Asfaltový chaos
Na silnicích se v létě přemnožily opravy a uzavírky Stát ani kraje nezvládají rozložit zakázky do celého roku
PRAHA Obcí Dubenec vede hlavní tah z Prahy na Strakonice. Objet se zatím nedá, na obchvatu se pracuje a hotový bude příští rok. Přesto celý srpen v Dubenci rychlostní silnici frézovali a asfaltovali, i když by dávalo větší smysl opravit ji až příští léto, kdy už by těžká tranzitní doprava měla město objíždět.
Podobných lokálních uzavírek a objížděk je Česká republika plná, k tomu se přidávají rozsáhlé práce na páteřní síti. Města, kraje ani stát nezvládají rozkládat zakázky do celého roku, tendry se pravidelně naštosují na léto a začátek podzimu, což stojí nervy řidiče i stavební firmy.
Už loni ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) avizoval, že násle- dující dvě léta budou z pohledu motoristy kritická. Stát mimořádně přispěl krajům na opravy jejich silnic, pro oba roky jde dohromady o 7,7 miliardy korun, a sám investuje do oprav a modernizací mnohem masivněji, než tomu bylo v uplynulých letech.
Důvod je jednoduchý – když se nestaví nové dálnice a rychlostní silnice, musejí se ty současné o to víc opravovat. Protože se víc opotřebovávají a protože Státnímu fondu dopravní infrastruktury zbývají peníze, kteréměl přichystané na novou infrastrukturu, ale kvůli chybějícím povolením a vykoupeným pozemkům nemůže nahromaděné miliardy utratit.
Vliv má i to, že se blíží čas voleb a každý politik se rád prokáže tím, co všechno zvelebil.
Nadcházející dny budou pro trpělivost řidičů obzvlášť zátěžové. Končí prázdniny, spousta lidí se bude vracet z dovolených nebo vyvážet rodinu na poslední před- školní výlet. Malých uzavírek a oprav je sice méně než loni, ale přibylo prací na dálnici, a protože jde o páteřní síť, dopravní omezení jsou citelnější. Třeba při cestě z Prahy na Slovensko teď motorista absolvuje sedm rozkopaných, zúžených úseků na D1 a na moravské D2 ho čekají další čtyři.
„Už před loňskou stavební sezonou jsme se řidičům omlouvali za určitý diskomfort při cestování po celé České republice. Je to proto, že dřívější vlády zanedbávaly investice do oprav a výstavby, takže nyní musíme splácet tento dluh z minulosti a opravovat na více místech najednou. Stav silniční sítě by se ale jinak zhoršoval a řidičům přinášel ještě větší problémy v budoucnu,“vysvětluje Tomáš Neřold, mluvčí ministerstva dopravy.
Loni se začaly množit stížnosti, že jedna objízdná trasa navádí motoristy na další objížďky, a ani letos se tuto obtíž nedaří vymýtit.
Problém je v tom, že kraje stejně jako stát musejí utratit přidělené peníze do konce letošního roku a do toho opravují i města.
„Obce investují, až když mají peníze k dispozici, což rozhodně není zkraje roku nebo na jaře. Výběrová řízení se pak vypisují pozdě, až v létě nebo na podzim, a problém je i poměrně zdlouhavý proces výběru nejlevnějšího uchazeče,“popisuje Martin Kalous z firmy Svoboda – dopravní a inženýrské stavby, která sídlí v Meziměstí na Náchodsku.
Společnost už má vyčerpané celé kapacity, lidské i strojní, a zakázky nabrané do konce listopadu. „A od řady starostů z okolí slyším, že se teprve chystají vypsat tendry a soutěžit se bude na podzim,“dodává Kalous.
Kraje si vládnou samy
Ministerstvo nemůže krajským samosprávám ani obcím zakazovat, aby opravovaly silnici nižší třídy zároveň se souběžnou dálnicí. Spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem státních staveb, se snaží aspoň koordinovat a hlídat rychlost oprav.
„Aby nekolidovaly termíny našich oprav na dálnicích s opravami organizovanými kraji či městy, svoláváme s předstihem ke každé plánované uzavírce nebo omezení uzavírkovou komisi. Zveme dopravní policii, město, kraj, dopravní inženýry, projektanty, stavební firmu, místní podnikatele a další, všichni dostanou na jednom místě informaci, kdy, kde, jak dlouho, co to bude znamenat pro řidiče a jaký to bude mít dopad na dopravu,“říká Jan Studecký, mluvčí ŘSD. Záleží ovšem jen na krajích a obcích, jak moc a jestli vůbec tohle povědomí o dalších uzavírkách zohlední. Příliš dlouho ale čekat nemohou. S příchodem zimy skončí stavební sezona a s příchodem Silvestra rozpočtový rok.
