Cena zlata se zvýšila o pětinu

Investiční poptávka po zlatě dosáhla v prvním pololetí rekordu a jen ve druhém čtvrtletí se investice více než zdvojnásobily na 448 milionů tun. Zájem o žlutý kov, jak se zlatu často říká, se zvyšoval hlavně mezi fondy ETF. Nákupy zlatých šperků se naopak snížily, menší zájem o zlato měli zejména Číňané a Indové, kteří jsou největšími spotřebiteli zlata na světě.

LONDÝN/PRAHA

Celková poptávka po zlatě v první polovině roku dosáhla 2335 tun, což představuje meziroční nárůst o 15 procent a druhý nejvyšší takový údaj v historii.

Za nárůstem ve druhém kvartálu stojí kromě jiného investice od fondů ETF. Ty se zvýšily na 237 tun. Před rokem se jejich zájem o zlato naopak snižoval.

Podle Alistaira Hewitta zWGC existují tři hlavní důvody, kvůli nimž institucionální investoři zvyšují nákupy zlata. „Prvním je bezpříkladné uvolňování měnové politiky, zejména ten škodlivý rozmach záporných úrokových sazeb. Za druhé je to stále méně předvídatelná politika, jak výstižně ukázal brexit, a konečně pomalejší tempo zvyšování úrokových sazeb v USA a s tím spojený slabší dolar,“poznamenal Hewitt.

Vyšší poptávka po zlatě způso- bila, že cena kovu se během pololetí zvýšila asi o čtvrtinu. To je největší procentuální nárůst za více než 35 let.

Prudký růst cen ale ovlivnil celkové složení poptávky. Investoři, kteří nákupem zlata chtějí rozložit investiční riziko, vytlačili tradičně silné nákupy šperků, a vůbec poprvé se tak v prvním pololetí stali největším jednotlivým komponentem v celkovém mixu zá- jemců o zlato. Po referendu o vystoupení Británie z EU zaznamenaly nárůst poptávky po investičním zlatě také české firmy. „Cena zlata se v českých korunách od začátku roku zvedla, protože mnoho klientů má zlato jako alternativu k nízko úročeným spořicím účtům a termínovaným vkladům,“řekl předseda Asociace pro investiční kovy a mince Vladimír Brůna. čtk