Číňané zamíchali azylovou statistikou

O ochranu před pronásledováním u nás letos požádalo 64 občanů z Číny. Ze země, k níž česká vláda chová vřelé vztahy

PRAHA První příčky statistiky žadatelů o azyl kopírují v zemích EU rozložení ozbrojených konfliktů a nejrůznějších perzekucí na mapě světa. Česko je ovšem výjimkou.

Na třetí příčce letošní soupisky uprchlíků, kteří na české ministerstvo vnitra podali žádost o mezinárodní ochranu, figurují Číňané. Tedy občané země, s níž Česko čile obchoduje a jejíhož prezidenta Si Ťin-pchinga Miloš Zeman na Pražském hradě na jaře uvítal jako svého „mladého přítele“.

Od počátku roku o azyl požádalo již 64 Číňanů. Z toho překvapivě mnoho žen, a to 48. Jde o nejvyšší pololetní číslo za posledních deset let. Po Ukrajincích a Iráčanech jsou Číňané třetí největší národnostní skupinou, která ve statistikách přeskočila i Viet- namce nebo Syřany prchající před válkou. A také Kubánce, kteří si kvůli dlouhodobé podpoře kubánské opozice Česko oblíbili.

Podle Hospodářských novin (HN), které o čínských žadatelích o azyl napsaly jako první, je za neobvyklým nárůstem několik vln pronásledovaných křesťanů. Ti k nám z Číny přišli za poslední půlrok. Několik z nich zastupuje Organizace pro pomoc uprchlíkům. S právními záležitostmi Číňanům pomáhá také sdružení Křesťanští právníci. Ani jedna z organizací se ale blíže nechtěla vyjádřit.

Podle znalců čínského režimu může být za zvýšeným zájmem o Česko sílící pronásledování. „Perzekuci v Číně čelí především stoupenci takzvané podzemní církve, která odmítá uznat autoritu oficiální církve, kontrolované státem a komunistickou stranou.

Tlak proti podzemním křesťanům zesílil po nástupu prezidenta v roce 2013 v souvislosti s jeho kampaněmi za utužení kontroly strany nad obyvatelstvem. Jednou z jeho priorit je vymýcení údajně západních vlivů. V jeho očích je nositelem takových vlivů

právě autentická církev,“řekl LN sinolog Martin Hála.

Vedle zatýkání představitelů podzemní církve bylo v poslední době nejviditelnějším projevem represí masové odstraňování křížů, spojené s občasným bouráním celých kostelů, především v pro- vincii Če-ťiang, tradiční baště křesťanství v Číně již od 19. století. Často přitom nelze oddělit politickou a náboženskou rovinu.

„Podzemní křesťané jsou disproporčně zastoupeni v různých občanských iniciativách, například v hnutí právníků obhajujících oběti zvůle úřadů, které tajná policie brutálně potlačila loni v létě,“doplňuje Hála, který vede informační portál Sinopsis.

O tom, odkud čínští křesťané pocházejí a proč mají zájem právě o Česko, nechtěl Hála spekulovat. „Může se jednat o nějakou místní zvláštnost, podle toho, odkud přesně žadatelé přicházejí,“soudí sinolog.

Neobvyklý nárůst žadatelů o azyl z Číny ministerstvo vnitra nekomentovalo. Číňané, kteří jsou podle informací HN ubytováni v uprchlických táborech v Kostelci nad Orlicí a Havířově, si na verdikt úřadů počkají nejméně 90 dnů. Zákonnou lhůtu ale vnitro může posunout na půl roku a celý proces lze také přerušit.

Šance na získání azylu či slabší formy v podobě takzvané mezinárodní ochrany je ale v případě Číňanů velmi slabá. V Česku žije podle aktuálních statistik jen 13 Číňanů, kteří mají status azylantů. Jedním z nich byl až do nedávné doby také Sun Hao, aktivista hnutí Fa-lun-kung. „Do Česka jsem přišel díky vstřícné politice vaší vlády v roce 1998, dnes už mám české občanství,“řekl LN.

Zatímco v éře tehdejšího prezidenta Václava Havla úřady uznaly, že je Sun kvůli svým postojům perzekvován, dnešním uprchlíkům se této výsady podle všeho nedostane. České úřady vycházejí z toho, že Čína je bezpečnou zemí, kde k plošným perzekucím křesťanů nedochází.