Erdogan: Unie neplní své sliby

ANKARA/PRAHA Už na jaře někteří představitelé evropské osmadvacítky mhouřili oči, když se německá kancléřka opakovaně vydala do Turecka „jednat o uprchlické krizi“. V březnu si pak Unie s Turky plácla, byť s vědomím, že pakt s Ankarou není jednoznačná výhra. Reálně spíše z nouze ctnost, což někteří i přiznávali. Jenže začalo se oteplovat a rostly obavy, že se znovu zvýší příliv uprchlíků, kteří od loňska ve velkém proudili z tureckého pobřeží na řecké ostrovy, na území Evropské unie.

Včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval, že doho- da nemusí platit dlouho. Uvedl to v rozhovoru pro francouzský list Le Monde, první západní médium, jemuž turecký prezident poskytl rozhovor po nepodařeném puči v jeho zemi. A právě reakce Západu na dění po převratu, který se odehrál 15. července, Erdogana rozhořčila.

Ankara doufala v podporu

„Celý svět reagoval na útok proti Charlie Hebdo. Náš premiér se zúčastnil průvodů v ulicích Paříže,“připomněl Erdogan semknutí západního světa po útocích v redakci francouzského satirického týdeníku v lednu 2015.

„Doufal bych, že západní lídři zareagují (na pokus o převrat) podobně a nebudou se předhánět v klišé,“pokračoval muž, jenž se k moci dostal před třinácti lety, tehdy coby premiér s konzervativní islamistickou stranou AKP.

Turecká vláda po červencových událostech výrazně přitvrdila, desítky tisíc lidi přišly o zaměstnání – jen ve školství kolem dvaceti tisíc. Ankara také slíbila, že tvrdě potrestá ty, kdo převrat osnovali. A prezident Erdogan v neděli na obřím provládním shromáždění, jehož se zúčastnilo přes milion lidí, zopakoval, že by podepsal zákon o obnovení trestu smrti. Něco takového je ale nemyslitelné pro řadu unijních zemí, podle kterých si takovými kroky Turecko nyní jasně zavřelo dveře k uvolnění víz a obnovení rozhovorů o přijetí do Evropské unie.

Tyto dva body – vedle mohutné finanční pomoci – hrály podstatnou roli v jarní dohodě s Bruselem. Turci tehdy takřka okamžitě – ze dne na den – zastavili proudy uprchlíků ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. I Ankara tehdy zdůrazňovala, že potřebuje pomoci, protože v Turecku hostí nejméně tři miliony běženců.

„Evropská unie se k Turecku nechová upřímně,“uvedl Erdogan pro Le Monde. „Pokud nebudou naplněny naše podmínky, nebudeme moci déle znovu přijímat uprchlíky,“dodal. V rámci dohody platí, že Turecko přijme každého nelegálního běžence, který z Turecka vyrazí do Unie, a vymění ho za syrského uprchlíka v některém z táborů na svém území.

Hlasitě se proti zavedení víz pro Turecko ozvalo například Rakousko, s nímž si Ankara od konce minulého týdne vyměnila několik ostrých výroků. Rakouský kancléř Christian Kern minulý týden prohlásil, že Unie by měla upustit od rozhovorů s Tureckem kvůli jeho „demokratickým a ekonomickým nedostatkům“. Zdůraznil při tom úvahy o obnově trestu smrti.

Turecký šéf diplomacie Mevlüt Çavușoglu na oplátku uvedl, že „rakouský kancléř by se měl nejprve podívat na svou vlastní zemi“. „Jedním z trendů, jež odporují lidským právům a hodnotám, je rasismus a dnešní Rakousko je hlavní město radikálního rasismu,“uvedl Çavușoglu s odkazem na vzestup nacionalistických nálad v zemi pod Alpami.

Podobně jako Kern však o víkendu promluvil i Sigmar Gabriel, vicekancléř Německa ze sociálnědemokratické SPD. V případě znovuzavedení trestu smrti podle něj debaty s Tureckem o vstupu do EU končí, řekl v rozhovoru pro ARD politik, který by mohl být v příštích volbách silným vyzyvatelem Angely Merkelové.

Pokud nebude naplněna dohoda s Tureckem, Ankara jen těžko udrží uprchlíky ve své zemi, varoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zkritizoval Západ za „dvojí metr“.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10