Vědecké olympijské hry 2016

Citius, Altius, Fortius. Běhají rychleji, skáčou výše a své náčiní vrhají silněji... Kdo? Olympionici, samozřejmě! Kromě radostí a pokoukání, jež nabízejí od minulého týdne sportovním fanouškům, jsou ale užiteční ještě v jiné věci. Jako objekt vědeckého zájmu.

O olympijské hry a jejich účastníky se zajímá řada vědních disciplín; fascinují je lidské výkony, biomechanika, doping, vývoj nových technologií či sportovních pomůcek od plavek až po letící oštěp...

Dva dny před startem olympijských her vydal časopis Nature článek, v němž zmapoval, jak se vyvíjí zájem vědců o olympiády. Vzato čistě bibliometricky (čili měřením výskytů v databázi Scopus) tak od roku 1952, kdy se her týkala jen úplná „nula nula nic“studií, vzrostl po hrách v Pekingu a Londýně zájem někam na zhruba 0,02 procenta studií z celkové globální produkce. Není to moc, ale je zapotřebí si uvědomit, jak razantně v minulých dekádách vyskočil objem vědeckých článků a jaká konkurence oborů existuje.

LOH v Pekingu 2008 inspirovaly zdaleka nejvíce odborných článků – mnoho jich bylo o znečištění životního prostředí a považovalo čínskou monstrakci za ekologický experiment svého druhu. Další hry, v Londýně 2012, vedly ke článkům o urbanismu či bezpečnostních technologiích.

Prestižní magazín rozdal i medaile: zlatou za 1155 článků braly společenské vědy, stříbrnou medicína s 892 započtenými studiemi a bronz dostaly inženýrské obory s 510 texty. Těsně „pod bednou“zůstaly ekonomické obory (423) a za nimi zdravotnická studia (421).

První místo získali sociologové či psychologové díky textům o vlivu her na města, na dopravu, bydlení, ale i díky bojkotům či výzkumu vztahů aktérů s trenéry.

Jedna ze studií, vydaná v International Review for the Sociology of Sport, kupříkladu zjišťovala, jak se zisk cenných kovů odráží ve vlastenectví té které země. Co se „olympiologů“týče, největší podíl takto zaměřených studií mají prý v Řecku, kde se tématu olympiád dotkne 0,05 procenta ze všech odborných článků! Vůbec nejcitovanější olympijský materiál pochází od M. S. Friedmana z elitního JAMA (316 citací) a věnuje se výzkumu, jak se změny v dopravě po LOH 1996 v Atlantě promítly do zdraví dětských astmatiků.

Prestižní magazín Nature rozdal i medaile: zlatou za 1155 článků braly společenské vědy, stříbrnou medicína s 892 započtenými studiemi a bronz dostaly inženýrské obory s 510 texty

Olympijský speciál připravil i populárně-vědný Scientific American. Otevírá četné otázky kolem biologických limitů lidského těla a rekordů (stovka za 9,48 sekundy, lépe to asi nejde) či dopingu, genetického i tradičního.

Věděli jste, že laboratoře akreditované antidopingovou organizací WADA jen za rok 2014 prověřily 186 073 vzorků krve a moči? Podezřelé bylo jedno procento. Je to hodně? Málo? Nikdy prý nebylo těžší dopovat. Ale můžete si být jisti, že to plno lidí opět zkusí, aby běželi rychleji, skákali výše... Hlubších analýz ani není třeba.