Zahradního designu

zahradám, v nichž se odehrává něco hodně divokého. Příklad? Od křivek plných kompaktních či tvarovaných „bobánků“se dnes dostáváme k formální dlažbě lemované rozevlátou artilerií trav, které vnikají i do spár dlažby. S motýly, brundibáry i opeřenci.

Je to boj. Chceme trávník, ale nechceme ho moc. Chceme listí, protože kompost je sexy, ale nechceme ho moc. Chceme záhony, ale taky by jich nemělo být moc. Chceme pracovat na zahradě, ale nechce se nám. Když si ale sedneme ven, něco nás nakonec zvedne a jdeme tu poplít, tu ostříhat odkvetlé květy, tu „poštelovat“trysku. Chceme být bio, ale chceme sklidit. Sakra. Je to boj. Pustili jsme do zahrady více divokosti, ale koláče nepřilétly od úst. Zjišťujeme, že zahrada je práce, a ačkoli by nás to bavit nemělo, baví nás to víc než přes den v kanceláři. Příklad? Užitková zahrada bývala důsledně oddělována od okrasné, a to tak důkladně, až na čas zmizela úplně. Důkazem kvality zahrady bylo ležet na sofa, pít campari a vonět. Dnes si načešeme třešně vedle šácholanu a maliny zpoza kopretin. Dozvěděli jsme se, že nás baví práce. Světe, div se.

5. Práce.

Připravil Ondřej Fous, zahradník