Čínský Bilderberg
vat. Podle prognóz BBC se v Číně do roku 2030 zvýší počet vysokoškoláků ve věku 25 až 34 let o 300 procent, v Evropě a v USA jen o třicet. V roce 2013 40 procent čínských vysokoškoláků absolvovalo obory, jako jsou technologie, inženýrství a matematika, v USA méně než 20 procent. Technické a přírodní vědy jsou ale zásadní pro znalostní ekonomiku.
Zaznívá však i kritika poukazující na inflaci vysokoškolských titulů. BBC ale konstatuje, že Číně se zatím daří skloubit kvantitu s kvalitou, přičemž odkazuje na letošní výsledky OECD PISA testů, podle nichž si čínský vzdělávací systém vede dobře. Deset procent nejvíce znevýhodněných patnáctiletých studentů v Šanghaji mělo v matematice lepší výsledky než deset procent stejně starých nejvíce privilegovaných žáků v USA.
Mobil i pojištění
Více než 93 procent Číňanů vlastní mobilní telefon. Téměř 700 milionů z více než 1,3 miliardy obyvatel Číny používá internet. Podle průzkumu britského deníku Financial Times mezi tisíci Číňany žijícími ve městech jich více než 98 procent uvedlo, že používá mobilní telefon k placení. Jejich obliba coby platební platformy rychle roste, použití karet se snižuje. Mnoho Západoevropanů přitom mobil jako peněženku zatím běžně nepoužívá.
Čína také sází na inovace. Peking nedávno zveřejnil národní vědecký a technologický inovační plán. Jeho cílem je, aby se z Číny stala inovativní země a vědecká a technologická velmoc. Podle oficiálních údajů se technologie v roce 2010 po- dílely na ekonomickém růstu zhruba z pětiny, loni tvořily již více než 55 procent.
Pozitivně se změnil i systém zdravotního pojištění. Ještě v roce 2003 téměř 80 procent obyvatel venkova nebylo zdravotně pojištěno a ve městech 70 procent. Pokud nepojištěný onemocněl, musel léčbu hradit v hotovosti. To bylo pro velkou část z nich nepřekonatelným problémem. Dnes jsou v Číně tři typy zdravotního pojištění pokrývající podle oficiálních dat více než 95 procent populace, jež však ani zdaleka nekryjí veškeré výdaje na léčbu. Pokud pacient potřebuje léčení v moderní specializované nemocnici, pokryje mu pojištění zhruba 30 procent nákladů.
Renesance
Hospodářský růst Číny stále vyvolává obavy. Profesor Dilip K. Das hovoří o ekonomickém rozvoji Číny jako o renesanci – „dere se“tam, kde již dříve byla. Číňané vynalezli kompas, papír či papírové peníze. V první třetině 19. století byla říše středu největší světovou ekonomikou, větší než celá tehdejší Evropa. Během 150 let se ale tato pozice změnila. Následovalo období společenské a politické nestability a hospodářského rozvratu.
Zatímco hospodářské reformy zahájené na konci 70. let 20. století zásadně změnily čínskou ekonomiku, posun v politice stejně výrazný není. Čína se sice postupně, avšak nekontinuálně stává otevřenější a v určitých ohledech svobodnější, než ji znala předchozí generace, ale jen málo se změnilo ve svobodě slova či v přístupu k národnostním menšinám, což se týká především Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang – komunistická strana má stále monopol na důležitá rozhodnutí.
Letošní každoroční zpráva Amnesty International o situaci v jednotlivých zemích na světě uvádí, že v Číně byla přijata řada nových zákonů zaměřených na národní bezpečnost, které ale ve skutečnosti ohrožují lidská práva. Vláda zahájila masivní kampaň proti právníkům, kteří se zabývají jejich dodržováním, podle Amnesty International jsou aktivisté a jejich ochránci obtěžováni a zastrašováni. Úřady zvýšily kontroly internetu, médií a akademické obce. Svoboda náboženského vyznání je nadále potlačována.
Korupce
Americký think tank Pew Research Center provedl loni sociologický průzkum mezi více než 3600 Číňany a 96 procent z nich je přesvědčeno, že jejich kvalita života je vyšší než jejich rodičů. Za největší současný problém považují korupci, dále je trápí znečištěné životní prostředí a poukazují i na rostoucí rozdíly v bohatství.
