Miliardový kvíz: Co s Invalidovnou?
Památkáři se hlásí o unikátní barokní budovu. Stamiliony na opravu v rozpočtu ale nemají, ve hře je tak stále soukromý investor
PRAHA Otázka, zda se má stát zbavit unikátní památky, kterou pražská Invalidovna je, se zdá být vyřešena. Teď ovšem stát stojí před komplikovanějším rébusem. Co s megalomanskou barokní stavbou provede a hlavně z čeho to zaplatí. Do řešení promluví památkáři, ministerstvo kultury a také státní kasa. O slovo se navíc hlásí i hlavní město Praha. Společně budou muset najít až miliardu korun, aby architektonický skvost nechátral podobně jako v posledních desetiletích.
K složitému hledání peněz přivedl stát příběh neúspěšného prodeje rozlehlého areálu s 12 tisíci metry čtverečními zastavěné plochy a skoro stejně velkými zahradami okolo. Veřejnou aukci, která měla proběhnout včera, ale žádný zájemce se do ní nepřihlásil, připravil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Do jeho portfolia dvoupodlažní budova s rozsáhlým podkrovím připadla vloni, když pro ni ministerstvo obrany nemělo využití. Když ji ani po třech výzvách od něj žádná státní instituce nechtěla převzít, přistoupil k prodeji soukromníkům.
Kulatý ministerský stůl
Až těsně před aukcí se pak zvedla z odborných kruhů a také od občanské iniciativy z pražského Karlína kritika, že tak unikátní památku si má stát nechat. A tak se veřejně přihlásil o budovu Národní památkový ústav.
„Jsme připraveni budovu převzít. Příští týden zahájíme jednání s ministerstvem kultury, které je naším zřizovatelem, a poté se rozhodne, zda podáme oficiální žádost o převedení budovy, a také o jejím dalším využití,“uvedla pro LN mluvčí památkářů Jana Tichá.
Majetkový úřad už právě památkáře vyzval, aby po proklamované vůli komplex převzít tak učinil i oficiálně. A chce se zapojit i do jednání s ministerstvem kultury. „Navrhujeme, aby byl svolán kulatý stůl, kde budou zástupci Národního památkového ústavu, ministerstva kultury, naši zástup- ci a také zástupci ministerstva financí, aby se rozhodlo, jak s budovou naložit,“sdělila LN šéfka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
Resort financí přitom bude klíčový. Opravy Invalidovny, jejíž přízemí je citelně poškozeno od ničivých povodní v roce 2002, si vyžádají podle velmi konzervativních odhadů minimálně půl miliardy korun. Počítá se však spíše s miliardovou částkou. A takové peníze nemá památkový ústav k dispozici. Má sice v plánu zhruba 180milionovou investici do renovace paláce na pražském Klárově, kam se chtěl původně stěho- vat. Ale využít Invalidovnu na kanceláře pro úředníky, ač o takovém plánu veřejně mluví ředitelka památkářů Naděžda Goryczková, je komplikované. Administrativní budovy si totiž má podle platné legislativy nechat pod patronátem ÚZSVM, pokud už u něj jednou skončí.
Konkrétní plány Goryczkové se ale mohouměnit. Podle ní je zatím předčasné mluvit o tom, jak přesně by byl objekt využit. „Rozhodně bychom s tím v tuto chvíli pracovali tak, jak umíme, to znamená zpřístupnili částečně objekt veřejnosti,“dodala.
Penězi na záchranu budovy by pak chtěla přispět i pražská primátorka Adriana Krnáčová. Ta uvedla, že hlavní město by bylo schopno na renovaci objektu, kde v dobách největší obsazenosti žilo na dva tisíce válečných vysloužilců a jejich nejbližších, přispět z grantu na obnovu památek. Využívat by pak budovu mohl podle Krnáčové i neziskový sektor a zapojit by se mohl i soukromý investor. Ten by ovšem nemohl dostat budovu k využívání zdarma, to by totiž bránilo využití evropských fondů při rekonstrukci.
Kdyby stát nenašel dostatek pe- něz na záchranu stavby, v níž se třeba točil oscarový AmadeusMiloše Formana, zůstává stále ve hře další pokus prodat Invalidovnu soukromníkovi.
Levnější pokus
„Je možné vyhlásit druhé kolo aukce s tím, že tentokrát nemusíme už jako vyvolávací cenu použít tu, která vzešla ze znaleckého posudku,“vysvětlila Arajmu, jejíž úřad jen za ostrahu opuštěné stavby platí 56 tisíc korun měsíčně už déle než rok.
Posudek stanovil hodnotu Invalidovny na 637 milionů korun. Podle odborníků vysoká cena v kombinaci s vysokými náklady na rekonstrukci zřejmě zájemce od účasti v aukci odradila. Znalec přitom pracoval s takzvanou porovnávací cenou, kdy hodnotu stanovil třeba za použití příkladů činžovních domů v Karlíně nebo na Žižkově s rozlohou ani ne 2000 metrů čtverečních. Započítal také poslední obří státní prodej. Tedy budovu klášterního konventu na pražském náměstí Republiky, kterou ÚZSVM vloni prodal v dražbě za 790 milionů. Ten je ovšem menší, v mnohem lepším stavu a také přímo v centru.
Posudek ovšem zmiňuje ještě cenu dle cenového předpisu, tedy podle zákona o oceňování majetku. Ta vyšla podstatně nižší, na 508 milionů korun. Při prvním pokusu musel majetkový úřad vzít v úvahu tu vyšší. Při opakovaném by mohl vyvolávací cenu stanovit právě na půlmiliardu. Komentář k tématu na straně 11