Putin rozehrál v Baku partii o Kavkaz
BAKU/PRAHA „Je to problém, který jsme zdědili z naší sovětské minulosti,“řekl včera ruský prezident Vladimir Putin o vleklém konfliktu o Náhorní Karabach. Byl v tu chvíli v ázerbájdžánské metropoli Baku, takže simusel dávat pozor, aby jednu ze znepřátelených stran neurazil.
Cílem Kremlu je totiž ve všech válečných konfliktech vystupo- vat jako „starší a moudřejší“prostředník, který spravedlivě rozhodne, co komu patří a kdo je v právu. Tentokrát vyzval Ázerbájdžánce i Armény ke kompromisu „přijatelnému pro obě strany“. Hledáním takového geniálního řešení se již léta zabývá řada států, ale na karabašské frontě se stále střílí. Ani Putin včera nepřišel s ničím objevným.
Poprvé ve třech
Jenže návštěva ruského lídra v Baku měla větší ambice než pronést pár frází o mírovém řešení. Kaspická osa Teherán–Baku–Moskva je sice nápad ázerbájdžánského prezidenta Ilchama Alijeva, ale pokud by regionální triumvirát vznikl, hlavní slovo v něm bude mít Moskva.
Alijev proto tentokrát pozval do Baku nejen Putina, ale i íránského lídra Hasana Ruháního. V takové sestavě se scházejí tito tři muži vůbec poprvé. Podle oficiálních svodek jednali hlavně o vzájemné spolupráci a situaci ve výbušným regionech. Z prohlášení po schůzkách se novináři nedozvěděli nic, jen že přátelství Ruska, Íránu a Ázerbájdžánu se prohlubuje. Nicméně je jasné, že hlavními tématy byly konflikty, které se Teheránu i Baku bezprostředně týkají a ve kterých Rusko hraje klíčovou roli – v Sýrii má svou základnu a aktivně se účastní vojenských operací po boku syrského prezidenta Baššára Asada, v Náhorním Karabachu má rozhodující slovo z pozice vojenského ochránce a ekonomického spojence Arménie. Mimochodem arménský prezident Serž Sargsjan přijede do Moskvy na jednání s Putinem ve středu. Kreml tím jasně demonstruje, že stojí nad spory a zájmy jednotlivých států a zaujímá roli arbitra.
Přestože Rusové mají v Arménii svou jedinou vojenskou základnu v Zakavkazsku a Ázerbájdžán je nepřítelem Arménů, ruské zbrojovky dodávají zbraně, kterými se pak střílí na karabašské frontě. Rusko vytrvale dokazuje schopnost využít jakékoliv situace ve svůj prospěch, bez ohledu na dohody a spojenectví.
Ten, o kterém lídři třech zemí nejvíc mluvili, ale na schůzce v Baku nebyl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se s Putinem schází den po jednání triumvirátu – v úterý za ním přijede do Petrohradu. Už v pondělí v Baku ale jeho jméno zaznělo. Podle náměstka ministra zahraničí Íránu Ibrahima Rahimpura se tři lídři přijeli dohodnout, jak podpořit Erdogana, aby „mohl přijmout ta správná rozhodnutí“v otázce Iráku a Sýrie. Podle ruských komentátorů se Moskva, Baku i Teherán snaží člena NATO Turecko „přetáhnout“na svou stranu, o čemž svědčí i slova íránského diplomata pro agenturu RIA Novosti: „Takovou pomoc, jakou mohou Putin a Ruhání nabídnout Erdoganovi, mu nemohou poskytnout ani Arabové, ani Západ.“
Turecko je důležitým partnerem pro ekonomiky všech tří států a bez jeho účasti je plánovaný dopravní koridor Sever–jih utopií. Putin pokládá koridor zamožnost konkurovat Evropě v obchodování s asijskými zeměmi. Především by významně pomohl při pohybu zboží z Indie, Perského zálivu i Íránu přes Ázerbájdžán do Ruska a severní Evropy.
Diplomatická aktivita prezidenta Putina má ukázat, kdo je na Kavkaze pánem. Írán, Arménie, Turecko a Ázerbájdžán se nebudou s Moskvou přetahovat o to, kdo je silnější – nabídnou spojenectví, protože jim nic jiného nezbude.