Čínu a Afghánistán propojily koleje
Nákladní vlak pomalu vyjel z nádraží a namířil si to na severozápad. Delegace politiků a podnikatelů mu dojatě mávala. Za čtrnáct dnů by měl překonat tisíce kilometrů a dosáhnout poprvé v historii svého cíle – Afghánistánu.
MAZÁRE ŠARÍF / PRAHA Byla to velká sláva. Historický moment, který překryl v afghánských médiích i další bombové útoky fanatických sebevrahů. V den, kdy v Kábulu teroristé zaútočili na Americkou univerzitu a zavraždili 13 lidí, se několik tisíc kilometrů odsud, ve východní Číně, odehrávala událost úplně jiného ražení – přesto nejspíš budoucnost země pod Hindúkušem významně ovlivní.
Rozinky i šafrán
Od pobřeží Východočínského moře vyrazil nákladní vlak tažený lokomotivou s nápisem „Central Asia Trains“. Poprvé v dějinách propojí dvě sousední země, Afghánistán a Čínu, koleje. Ovšem i když spolu sousedí, vlak musí překonat několik zemí, aby dojel do cílové stanice.
Na zahájení provozu přijel 25. srpna do čínského města Nan-tchung v provincii Ťiang-su i afghánský velvyslanec v Číně Džanan Musazaj. Právě on má na uskutečnění projektu lví podíl. Pochopil, že pokud afghánští obchodníci nebudou mít levný a bezpečný přístup k moři i do celé průmyslové části Číny, zůstane Afghánistán dál jednou z nejzaostalejších zemí světa, kde je hlavním dopravním prostředkem mezinárodního významu stařičký náklaďák a velbloud.
Nyní se ale Afgháncům otevírá jedna z největších ekonomik svě- ta. Plně využít této možnosti ale budou moci až poté, co se afghánské ekonomice začne o něco víc dařit a válečný konflikt definitivně skončí. Zatím budou z nové cesty těžit hlavně Číňané. Podle velvyslance Musazaje ale už i na čínském trhu existuje předběžná poptávka po afghánském sušeném ovoci (Afghánistán byl kdysi světovým vývozcem rozinek), mramoru a šafránu.
Prakticky všechny průmyslové výrobky, od konviček přes umělé květiny až po mobilní telefony, které se prodávají v Afghánistánu, pocházejí z Číny. Přitom až do letošního srpna neexistovala žádná jednoduchá a relativně rychlá možnost mezi oběma zeměmi cokoliv převážet. Krátká hranice Afghánistánu s Čínou se totiž nachází ve vysokohorském Vachanském koridoru. Je dlouhá pouhých 92 kilometrů a 450 metrů a není na ní jediný oficiální přechod. Stavět tudy jakékoliv komunikace je vzhledem ke klimatu a zcela nepřístupnému terénu technicky téměř nemožné.
Kdysi ale bylo i tohle území živou dopravní tepnou – ve 13. století tudy projel Marco Polo, obchodníci z Číny tudy jezdili na trhy ve střední Asii běžně a často. Jenže hašteřící se velmoci udělaly z Vachanského koridoru nárazníkovou zónu mezi britskou Indií a Rusy ovládanou, později sovětskou, střední Asií. Coby nárazník mezi dvěma světy se Vachan už nikdy nevzpamatoval. Doposud přitom nebylo možné jet vlakem z Afghánistánu do Číny ani oklikou přes třetí země. Naložit zboží v afghánském Hairatonu a vyzvednout si ho v čínském přístavu, to byl sen afghánských obchodníků několik desetiletí. Letos v srpnu se ho podařilo splnit.
Nová Hedvábná stezka
Vlak s 84 vagony pojede z Číny přes slavný průsmyk Altau do Kazachstánu, pak do Uzbekistánu a svou nelehkou pouť skončí v severním Afghánistánu, ve městě Mazáre Šaríf. Tady je konečná – dál koleje zatím nevedou. Ale brzy by vést měly.
Číňané nevkládají miliardy dolarů do rozvoje železniční sítě v celé střední Asii a nesnaží se obnovit staré obchodní koridory proto, aby usnadnili život afghánským podnikatelům. Potřebují propojit své východní oblasti s Íránem, střední Asií, Kavkazem a Evropou. Ruská Sibiř se svou zchátralou transsibiřskou magistrálou tak ztratí už tak ochabující význam.
Už teď své výrobky transportují vlakem z Číny do Evropy takové firmy jako Foxconn a Acer. Německé automobilky BMW, Audi a Volkswagen zase posílají vlakem do Číny díly, ze kterých pak v čínských továrnách montují dohromady celé vozy. Stávající železnice spojující Čínu přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko s Německem je právem nazý- vána novou Hedvábnou stezkou. Afghánistán by se napojením na tuto železniční síť dostal do zcela nové dopravní reality. Zbývá ještě mít co vyvážet.
Další železniční tepna, kterou se teď Číňané snaží dokončit, by měla spojovat Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán a Írán. Podmínkou je ovšem klid zbraní v Afghánistánu – přes něj by totiž měl vést nejdelší úsek – 1148 kilometrů.
Na rozdíl od jiných ekonomických velmocí Číňané nečekají, až budou uzavřeny jakékoliv mírové smlouvy, ale bez velkého humbuku vedou jednání s oficiálním Kábulem i Talibanem. Na mír v tomto koutě světa jsou připraveni nejlépe ze všech.