Stopami předválečných surrealistů
Krása bude křečovitá, slibuje návštěvníkům název výstavy osmadvaceti českých a slovenských autorů v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. V Zámecké jízdárně, kde galerie sídlí, jsou k vidění obrazy, které měly zásadní vliv na vývoj surrealismu u nás. Druhá část expozice, sestavená převážně z dokumentů a koláží, je stejnou galerií otevřena v Českých Budějovicích ve Wortnerově domě.
ást známého citátu Andrého Bretona „Krása bude křečovitá, anebo nebude vůbec“nebyla vybrána samoúčelně. Tato slova v roce 1933 natolik zaujala Vítězslava Nezvala, že se stala jedním z podnětů k založení Skupiny surrealistů v ČSR o rok později. Nezvalovi splývala představa křečovité krásy se surrealismem přesahujícím estetické normy a demonstroval ji, mimo jiné, na obrazech Štyrského a Toyen. Oba tito autoři a zároveň hlavní představitelé zmíněného uměleckého směru jsou v expozici bohatě zastoupeni. V případě Toyen dokonce i díly v minulých letech vydraženými na aukcích a do Hluboké zapůjčenými soukromými majiteli.
Dokumentem doby zcela mimořádného významu jsou pak především obrazy, které byly představeny na někdejších prvních výstavách surrealistů. V pražském Mánesu v roce 1935 vystavila Toyen Zbytek noci, o tři roky později v Topičově salonu díla Spící a Sen, Jindřich Štyrský svoji Melancholii. K unikátům instalace se počítají také exponáty Jindřicha Honzla, které nikdy nebyly vystaveny, až nyní je dala k dispozici rodina.
Podtitul výstavy Surrealismus v Československu 1933–1939 přesně určuje koncepci a časo- vou hranici rozsáhlého projektu realizovaného kurátorským týmem vedeným Karlem Srpem. Začíná seznámením Vítězslava Nezvala s Andrém Bretonem a končí ústupem české skupiny surrealistů do ilegality.
Koncentrace na poměrně krátké období přináší ucelený pohled na vývoj surrealismu v mnoha souvislostech v celém tehdejším Československu. Nechybějí tedy slovenští básníci z nadrealistické skupiny, opomenut není ani velmi málo známý brněnský malíř František Malý, žijící v Bratislavě, nebo nejoriginálnější představitel výtvarného nadrealismu a organizátor první surrealistické výstavy na Slovensku Imro Weiner-Kráľ.
Velkým kladem expozice je rovněž skutečnost, že se zabývá celou šíří surrealistických projevů, a to nejen ve výtvarném umění, ale i v literatuře, filmu, scénografii a fotografii.
Dalího metoda v Rakovníku
Ve velké míře jsou na výstavě připomenuti také další autoři působící v jiných seskupeních, než byla zmiňovaná pražská Skupina surrealistů v ČSR. Patří k nim například okruh umělců z Rakovníka tvořený Václavem Zykmundem, Bohdanem Lacinou a Josefem Podrabským. Jejich malířskou a kreslířskou tvorbu ovlivnila paranoicko-kritická metoda Salvadora Dalího, jejž jmenovaní umělci považovali za nejvýznamnější- ho představitele surrealismu vůbec.
Vzpomenuta je dále Fotoskupina pět, Skupina 42 z Nové Paky a solitéři, kterým jsou věnovány samostatné kóje. Jsou to František Janoušek s drastickými motivy, Alois Wachsman se svým Oidipem a František Muzika se scénografickými návrhy.
Časté surrealistické symboly, sen a erotika jsou zastoupeny například pracemi Karla Teigeho ( Koláž č.12), oleji Jindřicha Štyrského ( Muž a žena) či Františka Hudečka ( Oko). Dále je v hlubocké Zámecké jízdárně vystavena tvorba Dumka, Fabryho, Funkeho, Grosse, Háka, Koláře, Makovského, Malého, Nezvala, Němce, Povolného, Šímy, Tábor- ského, Vobeckého, Zahradníčka a Zívra.
Důmyslné architektonické řešení Lukáše Machalického zajistilo expozici přehlednost a podtrhlo dramatický náboj vystavených děl. Možná ještě nápaditěji vyřešil vystavení dokumentů v českobudějovickém Wortnerově domě. Ocenit je třeba také podrobné úvodní texty, vysvětlující surrealistické pojmy se vztahem k dané skupině umělců a jejich tvorbě.
Zmíněná druhá část je sestavena z jedinečných koláží Andrého Bretona, Paula Eluarda a Suzanne Muzardové. Pocházejí z Bretonovy pozůstalosti a vznikaly v době, kdy se datují počáteční styky pařížských a českých surrealistů. Dokládají to vystavené do- pisy, fotografie, pozvánky a další materiály.
Expozici shrnuje publikace opatřená 650 reprodukcemi, vydaná Alšovou jihočeskou galerií a nakladatelstvím Arbor Vitae v úpravě Terezy Hejmové.
Krása bude křečovitá / Surrealismus v Československu 1933–1939
Autorka je publicistka