Řidiči si také často stěžují na to, že při ploužení se zúženým pruhem se jim na dlouhé řádce kilometrů nedaří zahlédnout žádné pracující dělníky ani stroje, a mají tak podezření, že práce se zbytečně protahují. I to se snaží ministerstvo a ŘSD ohlídat.
„Zintenzivnili jsme kontroly, abychom předcházeli tomu, že práce opravdu budou stát. Pokud navíc dodavatelská firma nestihne dokončit práce ve stanoveném termínu, čeká ji pokuta a může s ní být zahájeno správní řízení. Za poslední rok jsme o více než padesát procent zintenzivnili noční údržby,“vypočítává Neřold a dodává, že někdy je dojem, že se nepracuje, jen laickým omylem. Například když se musí čekat, až zatvrdne beton – do té doby nemohou dělníci pokračovat.
Komplikací pro plynulost oprav je i skrumáž stavebních ten- drů ve třech až čtyřech měsících roku. Nejen řidiči, ale i stavebníci by jednoznačně uvítali, kdyby se zakázky rovnoměrněji rozložily do celé sezony.
„Umožnilo by nám to lépe koordinovat zajištění pracovníků na konkrétní zakázku i lépe plánovat nasazení techniky, což by mělo v některých případech pozitivní vliv i na celkový čas prací,“uvádí Edita Novotná z firmy Strabag.
Zaspalo se
Kapacity stavebních firem nejsou jediným faktorem, do smrtícího mixu zdržení se ještě přidává otázka počasí, těžko odhadnutelná délka výběrového řízení na dodavatele a výrobní kapacity třeba asfaltoven. Asfalt se nedá vyrábět na sklad, takže pokud výrobna v kraji nestíhá, musejí dělníci na jednotlivých úsecích počkat, až bude černá hmota k dispozici.
Rychlosti mnoha desítek souběžných oprav se ŘSD snaží pomoci i tím, že od letošního roku nastavilo pro pracovní tempo jinou váhu při výběru dodavatele. Dosud se rychlost do hodnocení nabídek promítala z dvaceti procent, nově je to třicet.
Zpřísnilo také ministerstvo – pokud kraje chtějí na svoje silnice peníze ze státního fondu, musejí spolu se seznamem akcí dodat i prohlášení, že ohlídají, aby se takové uzavírky příliš netloukly s jinými dopravními omezeními.
„Ročně musíme opravit asi pět procent délky sítě, což představuje dlouhodobě udržitelný stav vozovek. Posledních pět let opravujeme výrazně více, protože v minulosti se pravidlo nedodržovalo. Hlavním problémem jsou zejména dálnice D1 a D2, ale jejich oprava už významně pokročila,“omlouvá motoristické nepohodlí Studecký a dodává, že mnohahodinová zdržení na cestách zpravidla nezpůsobuje uzavírka nebo omezení do jednoho proudu: „To je vždy spojeno s nekázní řidičů nebo kombinací s nehodou.“
Českou republikou vede přibližně 1200 kilometrů dálnic, ideálně a podle plánů by měla síť měřit zhruba o 900 kilometrů víc. Jenže takový stav je v nedohlednu, příprava většiny chystaných úseků sahá skoro 30 let do minulosti, aniž by měly stavební povolení či vykoupené pozemky. Minimálně v nejbližších letech tak lze těžko čekat, že by se poměr oprav a výstavby výrazně proměnil.
Na tolik vyjde české řidiče stání v kolonách. Vyplývá to z dva roky starého průzkumu expertů Ústředního automotoklubu a Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického. Čeští řidiči v kolonách v průměru stráví 12 hodin ročně.
V částce jsou zahrnuty celkové ekonomické škody. Řadí se sem ušlá mzda či zisk, vyšší náklady na palivo a větší opotřebení, škody způsobené zpožděním, náklady firem. Průzkum zahrnul rovněž zdravotní obtíže či psychickou újmu.
Ministerstvo dopravy se ale k výsledkům staví rezervovaně. „Z našeho pohledu je špatně postavená a zcela jednostranná úvaha o tom, že uzavírky v opravovaných úsecích přinášejí ekonomické ztráty,“říká jeho mluvčí Tomáš Neřold. Pokud by se silnice neopravovaly takto postupně a systematicky, byly by podle ministerstva ekonomické ztráty mnohem vyšší.
Musíme opravit asi pět procent délky sítě ročně. Posledních pět let opravujeme více, protože v minulosti se pravidlo nedodržovalo.