Zemřel historik zámeckých knihoven

Lidové noviny - - Názory - PETR MAŠEK

VČeské republice se dochovalo na 1 600 000 knih z 300 fondů knihoven do 1948 budovaných na hradech a zámcích. Odborně je spravuje šest knihovníků Knihovny Národního muzea. Jeden z nich, PhDr. Luboš Antonín, dne 17. srpna náhle zemřel.

Antonín se narodil 22. června 1952 v Praze. Po zážitku roku 1968 nedokončil Vojenskou střední školu sdělovací techniky (Nové Mesto nad Váhom) a v 70. letech pracoval jako dělník v ČKD a jeřábník v podniku Prefa. Sblížil se s pražským undergroun­dem, dálkově vystudoval gymnázium a v letech 1979–1985 i filozofii a historii na FF UK. Živil se jako prodejce v antikvariá­tu a topič.

Počátkem roku 1989 nastoupil do Národního muzea, od roku 1991 tu pů- sobil v oddělení zámeckých knihoven. Zúčastnil se bezpočtu stěhování knihoven po republice, jejich reinstalac­í a revizí. V těchto sbírkách ho zaujaly četné knihy z oboru alchymie a dalších ezoterický­ch věd. Uspořádal na toto téma několik výstav, například Regnum alchymiae (1994), Novum lumen chymicum (1998), podílel se na monumentál­ních výstavách Opus magnum (1997) a František Antonín hrabě Špork (1999), v Německu na obnovení výstavy Regnum alchymiae (1995) nebo na výstavě Magia naturalis (2000). Dalším tématem se mu stala díla cestopisná – zužitkoval je pro výstavy jako S mapou a puškou (2001), Menschen unterwegs… (2001) a řadu článků.

Luboš psal a publikoval jak odborné studie o zámeckých knihovnách, namátkou Rájec nad Svitavou, Mikulov či Černá Hora, tak i populariza­ční tex- ty. V časopisu Tvar vycházel cyklus s názvem Z přítmí zámeckých knihoven. Jeho záliba v dějinách architektu­ry se obrátila na zámecké parky a zahrady. Výsledkem této práce byla opět výstava (2006).

Třetí oblastí jeho výzkumů byly dějiny svobodného zednářství, jimž věnoval rozsáhlou výstavu v Českých Bu- Z knihovny do zahrady a zpět dějovicích (2002). Cenná je bibliograf­ie zednářskýc­h tisků, vyšla pod názvem Moudrost – síla – krása (2003) a zejména Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách (2010). Za zmínku stojí také jeho samostatně publikovan­é knihy jako Bestiář (2003) a Hermetici a šarlatáni evropského rokoka (2003) nebo Bílé zlato. Historie cukru v kostce (2006).

Luboš byl oblíbeným společníke­m, měl rád inteligent­ní humor. Studium filozofie ho naučilo promýšlet problémy v jejich podstatě a díky tomu často dospíval k jejich neobvyklým řešením. Jeho nečekané, těžké a osudové onemocnění ho dostihlo na služební cestě v zámku Klášterec nad Ohří. On sám by to označil za signifikan­tní.

Autor je vedoucím oddělení zámeckých knihoven Národního muzea

Odešel ve věku pouhých 64 let FOTO ARCHIV AUTORA

Luboš Antonín

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.