Chceme se obklopit betonem?
Na veřejný prostor je nutné nahlížet jako na prostředí, ve kterém budou občané chtít žít
ZDENĚK PROCHÁZKA Rostoucí počet automobilů v ulicích vede k zamyšlení „Kam s nimi?“. Jedno parkovací místo pro osobní vozidlo bez příjezdové komunikace zabírá cca 12 m2. Pomineme-li technické a finanční nároky na výstavbu parkovišť, nabízí se otázka, kde budovat další parkovací místa. Je však tato otázka správná? Není nutné zabývat se spíše hodnotou veřejného prostoru a jeho významem pro občany? Každý si může odpovědět sám, zda chce být v okolí svého bydliště obklopen zpevněnými plochami s projíždějícími a parkujícími auty se všemi negativními důsledky, jako jsou hlučnost, prašnost, emise, nebo zda by si chtěl raději užívat zeleně s lavičkami, koutkem pro děti atd.
Jen parkoviště nepomohou
Je zřejmé, že statickou dopravu ve městě není možné řešit izolovaně. Neustálá výstavba parkovišť problém neřeší, naopak jej prohlubuje. Nárůst parkovacích míst je spojen s neudržitelným růstem individuální automobilové dopravy. Proto je nezbytné systematicky vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj města, podporovat chůzi, jízdu na kole, využívání veřejné hromadné dopravy. Na veřejný prostor je nutné nahlížet jako na prostředí, ve kterém budou občané chtít žít. Automobily však nelze přehlížet, proto je nut- né vytvářet vyvážený funkční systém. V rámci koncepčního řešení mobility ve městě je tedy nutné zabývat se i parkováním.
Nechceme jít cestou nekonečné výstavby parkovišť, případně parkovacích domů, které za vyšších nákladů částečně řeší problém s nedostatkem prostoru. Protože každé nové parkoviště, případně budoucí parkovací dům generují další nárůst automobilové dopravy, což klade nároky na komunikace, bezpečnost provozu, hlučnost nebo emise a vyžaduje větší plochy křižovatek. Je nutné hledat cestu optimalizace parkovacích ploch, aby byl vytvořen přiměřený počet legálních parkovacích míst, na nichž je nutné parkování vhodně regulovat.
Dlouhodobě je tento systém uplatňován v centru našeho města. Po obvodu památkové zóny se podařilo vybudovat kapacitní záchytné parkoviště a statická doprava je regulována s cílem usměrňovat průjezd a parkování vozidel. Tento systém se osvědčil. V současné době nepociťuje- me zásadní problémy s parkováním v centrální části. Režim nenarušují ani letní prázdniny, kdy díky četným aktivitám narůstá turistický ruch. Na druhou stranu klesá zátěž vozidly, kterými lidé přijíždějí například za prací. Nelze však říci, že statická doprava v centru je zcela bez komplikací.
Pilotní projekt
Problém s dopravním přetížením zde vzniká nárazově například v předvánočním období. Zásadnější je dopad regulace parkování v centru na lokality v jeho blízkosti s převládající bytovou zástavbou.
Do těchto lokalit se přesouvá část vozidel, jejichž řidiči se chtějí vyhnout poplatku za parkování. Tento negativní efekt je navíc umocněn rostoucím počtem vozidel obyvatel bydlících v dotčených lokalitách.
Rostoucí problémy s parkováním v místech s převládající bytovou zástavbou vnímáme. Uherskohradišťská radnice proto, bez ohledu na čas prázdnin, intenzivně pracuje na spuštění pilotního projektu Zóny s rezidentním parkováním. Zásady v rezidentní zóně jsou v podstatě stejné jako u parkování v centru města. Je nutné optimalizovat počet legálních parkovacích míst, který z větší části pokryje počet zaparkovaných vozidel v řešené oblasti, a zavést vhodný regulační nástroj, který minimalizuje zbytné parkování.