Podle tohoto průzkumu jsou názory Číňanů na rychlé změny v uplynulých letech smíšené. Většině se líbí moderní život, zároveň ale přiznávají, že se vytrácí jejich tradiční způsob života, přičemž 79 procent respondentů je přesvědčeno, že je třeba jej chránit proti zahraničním vlivům. Rostoucí počet Číňanů považuje konzum a komerci za hrozbu pro čínskou kulturu.
Na spodních příčkách žebříčku oblastí, jež považují Číňané za problematické, jsou nezaměstnanost či podmínky pro zaměstnance. Většina z dotázaných, 77 procent, uvedla, že jejich finanční situace je lepší než před pěti lety. Paradoxní je, že Číňané svou ekonomickou situaci hodnotí kladně, přičemž čínská ekonomika zpomaluje a Čínu čekají reformy, jež ovlivní život obyvatel, a mnoha nikoli pozitivně.
Názory Číňanů na rychlé změny v uplynulých letech jsou smíšené. Většině se líbí moderní způsob života, ale zároveň narůstá počet těch, kdo považují konzum a komerci za hrozbu pro čínskou kulturu.
Pomalejší hospodářský růst
Loni čínská ekonomika narostla o 6,9 procenta, což bylo nejméně za uplynulých 25 let. Podle Čínského statistického úřadu se HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšil meziročně o 6,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících. Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní růst čínské ekonomiky na 6,6 procenta a příští rok počítá se zpomalením na 6,2 procenta.
Čínský statistický úřad se v polovině července pochlubil, že navzdory zpomalujícímu hospodářskému růstu bylo v první polovině letošního roku vytvořeno více než sedm milionů nových pracovních míst. Kritici ale poukazují na nespolehlivost oficiálních dat. Nedávný průzkum organizace World Economics mezi čínskými manažery naznačuje, že čínská ekonomika roste jen asi polovičním tempem, než uvádějí oficiální data.
Zpomalující hospodářský růst komplikuje udržení míry zaměstnanosti a zároveň je kvůli tomuto zpomalení stále těžší splnit očekávání Číňanů ohledně nárůstu mezd. Nůžky v příjmech se stále rozevírají – veměstech jsou nyní podle některých zdrojů více než trojnásobné ve srovnání s těmi na vesnicích, oficiální statistické údaje uvádějí méně než trojnásobek.
Finanční sféru zatěžují dluhy, přičemž situaci zhoršuje fakt, že až pětina připadá na problematické úvěry. A často se objevují názory, že Číně hrozí finanční krize. Britský deník The Guardian nedávno upozornil na fatální problém – celkový čínský dluh, včetně státu, podniků a domácností, dosahuje téměř 250 procent HDP.
Potřeba reforem
Tvůrci čínské hospodářské politiky hledají nové zdroje růstu. Christopher Findlay, děkan univerzity v australském Adelaide, v článku Realising Economic Reform in China (Provádění ekonomické reformy v Číně) na serveru East Asia Forum, tvrdí, že Peking se nyní zaměřuje na reformy nabídkové strany, což vyžaduje změnu struktury průmyslu i řízení a provozu staré ekonomiky a vytvoření větší konkurence. Tyto kroky však musí doprovázet podpora růstu soukromé sféry, malých a středních podniků a služeb. Důležité budou i investice do lidského kapitálu a výzkumu. Findlay upozorňuje, že zásadní a bolestné reformy je obtížné nejen navrhnout, ale i „prodat“jak politikům, tak veřejnosti.
V západních ekonomikách se na reformách podílejí think tanky, univerzity, média a další subjekty, v Číně téměř výhradně byrokraté. A veřejnost je podle Findlaye skeptická. Čínská byrokracie prý postrádá schopnost provést zásadní změny, navíc by měla být sama reformovaná. Findlay je přesvědčen, že podpora hospodářského růstu reformou nabídkové strany nebude úspěšná, nebudou-li mít byrokraté dost odvahy ke klíčovým změnám.
Pro ekonomickou budoucnost Číny bude zásadní vývoj letos a v příštím roce. Novodobá historie poskytuje mnoho precedentů, jakými cestami se Čína může vydat. Buď se jí podaří výrazně zpomalit pokles hospodářského růstu, nebo bude pokračovat nárůst úvěrů a dostaví se ničivá dluhová krize.
V prvním, pravděpodobnějším případě závisí pokles zpomalení tempa hospodářského růstu především na tom, jak rychle dostane Peking pod kontrolu čínské zadlužení. Prezident Si Ťin-pching ale bude muset překonat vlivnou domácí opozici, která brání i reformám.