Obrana Evropy je na dně

studie společnosti PricewaterhouseCoopers se kvůli masivním škrtům dlouho odkládala modernizace leteckého a obranného průmyslu. Navíc se vlády zemí EU často obracely na nové technologické firmy, jež sice nemají s těmi tradičními tohoto průmyslu příliš společného, ale nabízejí levnější produkty. Jednou z reakcí některých tradičních firem leteckého a obranného průmyslu jsou škrty ve vývoji, výzkumu a inovacích. Studie naznačuje tři strategie, jak se mohou vyhnout stagnaci. Za prvé, počkat na nové velké státní zakázky. Za druhé, zaměřit se na informační a komunikační technologie a investovat do autonomních systémů, umělé inteligence či strojového učení. V této oblasti však již působí řada firem schopných dodávat armádě levnější řešení. Nejlépe se jeví třetí cesta – přebírání inovací a spolupráce tradičních a nových firem.

Randy Starr. William Lay, Chuck Marx: 2016 Aerospace and Defense Industry Trends: Battling Against Technology Firms, Tight

Stratégův koutek

Budgets, and Uncertain Military Needs. Strategy& & pwc 2016. 8 stran.

Nesplněná očekávání

výzkum EU je na dně, amůže se tedy jen zvedat. Podle studie strategické sekce Evropského parlamentu obranná agenda nesplnila očekávání. Škrty v obranných rozpočtech zasáhly hlavně vývoj a výzkum – v letech 2006 až 2013 poklesly výdaje téměř o 30 procent. Navíc 92 procent aktivit v obranné oblasti je ve Francii, Velké Británii a Německu, ve zbytku EU vyspělý výzkum v této oblasti de facto neexistuje.

Evropa nevyvíjí nové generace zbraňových systémů, čímž se vzdaluje svému cíli – takzvané strategické autonomii. Na úrovni EU by mohl být řešením ambiciózní plán pro obranný výzkum, dostatečné finanční prostředky z rozpočtu Unie, sjednocení roztříštěných snah a vyjasnění právního rámce pro tuto oblast.

Evropská obranná agenda měla pomoci obrannému výzkumu, ale věda a vývoj se staly v členských zemích EU obětí škrtů.

Directorate-General for External Policies, Policy Department: The Future of EU Defence Research. European Parliament 2016. 91 stran.

Válka Číny s USA

myšlení rádo plánuje nemyslitelné a válečný konflikt Číny s USA do této kategorie nepochybně patří. Růst vojenských schopností Číny zmenšuje pravděpodobnost rychlého a rozhodného vítězství Washingtonu, což je podmínka omezeného rozsahu této války. Ta by se podle studie americké výzkumné instituce RAND Corporation omezila na východní Asii a použití konvenčních zbraní.

Boje by byly vedeny nejen na moři a ve vzduchu, ale i v kyberprostoru a ve vesmíru. O výsledku konfliktu by však pravděpodobně rozhodly nevojenské faktory, především ekonomika. Proměna západního Tichomoří ve válečnou oblast by totiž mohla zlomit čínskému proexportnímu hospodářství vaz.

David C. Gompert, Astrid Stuth Cevallos, Cristina L. Garafola: War with China: Thinking Through the Unthinkable. RAND Corporation 2016. 116 stran.