minipivovarů podle něj netvoří daň (spotřební a DPH), ale náklady na mzdy.
Samotné pivo však nepředstavuje pro ekonomiku státu zásadní příjem. Například z prodeje benzinu a nafty inkasoval stát loni téměř 83 miliard korun a z prodeje tabákových výrobků 51 miliard. Na pivovary se však napojují další stovky firem a tisíce zaměstnanců například v zemědělství, gastronomii, ubytování nebo výrobců technologie.
Ještě v roce 1990 byl u nás jediný minipivovar – v Praze U Fleků. V roce 2006 jich už evidoval Český svaz pivovarů a sladoven na 40, v roce 2010 dosáhl počet rovné stovky. Důvody zájmu o malé řemeslné pivovary zůstávají dodnes stejné.
„Technologieminipivovaru nepředstavuje mimořádně vysoké investice. Dá se pořídit i za něko- lik milionů korun. A pak jsou to samozřejmě nové trendy, podporované v mnoha regionech milovníky piva,“vysvětloval už před časem nevídaný boom restauračních pivovarů Ludvík Ješátko, ředitel Pacovských strojíren, které jsou jedním z dodavatelů technologie pro pivovary.
Celková spotřeba piva, a tedy i daňový příjem v Česku mírně klesají. Eráru výrazně přilepšují jen nejmenší výrobci.
Trend jako v Bavorsku
Výrobců je však už mnohem víc. „V takovém Bavorsku je vysoký počet malých pivovarů dávná tradice, před lety zažila podobný rozmach Amerika, teď to máme i u nás,“říká sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl.
A už se nejedná jen o projekty pivovarnických nadšenců. Do stavby se pouštějí také podnikatelé, kteří vaření piva nerozumí, ale vidí v tom poměrně rychle návratnou investici. Řada minipivovarů už také zkrachovala nebo prostě ukončila činnost. Šuráň odhaduje počet těch zaniklých na tři desítky. Patří k nim třeba zlínský minipivovar bývalého hokejisty Romana Čechmánka, minipivovary ve Stříbře, Táboře, Králově Poli nebo Slušovicích.