Olympiády ruinují města i státy

Za posledních 50 let se investice do her vrátily jen ve dvou případech. Zájem o jejich pořádání pomalu klesá

PRAHA Vize pořadatelů olympijských her jsou téměř vždy shodné. Prestižní událost přitáhne do země množství lidí, kteří tam utratí obrovské peníze a „nakopnou“ekonomiku. Do výstavby areálů a související infrastruktury či propagace se proto nebojí investovat miliardy dolarů. Jenže výsledky se nedostavují. Za posledních 50 let se investice vrátily jen dvěma olympiádám aměsta o pořádání sportovního svátku pomalu přestávají mít zájem.

Zatím je těžké říci, jak moc virus zika a další rizika, o kterých se ve spojení s návštěvou Ria de Janeiro hovoří, poškodily olympijský byznys. Podnikání spojené s pěti kruhy je nevýhodné dlouhodobě a pořadatelským zemím nepomáhá. Brazílii, která prožívá stoletou recesi, pak podle některých ekonomů hry spíš položí.

Alespoň na nule? Naivní

„Jsme přesvědčeni, že jak fotbalové mistrovství světa, tak olympiáda jsou ve spojení s investicemi příliš malé, aby brazilské ekonomice přinesly dostatečně silný růstový stimul. Mezi hlavní důvody patří velikost ekonomiky, kterou odhadujeme zhruba na 1,8 bilionu dolarů, stejně jako veškeré ekonomické problémy z poslední doby,“uvedla ve své analýze banka Goldman Sachs.

Během sedmnácti dní, kdy se na sportovištích budou získávat medaile a věčná sláva, přebije veškerá negativa olympijská euforie. Ale až opadne, zbude Riu spousta objektů, na jejichž provoz ani údržbu nebude mít peníze.

Brazílie tak patrně zjistí, že vyhodila 15 miliard dolarů (zhruba 364 miliard korun) za nové golfové hřiště, metro do bohaté čtvrti, kde každý jezdí autem, nebo lanovku nad chudou čtvrtí, kde standardem není ani tekoucí voda.

To vše za předpokladu, že by se letošní olympiáda vešla do plánovaného rozpočtu, což se dosud nepovedlo snad žádným hrám. Peking a Vancouver jsou jediné dva příklady za poslední půlstoletí, kdy se skutečné náklady navýšily méně než o 29 procent. Například před dvěma lety v Soči to bylo astronomických 167 procent. Studie univerzity v Oxfordu předpověděla, že rozpočet Ria by měl být přečerpán o 51 procent. Jenže v Brazílii stále není hotovo.

Pokud některé pořadatelské země doufaly, že se po skončení olympiády dostanou aspoň na nulu, v případě Brazílie by šlo o naivitu. Historicky rozpočtům pomáhal prodej vysílacích práv. Mezinárodní olympijský výbor si však nyní z těchto miliard bere i přes 70 procent, zatímco před třiceti lety to nebylo ani pět procent.

Hodně bude záviset na turistech a fanoušcích. Dlužno dodat, že příjmy z lístků na posledních několika hrách nedosáhly ani poloviny vynaložených nákladů. A aby špatných zpráv pro Brazílii nebylo málo, ještě na konci července ležely v pokladnách dva miliony neprodaných vstupenek, tedy 28 procent kapacity.

Před Riem jsou dvě desetiletí, kdy bude projekty splácet. S je- jich efektivním využitím, které by generovalo zisky nebo alespoň pokrylo náklady, se přitom nedá příliš počítat. Smysluplně využít olympijské komplexy se podařilo snad jen Barceloně po olympiádě v roce 1992. Katalánská metropole je i díky tomu jedním ze dvou měst v posledních pěti dekádách, kterým se investice do her vrátily. Tím druhým je Los Angeles, jež hostilo soutěže v roce 1984. O ekonomických přínosech zatím posledních her v Londýně 2012 se vedou spory.

Počet měst, která se o pořádání akce ucházejí, proto klesá. Zatímco o olympiádu v roce 2004 soupeřilo s vítěznými Aténami 11 měst, o pořadatelství v roce 2020 projevilo zájem pět měst a o zimní hry v roce 2022 jen dvě. V americkém Bostonu se kvůli jeho možné kandidatuře na uspořádání olympiády v roce 2024 konaly protesty a podle časopisu Fortune se chystá ze souboje vycouvat i Řím.

Dvě místa by stačila

Dá se očekávat, že v budoucnu se olympijské hry uskuteční ve městech, kde se už v nedávné minulosti konaly. Sportoviště totiž stojí, infrastruktura je připravená a náklady budou v porovnání se současnými rozpočty minimální.

Profesor Andrew Zimbalist, autor knihy Circus Maximus, která pojednává o ekonomice putovních sportovních turnajů, se přimlouvá za to, aby byla místa konání olympiády jen dvě – jedno pro letní a jedno pro zimní. „Je smyslem olympijských her, aby každé čtyři roky nové město utratilo 20 milionů dolarů za okázalý stadion, který už nikdy nevyužije? Ne, smyslem je mezinárodní sportovní soutěž, u které se svět sejde a překoná etnické hranice,“píše Zimbalist.