Papuánci objevují kapitalismus

Lidé z horského Yawanu mají mobily jen rok, ale už je využívají k obchodům s kávou

MADANG/PRAHA Z Česka je to asi čtrnáct tisíc kilometrů. V pralese, v divočině... Teprve loni v lednu do odlehlé vesnice Yawan v horách Papuy-Nové Guineje doputoval mobilní signál.

V létě 2015 pak na témže místě působili čeští vědci, kteří si tuto skromnou a izolovanou zemědělskou komunitu vybrali za „antropologickou laboratoř“. Čechy zaskočilo, jak rychle si Papuánci v jedné z nejchudších zemí světa osvojili mobilní telefony.

Děti hrály hry na přístroji rodičů a chtěly si od dvou Čechů nahrát evropské písničky; naprosto moderně – přes bluetooth!

A za další rok jsou zase dál. „Ve vesnici jsem napočítal dvanáct mobilů. Část z nich mají učitelé, kteří pocházejí odjinud, ale zbytek mají lidé, kteří v komunitě získávají prominentní postavení. Hodně to koreluje s pěstováním kávy. Jako by se tam líhla ,střední třída‘,“řekl LN Martin Soukup, kulturní antropolog z Univerzity Palackého, jenž se právě vrátil z druhého konce světa. Prvně se na „PNG“, jak se říká, vydal v roce 2009, pak v roce 2011, loni a letos. S geografem Janem D. Bláhou z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem zjišťují nejen příbuzenské, ale i prostorové vztahy a mentální mapy.

Lidé kultury Nungon, žijící vYawanu, byli drobnými zemědělci, kopaničáři, na jejichž zahrádkách rostlo taro, pak batáty. Nyní už pěstují kávu. Ti nejpodnikavější „byznysmeni“ji posílají do světa, s nímž vyjednávají – jeden předák dokonce i přes internet z notebooku.