Na planetě webu

O službě, která za pouhých 25 let ovládla svět

Web je už tak samozřejmý a všudypřítomný v našich životech, že jsme ho přestali vnímat jen jako jednu ze služeb, které na světové síti běží. Myslíme internet, říkáme web, napsal by Majakovskij. Kdyby web náhle zamrzl, civilizace, jak ji známe, by zkolabovala – od průmyslové výroby přes provoz telefonů, prodej letenek až po vyplácení důchodů i těm, kteří web nepoužívají. A přece byl zprovozněn teprve před 25 lety: 6. srpna 1991 ve 22 hodin a 37 minut publikoval Tim Berners-Lee v diskusní skupině příspěvek, sdělující, že od té chvíle je web zpřístupněn veřejnosti na síti.

Je užitečné si to připomínat. Když web vznikal, byl pokládán za hračku vědců v ženevském ústavu jaderného výzkumu CERN. Byl vedlejším produktem výzkumu tak základního, že mu rozumí jen hrstka lidí. Už proto média jeho spuštění ani nezaznamenala. Dnes by si bez něj ani neumyla ruce, jak se říká. Od té doby web zůstává zřejmě nejsilnějším argumentem pro existenci i podporu základního vědeckého výzkumu.

Web drží pohromadě celou civilizaci, její informace, komunikaci i zábavu. Kolik lidí se dokáže bavit bez webu i aplikací s ním spjatých, bez chytrých telefonů či Facebooku? Nejpozději od roku 2008, kdy počet internetových přípojek překročil miliardu a tím i počet aut na Zemi, se prosazuje nový standard pro hodnocení civilizace: už jím není schopnost vyrobit auto, ale zajistit kapacitní připojení k webu. Je to silný argument proti tvrzení, že technologický pokrok ustrnul. Ano, do vesmíru létáme s technologií Gagarina či Armstronga, ale co se týče informací či biologie, jsme nesrovnatelně dál. I díky tomu, že Tim Berners-Lee si nedal svůj vynález patentovat, čímž ho opravdu věnoval celému lidstvu. Zbyněk Petráček