Čínský Bilderberg
Politické a ekonomické elity Číny jednaly tento týden napůl v utajení v přímořském městečku Pej-taj-che o budoucnosti země
by mohla ztratit svou duši a směr, pokud by opustila marxismus.
„Měli bychom otevřít novou kapitolu marxismu v 21. století a nechat ho zazářit jasněji v moderní Číně,“konstatoval prezident 1. července na oslavách 95. výročí založení strany. Při této příležitosti zaplatila komunistická strana čtyřminutový klip To je Čína, který nazpívala hiphopová skupina CD Rev.
Rapeři chválí stranu za ekonomický rozvoj země, umírněně kritizují problémy s korupcí a s bezpečností výrobků. Obviňují cizince ze zkreslování obrazu Číny v médiích a z nepochopení problematických oblastí, jako jsou vztahy země s Tchaj-wanem. Straníci nechali nafilmovat i několik vzdělávacích videí, která mají veřejnosti přiblížit fungování strany. Jedno z nich, nazvané Kde se mohu zaregistrovat?, popisuje, jak se stát členem strany.
Věčný Mao
Čínští komunisté se sice „snaží jít s dobou“, ale některé věci se nemění. Na hlav- ním pekingském náměstí Tchien-an-men stále visí obrovský portrét Mao Ce-tunga, uprostřed náměstí stojí rozlehlá budova jeho mauzolea. Peking není výjimečný – sochy Mao Ce-tunga v nadživotní velikosti zdobí náměstí všech velkých čínských měst.
Mao Ce-tunga sice lze označit za jednoho z největších masových vrahů v dějinách lidstva (během jeho vlády zemřelo na 70 milionů lidí), ale v Číně se o jeho „omylech“stále veřejně hovořit nesmí. Vina za chybná politická rozhodnutí je dávána jiným, například kulturní revoluci odnesl po smrti Maa takzvaný gang čtyř, skupina členů politického byra ústředního výboru Komunistické strany Číny, vedená vdovou po Maovi Ťiang Čching.
Veřejná kritika Maa je v Číně nepřípustná, ale jeho komercionalizace nevadí. Stánky s rudými knížkami, budíky a hodinky s ciferníkem s postavou Maa, jeho porcelánové busty, plakáty a další suvenýry jsou na všech turistických místech.
Současný prezident Si Ťin-pching je považován za nejmocnějšího lídra země za uplynulých 40 let. Od roku 1978, kdy v Číně začaly ekonomické reformy, se každý lídr snažil vést zemi v určitém duchu. Otec reforem Teng Siao-pching propagoval koncept socialismu s čínskými rysy, exprezident Ťiang Ce-min představil teorii trojí reprezentace, jež obsahova- la pokračování a rozvoj marxismu, Maova učení a ekonomických reforem.
Jeho nástupce Chu Ťin-tchao propagoval harmonickou společnost. Tento jeho koncept byl fúzí socialismu, demokracie, podpory střední třídy, vlády práva a prvků nového konfuciánství. Si Ťin-pchingovým mottem je čínský sen. Jeho cílem je nejen hospodářská prosperita, ale i silná armáda a asertivní zahraniční politika. Podstatu jeho konceptu tvoří velká renesance čínského národa. Politologové označují koncept čínského snu za nacionalistickou variantu marxismu.
Tradiční versus západní
Si Ťin-pching se stal prezidentem v roce 2013, od podzimu 2012 je generálním tajemníkem komunistické strany. Od té doby se ji snaží posílit železnou disciplínou a vědomím nacionalistických cílů. Centralizoval rozhodovací pravomoci, potlačil opozici uvnitř i vně strany a vyhlásil boj korupci. Otázkou je, kolik lidí bylo odstraněno kvůli korupci a kolik se jich stalo obětí mocenských bojů.
Si Ťin-pching odkazuje na tradiční konfuciánské hodnoty. Konfuciánství staví do popředí rozum, odpovědnost, pozitivní postoj ke světu, ale i podřízenost řádu. Vytváří model společnosti podle vzoru patriarchální rodiny. Zdůrazňování tradičních čínských hodnot doprovází snaha omezit vliv Západu.
Například loni ministr školství Jüan Kuej-žen nabádal vysokoškolské profesory, aby „v žádném případě nepovolovali učební materiály, které v našich třídách popularizují západní hodnoty“. Každoročně však roste počet čínských studentů, kteří míří za vzděláním na zahraniční univerzity, například dcera Si Ťin-pchinga studovala na Harvardově univerzitě.
Miliony na kulturu
Propagace tradičních čínských hodnot a kultury se neomezuje na proklamace či zákazy. Členové Komunistické strany Číny povinně navštěvují semináře vedené odborníky na starověkou čínskou filozofii. Vláda dává peníze na projekty, jako je vybudování internetové knihovny čínských klasiků, jež bude k dispozici zdarma, či financuje televizní seriály zaměřené na čínskou historii. Za 250 milionů dolarů hodlá vybudovat centrum tradiční kultury, kterémá stát vedle olympijského stadionu v Pekingu.
Důvodů, proč se nyní zdůrazňují tradiční čínské hodnoty a myšlení, je více a nejde o nahodilou záležitost. Ekonomika zpomaluje, komunistické dogma a kapitalismus čínského stylu ztrácejí přitažlivost a strana potřebuje nové ideje. Roli ale hraje i geopolitika. Čína se v zahraničí prezentuje jako jedna z největších světových civilizací a zdůrazňuje, že světu mimo jiné dala filozofa Konfucia.
Profesor Čchen Laj z Tsinghua univerzity ve své knize The Core Value of Chinese Civilization (Klíčová hodnota čínské civilizace) identifikoval čtyři hlavní rozdíly mezi čínskými a západními hodnotami. V Číně má odpovědnost přednost před svobodou, povinnost je nadřazena právům, kolektivní vědomí je nad osobním a harmonie nad konfliktem.
Čína je plná paradoxů. Na jedné straně v ní je mnohem tvrdší kapitalismus než v Evropě či USA, na druhé centralizované komunistické vedení zdůrazňuje, že marxismus zůstává jádrem stranické identity.
Spíše vydělávání peněz
Čínské politické elity chtějí ujistit veřejnost, že Číňané mají hodnoty, které nejsou nižší než ty západní. Paradoxní však je, že velká část Číňanů dnes upřednostňuje spíše materiální než morální hodnoty. Řada z nich se soustřeďuje na soukromý život a na vydělávání peněz. Feng Ťie-čang se jako student účastnil v roce 1989 demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men. Dnes je úspěšným podnikatelem, který provozuje několik kaváren v jihočínské provincii Jün-nan.