Kulturní konflikt

Ekonomická témata už nejsou pro Čechy klíčová

Oněmecké kancléřce se v posledních dnech namluvilo více než dost. Český mainstream k ní evidentně velikou lásku nechová – v podstatě výhradně kvůli jejímu postoji k uprchlíkům. Ač se toto konstatování jeví každému jako naprosto přirozené, je právě tato „přirozenost“nesmírně překvapující, a ač takřka nepostřehnuta, poukazuje k proměně, kterou česká společnost v posledních letech prochází.

Proč? Všimněme si, že v čase, kdy se řešilo „Řecko“(grexit atd.), se Angela Merkelová deklarovala – ekonomicky – jako relativně neústupná představitelka politické pravice. To, co byla realita, teď nechme stranou, jde pouze o to, jak se prezentovala. Mluvila o nutnosti úsporných opatření v čase krize, o tom, že dluhy se mají platit atd. Stieglitz a Krugman, tedy ti ekonomové, kteří jsou vnímáni jako liberálně levicoví, s jejím přístupem tehdy hlasitě nesouhlasili a ještě loni na jaře psali sáhodlouhé texty, v nichž Řekům radili jediné: vytrvejte.

Pokud však nyní Angela Merkelová mluví o uprchlících, projevuje se – kulturně – jako nesmírně solidární a vstřícný člověk.

A v těchto dvou typech kancléřčiných pozic, které byly široce medializovány, a v tom, které Češi přikládají větší váhu, tkví onen velice překvapivý český aspekt její politiky: Češi totiž Merkelovou vesměs nemají rádi jen kvůli kulturnímu obsahu, kterým se prezentuje (uprchlíci), a nemají ji rádi i ti, kteří deklarují, že jsou stoupenci pravicovějších ekonomických řešení (a rétoriky), k nimž se Merkelová víceméně hlásí.

Jinými slovy, česká percepce Angely Merkelové symbolizuje, že kulturní obsahy začínají být v Česku podstatnější než to, jak se daný politik profiluje ekonomicky, a to je v zemi, kde podle všech analýz doposud rozhodovala ekonomická témata a osa pravice/levice (na rozdíl třeba od Polska), známkou obrovských novot.

Zdá se tudíž, že obyvatelé Česka vstupují do doby kulturních konfliktů. A pro leckoho je třeba ihned dodat jedno slovo – bohužel. Přemysl Houda