Školy čekají od září změny
Nový školní rok přinese zavedení inkluze, jednotné přijímací zkoušky na střední školy i vyšší učitelské platy
čů, pro které jsou jednotné testy nevyhovující.
Hodnocení maturitních prací nejspíš zpřísní
Hodnocení maturitních písemných prací neboli „slohovek“se vrací ze škol zpět do centrály Cermatu. V roce 2013 se přitom kompetence posuzovat slohy maturantů přesunula z Cermatu ke školám, tedy k pedagogům, kteří autory prací osobně znali. Cermat ale začal poukazovat na jejich neobjektivitu a nedostatečnou přísnost. Mnoho studentů totiž procházelo takzvaně s odřenýma ušima. Jejich učitelé podle Cermatu záměrně hodnotili velmi slabé práce hraničním počtem bodů tak, aby ještě prošly. Externí hodnotitelé by přitom tytéž práce označili za nedostatečné, jak se ostatně ukázalo, když Cermat nechal část slohů na zkoušku přehodnotit. Zatímco při posuzování školními češtináři neobstálo pouhých 1,8 procenta maturantů, nezávislí externisté vyhodnotili tytéž práce jako nedostatečné v deseti procentech případů.
O vysokých školách už nerozhoduje akreditační komise
Akreditační komisi, která dosud posuzovala kvalitu vysokých škol, od 1. září nahradí Národní akreditační úřad. Zatímco akreditační komise mohla dávat jen doporučení ministerstvu školství, nový úřad bude o akreditacích a osudu vysokých škol sám také rozhodovat. Na rozdíl od akreditační komise, která schvalovala jednotlivé obory, bude Národní akreditační ústav schvalovat celé studijní programy, v jejichž rámci si mohou školy o oborech rozhodovat samy. Šéfem nového úřadu se stal Stanislav Labík, bývalý děkan a prorektor Vysoké školy chemicko-technologické.
Učitelé se dočkají vyšších platů i lidštějších podmínek
Učitelé se konečně dočkali změny v tarifních tabulkách a dostanou přidáno. Polepší si i nepedagogičtí pracovníci, jimž se tarif zvýší o čtyři procenta, učitelům pak o šest procent. Výhodnější má být nový systém také pro začínající učitele, kteří dostanou přidáno už po dvou letech, nikoli po šesti, jak tomu bylo dosud. Náklady na zvýšení platů ve školství přijdou zhruba na 2,5 miliardy korun.
Učitelé s praxí do šesti let by si měli přilepšit zhruba o 1300 korun. Ti, kteří učí přes šest let, by měli dostat 1500 až 1600 korun měsíčně navíc. Celkově i s příplatky a odměnami by učitelky v mateřských školách mohly dostat zhruba o 2000 korun víc. Na základních školách dostanou přidáno 2300 korun, na středních 2400 korun. Asistentům pedagogů by měl plat vzrůst o 1340 korun.
Mimoto se mají učitelé dočkat i důstojnějších pracovních smluv. Definitivně skončit má praxe jejich propouštění na dobu letních prázdnin a uzavírání pracovních smluv jen na desetiměsíční dobu určitou. Od nynějška zákon stanovuje minimální délku pracovního poměru na dvanáct měsíců.
Povinná maturita z matematiky se blíží
Mnoho let odkládaná povinná maturita z matematiky má na základě novely školského zákona už pevný termín svého zavedení. Je jím školní rok 2020/2021. Státní část maturit tak bude nově obsahovat už tři povinné zkoušky – kromě českého a cizího jazyka i z matematiky.
Právě matematika ale byla v posledních letech pro řadu maturantů obtížná – v letošních testech dosáhli průměrné úspěšnosti 54,3 procenta. Téměř čtvrtina z nich (23 procent) z tohoto předmětu propadla. Pro srovnání: maturitu z češtiny nezvládlo jen osm procent maturantů, angličtinu šest procent. Ministerstvo proto postupně slevilo ze svého záměru zavést povinnou matematiku pro maturanty všech středních škol kromě konzervatoří a oborů s uměleckým zaměřením. Z celkových 160 středoškolských oborů s maturitou jich bude mít v roce 2021 povinnou matematiku jen padesát. Dalších 13 oborů se má přidat o dva roky později.
Určujícím kritériem, zda bude na daných oborech maturita povinná, byl počet hodin matematiky v rozvrhu. V první vlně proto budou maturovat především studenti gymnázií, lyceí a některých technických škol. V další vlně se přidají například obchodní akademie, jimž ministerstvo od nynějška počet hodin matematiky navýšilo.
Školky přijmou (téměř) všechny děti
Zatímco letos bude ještě mateřská škola dobrovolná včetně posledního ročníku, od školního roku 2017/2018 do ní budou muset nastoupit všichni pětiletí. Podle ministerstva školství zajistí tento krok lepší připravenost dětí na školu. Ve skutečnosti toto opatření cílí především na romské a sociálně znevýhodněné děti. Podle statistik do školek nechodí pouze čtyři procenta všech předškoláků. Někteří z nich budou moci zůstat doma i nadále, ovšem jen po schválení žádosti a v podobném režimu jako děti absolvující místo povinné školní docházky domácí vzdělávání.
Právo na místo ve školce slibuje ministryně školství Kateřina Valachová postupně všem dětem od dvou let. Dosud měli přitom místo zajištěno jen předškoláci. Od roku 2017/2018 mají být přijaty všechny čtyřleté děti, od následujícího roku už všechny tříleté. V roce 2020/2021 budou školky muset brát dokonce i dvouleté. Novela počítá se zavedením spádových oblastí po vzoru základních škol, aby bylo jasné, která mateřská škola se musí o dítě postarat.