V ČSSD se opět skloňuje „puč“
1
„Když získáme pět krajů a nadto udržíme čtyři až pět koalic, nic závažného by se na následném sjezdu stát nemělo. Pokud vyhrajeme méně krajů a ztratíme kolem pěti šesti krajských koalic, na sjezdu se může vzedmout vlna nespokojených delegátů,“řekl LN pod příslibem anonymity zdroj blízký vedení pražské sociální demokracie. Pokud by ČSSD měla ztratit zmiňovaných pět až šest regionálních „vlád“, mohlo by to podle dvou zkušených straníků na sjezdu znamenat 150 až 200 nespokojených delegátů. Sjezd se má uskutečnit příští rok na jaře. Na minulý sněm se dostavilo 752 delegátů, tudíž případná třetina nespokojených straníků už by představovala hybnou sílu.
Hašek? Politicky nevýznamný
Pokud by mělo dojít na tento pro ČSSD katastrofický scénář, otázkou je, kdo by se postavil do čela nespokojených straníků. Michal Hašek, který v roce 2013 představoval hlavního Sobotkova soupeře, je dnes politicky bezvýznamný. A tak paradoxně muž, jenž by si nejvíce přál, aby Sobotka padl, stojímimo stranu – Miloš Zeman. Prezident nemůže Sobotkovi zapomenout nepovedenou volbu prezidenta z roku 2003 (tehdy hlavu státu ještě volil parlament), kdy byl současný premiér jedním ze „zrádců“, jež Zemana v hlasování nepodpořili. Nynějšímu ministerskému předsedovi by se za někdejší prohru rád „odvděčil“– ideálně svržením z čela sociální demokracie.
V Zemanových úvahách figuruje jako ideální kandidát na Sobotkova vyzyvatele ministr vnitra amuž číslo dvě v sociální demokracii Milan Chovanec. Ten byl před třemi lety jedním z lánských pučistů. Pak ale utajenou schůzku u prezidenta přiznal a Sobotka jej vzal na milost. Když v červnu propukla vládní krize způsobená kontroverzní reorganizací policie, její kritik a šéf hnutí ANO Andrej Babiš za Zemanem přijel pro pomoc ve svém tažení proti koaliční ČSSD, která policejní reformu podporovala. Místo podpory se mu však podle informací LN dostalo doporučení, aby ve vládě zůstal a v rámci ČSSD se spojil s Chovancem. Cíl zřejmý: skrze kritiku privatizace společnosti OKD a magnáta Zdeňka Bakaly „sundat“společnými silami Sobotku. by mohla v čele strany ohrozit drtivá
Takový scénář však má dva povážlivé háčky. Zaprvé, Babiš s Chovancem dnes představují úhlavní politické soupeře a rovněž po lidské stránce se příliš nesnesou. Druhým argumentem proti spojení na ose Zeman–Babiš–Chovanec jsou vazby Chovance a Sobotky na své vlivné
známé. Mezi nejbližší přátele předsedy strany patří jeden z nejvlivnějších tuzemských advokátů Radek Pokorný. Jeho důležitým spojencem je spolumajitel mocné poradenské společnosti Bison & Rose Miloš Růžička, který zase udržuje blízký vztah s ministrem Chovancem. Již několik měsíců lze narazit na spekulace, že tento mocenský „čtyřlístek“se rozpadá a že ministr vnitra zaútočí na svého předsedu. Je to však spíše „přání otcem myšlenky“, respektive Hradu a jeho spojenců.
Pokud by totiž mělo dojít k rozpadu vazeb mezi Sobotkou a Chovancem, respektive Pokorným a Růžičkou, následky takového rozbroje by mohly být devastující pro celou sociální demokracii. Podle důvěryhodných informací LN z pražského finančního světa v současnosti nic nenasvědčuje rozpadu zmiňovaného čtyřlístku.
Sobotka bývá stranickými kolegy kritizován za nedostatečné charisma a měkký přístup vůči soupeřům ve vládě. Vynahrazuje to však šikovnou vnitrostranickou diplomacií, která se vyznačuje tím, že se snaží podchytit své soky. Příklad: Petr Hulinský. Vlivný pražský sociální demokrat patřil do lánského puče mezi Sobotkovy čelní nepřátele. Bývalý šéf pražské organizace však disponuje rozsáhlou sítí kontaktů a na sjezdech bývá obratným zákulisním vyjednávačem. Sobotka se tudíž Hulinského před třemi lety nezbavil - výměnou za loajalitu získal post náměstka na ministerstvu školství, odkud letos v červenci zamířil na ministerstvo vnitra. Sobotka tehdy získal nejen Hulinského, ale celou pražskou organizaci ČSSD, jejíž politici sehrávají důležitou – byť ne příliš viditelnou – roli na sjezdech.
Jiným příkladem je příběh jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. Někdejší člen Sobotkovy stínové vlády před třemi lety rovněž zradil a vyrazil na tajné jednání za Zemanem na zámek do Lán. Sobotka ho však vzal na milost. Zimola se stáhnul z Prahy, vzdal se poslaneckého mandátu a soustředil se na práci hejtmana. Dnes jde o jednoho z nejpopulárnějších hejtmanů, který má nemalou šanci vyhrát ve svém kraji volby. Sobotka po nich bude počítat každé vítězství. I proto Zimolu nestihl letos v květnu trest za to, že navzdory předsedovi ve svém kraji přišel s plánem na zdanění církevních restitucí. Hejtman svým krokem ohrozil vládní vztahy sociální demokracie s lidovci, kteří změny v nastavení církevních restitucí odmítají.
Nebezpečné volby
Předseda strany si své potenciální konkurenty – ať už Zimolu, Haška, nebo jihomoravského poslance Jeronýma Tejce – drží v bezpečné blízkosti, tak aby neměli příliš prostoru pro vybudování vlastních „spojeneckých sil“ve vícero krajích.
Jediným faktorem, který by v současnosti mohl Sobotku v čele strany ohrozit, je drtivá prohra v podzimních volbách a oslabení krajských pozic. To by totiž znamenalo, že nemalé množství v tuto chvíli bezejmenných delegátů by příští rok v březnu odjíždělo na sjezd s velmi špatnou náladou, způsobenou ztrátou funkcí v regionech.