Česká centra čeká více byznysu
Výkladní skříně Česka v zahraničí spadnou pod ambasády. Do svého portfolia navíc dostanou i ekonomickou diplomacii.
PRAHA Česká centra (ČC) platí za výkladní skříně naší země v zahraničí. Často doslova. Třeba v New Yorku, Londýně nebo ve Vídni sídlí na dobrých adresách a výlohami se otevírají do ulic.
Teď ale síť ČC čeká zřejmě nejzásadnější změna od roku 1993, kdy ministerstvo zahraničí rozhodlo, že někdejší československá kulturní a informační střediska přetvoří v příspěvkovou organizaci, která by důstojně prezentovala Česko v zahraničí.
Jedenáct zahraničních poboček ČC, tedy polovina celé sítě, by mělo nově podléhat přímo místnímu zastupitelskému úřadu. Týká se to například Londýna, Madridu, Vídně, Bruselu nebo Tokia. Vyplývá to z koncepce českých center, kterou připravil jejich nový šéf Jan Závěšický. Důvodem je větší přehlednost a snižování nákladů. A také překlenutí šedé zóny. Zatímco třeba v Bulharsku nebo Maďarsku vznikla česká centra transformací předrevolučních kulturních středisek československé ambasády, v několika zemích ČC dosud nejsou právními subjekty. Oficiálně tak nemohou uzavírat žádné smlouvy – byť by šlo jen o úklid kanceláří.
Věda, ekonomie i sport
Spíše administrativní změna zařazení poboček ČC pod ambasády ale není tím hlavním, co z nové koncepce vyplývá. Nově by se česká centra měla soustředit na prezentaci nejen kultury, ale i vědy a inovací a také sportu.
„Zvykli jsme si spojovat tuto instituci výhradně s kulturními aktivitami. Oblasti, kterým se mají Česká centra věnovat, je ale podle zřizovací listiny více. A tento status bychom měli začít měnit,“vysvětlil LN Závěšický. „Žádný ústup z kultury se neplánuje, chceme jen, aby kulturní diplomacie byla komplementární k té ekonomické,“dodal ředitel ČC.
Náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa větší důraz na byznys vítá. „V případě kultury, vědy, ekonomie, ale i veřejné nebo sportovní diplomacie mohou česká centra velmi zásadně násobit kapacity zastupitelských úřadů. Předpokládáme, že budou realizovat i některé projekty ekonomické diplomacie,“řekl LN.
Některé akce na pomezí kultury a byznysu již fungují – Česká centra prezentují třeba české sklo, módu nebo design. Jít dále ale mnozí považují za nereálné.
„My tu nejsme od toho, abychom dělali nějaké firemní prezentace nebo sháněli sponzory na své akce. Pro byznys je tu Czech Trade, krásy naší země má zase na starosti Czech Tourism. Kultuře se ale nikdo soustavně nevěnuje. Nechápu proto, proč bychom si teď měli přibírat ještě další agendu,“svěřil se LN jeden z ředitelů pobočky ČC v západní Evropě.
Podobně jako jeho kolegům mu vadí ještě jedna věc. Jeho budoucí šéf, tedy velvyslanec, se o tom, že pod něj činnost českého centra formálně spadne, dozvěděl jen letmo na okraj porady ambasadorů, která minulý týden proběhla v Praze. Celá koncepce má být totiž hotová teprve v listopadu.
Nové pojetí kulturní diplomacie s větším důrazem na ekonomiku a měřitelné výsledky ale není jedinou překvapivou změnou, která se v Českých centrech v poslední době odehrála. Předcházel jí personální otřes. Závěšický počátkem července vystřídal ve funkci odvolaného Zdeňka Lyčku. Diplomat a překladatel přitom nepobyl na postu generálního ředitele ani rok. Neoficiálním důvodem jeho náhlého konce byla podle informací LN právě nespokojenost ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka s nízkou úrovní akcí Českých center.
Ta se navíc potýkají s dalším problémem – ubývajícími financemi. Zatímco v roce 2014 hospodařila Česká centra s rozpočtem 280 milionů korun, loni to byly jen 253 miliony. Důvodem není neochota ministerstva zahraničí platit za výkladní skříně českého státu v zahraničí, ale ruská krize.
Faktor Moskva
Až dvě třetiny příjmů ČC totiž historicky tvoří výdělky Českého domu v Moskvě. Obřího komplexu v centru ruské metropole, který generuje zisk z pronajímání pokojů, více než stovky bytů a kancelářských prostor.
Jenže v důsledku ruských sankcí je o služby poskytované českým firmám nižší zájem. Svou roli hraje také pád rublu. Loni tak štědré příjmy z Českého domu v Moskvě spadly v meziročním srovnání o pětinu. A podle čísel za první půlrok budou letošní výsledky zřejmě ještě hubenější.