Některé smlouvy jsou nevymahatelné

JAN TULÁČEK

Myslíte si, že můžete zažalovat soudce Nejvyššího nebo Ústavního soudu o náhradu škody, kterou vám způsobil nedodržením smluvního závazku, a zároveň vyhrát?

Odpověď by měla být jasná, žijeme přece v demokratickém a právním státě. Ovšem v určitých případech to bude vítězství Pyrrhovo, které vám přinese v důsledku větší škodu, než jakou vám dotyčný musí podle rozsudku nahradit.

Jestliže soudce je autorem odborného díla právnického, vy jste nakladatel a škoda vznikla nedodržením termínu odevzdání rukopisu, dohodnutého v licenční smlouvě nakladatelské, pak je to přesně ten případ.

Autor má samozřejmě zájem svoje dílo zveřejnit, hlavně pro slávu, protože pokud jde o pení- ze, spočítá si podle smlouvy, že autorský honorář by se vyrovnal ročnímu příjmu z jeho hlavní odborné činnosti, kdyby se knihy prodalo asi tak dvacetkrát tolik, než kolik se jí reálně na našem malém trhu prodá.

Úspěšná kniha může ale přinést zisk nepřímý. Advokát, který okomentoval několik paragrafů v žádaném komentáři, může počítat s tím, že se k němu pohrnou klienti, soudce bude povýšen k vyššímu soudu a třeba až k tomu nejvyššímu, úředník státní správy bude jmenován poradcem pana ministra, odborný asistent na vysoké škole získá titul docenta a docent profesora a tak podobně.

Ani zákoník nic nenadělá

Jenomže autorská činnost je činnost tvůrčí a jedinečná, jak říká autorský zákon. A když nepřijde tvůrčí zanícení čili inspirace a múza autora nepolíbí, s tím pak nic nenadělá ani občanský zákoník a jeho slova o závaznosti smluv, navíc autor tvoří horko těžko po pracovní době, ve volných chvílích, které by mohl věnovat něčemu příjemnějšímu.

Takže si řekne, že licenční smlouva nakladatelská je vlastně dobrý skutek, který on z dobroty srdce dělá nakladateli, a dobrý skutek přece nelze vymáhat. Kdyby se to stalo, myslíte, že by ještě někdy nějaký autor podepsal smlouvu s nakladatelem, který to nechápe a tahá člověka po soudech?

Kdyby šlo o normální smlouvu o dílo, třeba o dodání knihy našeho autora z tiskárny, nakladatel by neváhal přísně urgovat a vymáhat slevu z ceny a případně i náhradu škody, pokud například se zavázal dodat knihy v termínu distribuci a ta mu opožděné dodání, zaviněné tiskárnou, odmítne převzít.

Vězení pro neplnící autory

To může udělat v případě nedodání autorského díla podle smlouvy také, protože občanský zákoník nemá speciální ustanovení o dodání či nedodání autorského díla z hlediska náhrady škody, takže platí obecná pravidla.

Mohl by se dlužník bránit, že nesplnil podle smlouvy, protože ho nepolíbila múza? To se zatím neví, protože takový spor žádný soud neprojednával, nicméně jistě by soudci tento argument kolegovi soudci ze stavovské sounáležitosti uznali – samozřejmě myslím stavovskou sounáležitost autorskou. Cože, ty chceš u toho člověka vydávat? A to nevíš, že když budeš mít s rukopisem pouhé dva roky zpoždění, už tě požene k soudu? Taková informace by se šířila bleskovým tempem, i kdyby nefungovala ani jedna sociální síť.

No a tak je plnění z nakladatelské smlouvy licenční ještě hůře vymahatelné, než bylo finanční plnění vymahatelné před vznikem instituce soudních exekutorů.

Ale kdyby se spory z nakladatelské licenční smlouvy dostaly před naše soudy, to bychom se jistě pobavili. Nakladatel by třeba nežaloval o náhradu škody, ale podal by žalobu na plnění, že autor je povinen v určitém termínu dílo dodat. O to mu přece jde. A jak se bude rozsudek vymáhat? Občanský soudní řád ani exekuční řád výkon takového rozhodnutí neřeší. A tak mě napadlo, že by se mohlo využít vězení pro dlužníky, které teoreticky zná každý, kdo četl Dickensovu Kroniku Pickwickova klubu.

Moderněji by to však mohlo být domácí vězení, dlužící autor by dostal hlídací náramek, až se ministerstvu spravedlnosti podaří jejich výrobu někomu zadat, a doma by musel sedět tak dlouho, dokud by knihu nenapsal.

Ale takové praktické a efektivní řešení problému se nebude nikdy realizovat, protože nakladatelé nemají silnou lobby v parlamentu, zatímco mezi lidmi sepisujícími v zákulisí ministerstev zákony je autorů poměrně dost.

Cože, ty chceš u toho člověka vydávat? A to nevíš, že když budeš mít s rukopisem pouhé dva roky zpoždění, už tě požene k soudu?