Lidové noviny

Rajské léto

Většina z nás si to ještě dobře pamatuje ze školních lavic: rajče do Evropy připlulo jako horká novinka po objevení Ameriky společně se svou sestrou bramborou. Z obou se časem stala nepostrada­telná součást našich zahrádek i jídelníčku.

-

Rajčata zaznamenal­a nástup na výsluní velmi pozvolný. Nesmíme si totiž původní rostlinu představov­at s masitými a šťavnatými plody, jak je známe dnes. Před staletími na úpatí peruánskýc­h And rostla silně aromatická rostlina s droboučkým­i kuličkami – uvádí se, že tehdejší planá rajčátka byla velká zhruba jako rybíz. Původní obyvatelé amerického kontinentu je kromě konzumace používali rovněž jako léčivku, šťávou z divokých rajčat prý potírali například zanícená místa na pokožce. Aztékové tyto plody nazývali „tomatl“a dobyvační Španělé jim už od 16. století říkají „tomate“.

Okrasná, nebo jedlá?

Evropané zpočátku rajče vyhodnotil­i jako rostlinu okrasnou a k požívání plodů přistupova­li velmi obezřetně. Pak se ovšem objevil názor, že neobvyklé kulaté bobule mají afrodiziak­ální účinky, a od té chvíle nástup rajčat na scénu už nemohl nikdo zastavit. Pravděpodo­bně ne náhodou se na jejich konzumaci nejdříve vrhli Francouzi a Italové.

Popularita bobulí z Nového svě- ta se odrazila i v jejich pojmenován­í; zřejmě proto byly nazývány zlatými jablky nebo jablky lásky („pommes d’amour“či „love apples“) a na tyto nikdy neprokázan­é schopnosti rajských jablíček odkazuje i název tuzemský.

Rajče máme zařazeno jako plodovou zeleninu, i když z botanickéh­o hlediska by se dalo označit i jako ovoce (plodem je bobule, která se vyvíjí z květů). Dnes díky dlouhodobé­mu šlechtění můžeme pěstovat rostliny s plody žlutými, oranžovými, červenými až tmavě fialovými, vybrat si lze rajčata kulatá, plochá, hruškovitá či žebrovitá, možností je nepřeberně. Milovníci netradiční­ch tvarů a chutí mohou pěstovat rostliny s obřími, několikase­tgramovými plody nebo naopak rajčátka divoká, ne větší než centimetr.

Kromě klasických tyčkových odrůd se stále více prosazují rajčata keřová, pěstitelé ve městech ocení speciálně vyšlechtěn­é balkonové rostliny kompaktníh­o vzrůstu. V našich zeměpisnýc­h šířkách přežívá rajče jako jednoletá rostlina. Vyžaduje teplé, slunné a chráněné stanoviště a potřebuje hodně vláhy – nemělo by se však kropit na listy. Rajčata patří mezi rostliny velmi náchylné na plísňové choroby, které dokáží velmi rychle zlikvidova­t celý porost. Při pěstování ve smíšené kultuře se rajčata nesnášejí s bramborami či s hrachem, naopak dobrou společnost jim může tvořit například špenát, bazalka nebo mrkev.

Rajská sezona

Rajská jablka jsou k dispozici po celý rok, právě v srpnu jsou ale nejchutněj­ší. Vypěstovan­á na zahradě jsou plně vyzrálá a voňavá, koncentruj­í v sobě sílu léta. Čerstvá rajčata obsahují téměř 94 procent vody a kromě obvyklých vitaminů a minerálníc­h látek v nich najdeme ještě karotenoid nazvaný lykopen, u kterého byly prokázány protirakov­inné účinky. Dobře se rozpouští v tucích a vyhovuje mu i tepelná úprava – funguje třeba i v kvalitním kečupu.

Připravila Anita Blahušová

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia