Klidný pozorovatel Karol Kállay
Slovenský fotograf Karol Kállay (1926–2012) byl jako lovec, který dokázal v pravou chvíli zamířit. Na jeho snímcích najdeme noblesní dámy, zamilované párečky i rozjívené děti v parku. Retrospektivní výstava k nedožitým devadesátinám Karola Kállaye je otevřena do 14. srpna v Galerii města Bratislavy.
Karolův otec byl trenčínským županem a chtěl pro svého syna zajištěnou budoucnost. „První foťák mu dal v šestnácti, asi myslel, že to bude jen takové hobby. Jenže když Karol dostudoval ekonomii a práva po práci v kanceláři a ve volném čase se věnoval focení tak intenzivně, až se stal profesionálním fotografem“říká Marián Pauer, kurátor výstavy a dlouholetý přítel Kállaye.
V roce 1954 publikoval první knihu Slovenské řeky, která měla úspěch i v zahraničí. Kállay si v roce 1960 koupil zájezd do Říma, oficiálně na olympiádu, jeho však víc než sport zajímal každodenní život v Itálii. Pozoroval znuděné číšníky, obdivoval elegantní dámy i rozjívené děti v parku. Vznikla kniha Italy Today, kterou vydala Artia Praha v roce 1963 a předurčila směr jeho dalších reportážních souborů. Zástupci východoněmeckého nakladatelství Volk und Welt fotografovi nabídli smlouvu na další knihy. Kállay pak v 60. letech fotografoval v Paříži, vydal se i do Ameriky a Mexika. Jeho knihy oceňovala odborná i laická veřejnost v zahraničí i v Československu. „Komunistům samozřejmě nevadilo, že pracoval v venku. Knihy se dobře prodávaly a to se jim hodilo, měli z toho valuty“říká Pauer.
Když se nic neděje
Karol Kállay fotografoval nejen život v ulicích, ale také módu. Od roku 1954 až do konce 60. let spolupracoval smódními časopisy. Modelky na jeho snímcích nejsou jen oživlé figuríny s dlouhýma nohama a rukama v bok, tak jak bylo tehdy zvykem. Kállay se inspiroval stylem Ri- charda Avedona, který modelky fotografoval v exteriéru. Podle Pauera zpočátku nebylo snadné tento odlišný způsob práce s modelkami obhájit. Přeci jen časopisy na Slovensku byly zvyklé na strnulý styl, ale Kállay byl jako buldok. Dokázal si věci obhájit a prosadit.
Výstava v Galerii města Bratislavy představuje rozmanitost Kállayovy tvorby v pěti tematickych kapitolách. Něko- lik desítek fotografií však návštěvník vidí jen s obtížemi: v galerii totiž nejsou vystaveny originály, ale tisky na papíře pod lesklým sklem. Pokud venku svítí slunce a světlo proniká do místnosti okny, pak je téměř nemožné si fotografie prohlížet. Ten, kdo se pokusí nahlédnout blíž, však rozhodně nebude litovat. Úvodní sál vás zavede do poválečné Bratislavy i na venkov, kde se Kallay učil za pochodu, jak snímat krajinu. Fotografii nikdy nestudoval, ale přijímal rady od starších kolegů.
Počátky jeho kariéry střídají snímky z Říma, Los Angeles, New Yorku, Paříže či Moskvy a závěr výstavy je věnován zakázkám pro módní časopisy. „Dělali jsme spolu řadu výstav na nejrůznější témata. Jednou jsem ho trochu vyhecoval: řekl jsem mu, ať zkusí fotit když se nic neděje úplně obyčejným Olympusem mju. Vznikla nádherná výstava Tvár času, kde zkombinoval snímky z Benátek se záběry z řecké vesnice Petalidi. Byl to dokonalý kontrast: Benátky zahlcené turisty a vedle nich prázdné uličky a nábřeží v Řecku.“vzpomíná Pauer.
90 (Věčný běh času ve fotografiích autora) Karol Kállay, Galerie města Bratislavy, Mirbachův palác, do 14. srpna