Rusové by volili rozhodně Trumpa
Vladimir Putin a Donald Trump jsou politici podobného ražení i stylu. Kdyby amerického prezidenta volili Rusové, Hillary Clintonová by zcela jistě nezvítězila.
MOSKVA/PRAHA Kmotrem globálního nacionalismu nazvala kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová tento týden ve své řeči před nevadskými voliči ruského prezidenta Vladimira Putina. S odvoláním na The Washington Post o tom referují ruská média a neopomínají připomenout, že kdybymohli Rusové volit amerického prezidenta, byl by jím bezesporu Donald Trump.
I když majitelé ruských pasů v USA volební právo nemají, tak důležitou roli jako nyní v americkém prezidentském klání Moskva nehrála od konce studené války.Tentokrát není jen tématem kampaně, ale i jejím aktivním účastníkem – podle všeho to byly ruské tajné služby, kdo uskutečnil hackerský útok na Demokratickou stranu.
Kromě toho bylo odhaleno napojení Paula Manaforta, donedávna šéfa volebního štábu Trumpa, nejen na exprezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče, přezdívaného loutka Kremlu, ale podle ruského listu The New Times i na ruské tajné služby. V Rusku tyto informace Trumpovi jen přidávají na popularitě.
Krym je váš
Doposud největší explozi pozitivních emocí vyvolal výrok republikánského kandidáta o Rusy okupovaném Krymu. „Jak jsem slyšel, obyvatelé Krymu by raději byli s Ruskem,“řekl nedávno v rozhovoru pro americkou televizi NBC.
V Rusku zajásali. „Trump po svém zvolení uzná Krym za ruské území,“zněly titulky ruských provládních médií, která nepokrytě oslavovala kandidáta republikánů. Pakliže reportáže o jeho soupeřce Clintonové zdůrazňují nejrůznější přehmaty, například to, že její manžel spí, když ona pronáší důležité projevy, Trump je stá- le častěji prezentován v Rusku jako naděje na obnovení bipolárního světa, po jehož návratu Rusové touží.
Sebevědomí i zakomplexovaní
„Manýry i gestikulace Trumpa jsou neuvěřitelně podobné výsměšnému a nadutému projevu Putina,“tvrdí ruský opoziční předák, šachový velmistr Garri Kasparov, který žije od roku 2013 v USA.
Především oba, Putin umírněněji, Trump v otevřenější formě, šíří ve svých projevech „čertovsky efektivní propagandu strachu a nenávisti“, tvrdí Kasparov. Ruští politologové ale přirovnávají osobnost Trumpa spíš ke skandály proslulému lídru ruských liberálních demokratů, nacionalistovi Vladimiru Žirinovskému. Rusové mají k oběma, Trumpovi i Žirinovskému, podobný vztah: líbí se jim, že nazývají věci pravými jmény a ctí status Ruska i USA jako nadřazených velmocí.
Podle ruských komentátorů a psychologů ale i s Putinem má Trump hodně společného a obliba jednoho zvyšuje popularitu druhého. Především mají shodného autoritářského ducha a velké sebevědomí, kombinované ovšem s řadou komplexů. Výrazná péče o svůj vzhled a image je také vlastní oběma mužům. Oba slibují, že vrátí svým zemí „zašlou slávu“, a oba sní o tom, že stanou v čele těchto novodobých impérií. Jejich voliči na nich milují především demonstrativní sílu a „chlapáctví“, které se někdy projevuje rétorickou obhroublostí.
Velcí velí malým
Podle agentury YouGov je Rusko jedinou zemí G20, vyjma samotných USA, jejíž obyvatelé by volili Trumpa, a ne Clintonovou. Vyplývá to z výzkumu provedeného letos na jaře a podle sociologů se od té doby popularita magnáta v Rusku ještě výrazně zvýšila.
Prezident Putin, jehož obliba doma sice v poslední době mírně klesá, ale stále mu důvěřuje kolem 80 procent ruských občanů, se pochvalně o Trumpovi vyjadřuje od chvíle, kdy ho vloni označil za „absolutního favorita prezidentských voleb v USA“. Pro Putina by byl Trump v roli amerického prezidenta mnohem čitelnější a snazší partner než Clintonová. A proto ho už v roce 2015 vládce Kremlu velebil jako „talentovanou a výraznou osobnost“. Trump na kompliment Putina odpověděl slovy: „Je to velká čest slyšet chválu od člověka, který se těší takové vážnosti doma i v zahraničí.“
Nejen osobnostní podobnost je důvodem sympatií, které k sobě Putin a Trump chovají. Oba láká i politický kapitál, který by si navzájem nadělili. Byli by si totiž prospěšní ať už jako rivalové, či jako přátelé. V prvním případě by oba mohli na sebe navzájem svádět všechny své neúspěchy, jak to ostatně Kreml dělá nyní. Pokud by se ale skamarádili, ukázali by se jako talentovaní diplomaté, kteří zachránili svět před velkým konfliktem a shodli se na prioritách v zahraniční politice, ve které mocní jsou nadřazeni slabším.
Velikášství a sebestřednost sbližuje oba muže ze všeho nejvíce.