Kancléřčina spanilá jízda Evropou
Jedno velké turné připomíná tento týden program německé kancléřky Angely Merkelové. Sérii návštěv a jednání podniká na pozadí blížícího se prvního summitu EU bez Británie a tureckého ultimáta o bezvízovém styku. Budapešť či Sofie si přitom již chystají pojistky pro případ, že Ankara otevře uprchlíkům stavidla.
VARŠAVA/PRAHA Čtyři zahraniční cesty a schůzky s nejvyššími představiteli z 15 unijních zemí. To všechno stihla za pouhých šest dní německá kancléřka Angela Merkelová. Nyní má zvlášť napilno.
Po krátké čtvrteční zastávce v Praze včera zamířila do Varšavy na summit visegrádské čtyřky. Ještě večer přitom přijala na zámku Meseberg nedaleko Berlína šéfy vlád Nizozemska, Švédska, Finska a Dánska. Její sobotní program byl pak určen jednáním s rakouským kancléřem a premiéry Slovinska, Bulharska a Chorvatska.
Už v pondělí se setkala také s italským premiérem a francouzským prezidentem a ve středu navštívila rovněž Estonsko.
Ve všech případech přitom jednáním dominovala dvě témata. Tím prvním je budoucnost EU po odchodu Británie. Již v září se totiž v Bratislavě uskuteční první summit unijních lídrů bez Británie poté, co si ostrované v referendu zvolili odchod. Tím druhým je pak otázka migrace ve světle tureckého ultimáta o bezvízovém styku. Jeho příslib byl součástí březnové dohody s Ankarou.
Ta tehdy spolu s uzavřením balkánských hranic fakticky zastavila příliv běženců přes Egejské moře. Turecko v ní odsouhlasilo omezit příliv uprchlíků odplouvajících od jeho břehů směrem k Evropě výměnou za to, že se dočká miliardové finanční pomoci od EU a také příslibu, že se mu nejpozději do října dostane bezvízového styku. Dohoda sice původně předpokládala i to, že za každého syrského uprchlíka vráceného do Turecka z řeckých ostrovů bude jiný Syřan přemístěn z Turecka do EU. Fakt, že se tak v praxi děje jen velmi omezeně, je ale optikou Ankary jaksi až na druhé koleji ve srovnání s otázkou víz.
Zrušení vízové povinnosti předpokládá splnění celkem 72 podmínek ze strany EU. Samotné Turecko už v červnu deklarovalo, že je naplnilo.Vůči zrušení víz pro Turky se nicméně už od počátku sta-
Podle zprávy, kterou tento týden zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), připlulo do Evropy od začátku letošního roku přes 269 tisíc běženců.
Zejména Řecko zaznamenalo oproti prvním osmi měsícům loňského roku pokles. Zatímco loni touto dobou k jeho břehům připlulo na 234 tisíc uprchlíků, letos to je
ví hned několik unijních států a ve světle čistek, které zmítají zemí po nezdařeném červencovém puči, se zdá dosažení bezvízového styku ještě méně pravděpodobné. Vláda prezidenta Rece- 163 tisíc. Většina přitom dorazila ještě před dohodou mezi EU a Tureckem a zavřením hranic na západobalkánské trase.
Počet migrantů připlouvajících do Itálie je však srovnatelný se stejným obdobím za předchozí rok. K 21. srpnu 2016 dosáhl jejich počet 104 tisíc, zatímco loni k poslednímu srpnu to bylo 116 tisíc.
pa Tayyipa Erdogana nechala kvůli údajné spojitosti s pučem zadržet na 40 tisíc lidí a hovoří se o možných trestech smrti pro ně.
Konečné rozhodnutí o uvolnění víz pro Turecko je sice na mi- nistrech vnitra jednotlivých členských států EU, Ankara však opakovaně varovala, že pokud EU nezruší vízovou povinnost do října, dohoda o migraci padá.
Naposledy to koncem července zdůraznil šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavușoglu. Vláda v Ankaře podle něj očekává konkrétní termín vízové liberalizace. „Může to být začátkem nebo v polovině října, ale čekáme pevné datum,“prohlásil.
Na scénář, že by dohoda s Ankarou mohla skutečně padnout a Turecko by otevřelo uprchlíkům stavidla do EU, se přitom už začalo připravovat Maďarsko či Bulharsko. Maďarský premiér Viktor Orbán včera oznámil, že jeho země postaví na hranicích se Srbskem ještě jeden paralelní plot vedle již existující bariéry. Podle jeho slov už začaly přípravy.
Bulharský premiér Bojko Borisov zase včera jednal přímo v Istanbulu s tureckým prezidentem Erdoganem a premiérem Binalim Yildirimem. Právě Bulharsko by totiž případné obnovení migrační vlny z Turecka, s jehož evropskou částí má pozemní hranici, zasáhlo mezi prvními.
Už zkraje srpna vláda v Sofii z vlastní iniciativy vydala Turecku údajného člena hnutí Fethullaha Gülena, klerika stojícího podle Ankary za pučem. Turecký občan přitom z politických důvodů žádal v Bulharsku o azyl. Dva dny po jeho vydání pak navrhl turecký premiér Sofii, aby obě země formálně uzavřely bilaterální dohodu o vracení uprchlíků.