Bohatá Olomouc a nuzný sever

Na Hané chybí pracovníci, na severu práce. A všude doprava, která by obě části propojila

Když se turista vydá napříč ze středové části Olomouckého kraje na sever, přepadne ho pocit, že se dostal do dvou různých světů. V úrodné nížině leží Olomouc s nejucelenějším souborem barokních památek v republice, univerzitou a výzkumnými centry, odkud vzešlo například světově unikátní rozluštění DNA pšenice. Nahoře v horách a podhůří kolem Šumperku a Jeseníku nastupuje jiný obraz. V obcích poblíž lyžařských stezek a sjezdovek šponují ceny nemovitostí chaty a víkendová sídla, která se budují poblíž Ramzové. V oblasti s jednou z nejvyšších nezaměstnaností, nejnižší mzdou a mizerným dopravním spojením to vytváří smutný mix, kvůli němuž ti, kdo z regionu neodešli, stěží utáhnou nájem.

Silnice i vlaky

Už z toho vyplývá, že dva z hlavních úkolů, které čekají na politickou reprezentaci vzešlou z podzimních voleb, jsou doprava a zajištění pracovních míst. Tak, jak je kraj rozparcelován, vzniká na území jednoho hejtmanství paradoxní situace. „V centrální části si podnikatelé stěžují na nedostatek zejména kvalifikované pracovní síly, zatímco Jesenicko naopak trápí vysoká nezaměstnanost,“říká Dalibor Horák, starosta Uničova, který kandiduje na hejtmana za občanské demokraty.

Aby se situaci dařilo řešit, je zapotřebí, aby se ve vzdělávání pod- porovaly takové obory, po nichž je na trhu poptávka, a současně aby se lidé ze severu hladce dostali do níže položených oblastí, kam by mohli dojíždět za prací, a nemuseli kvůli tomu opouštět příhraničí.

„I když jsme od roku 2013 do loňského roku investovali 2,2 miliardy do opravy silnic v majetku kraje, na řadu míst se zatím nedostalo. Neutěšený je stav komunikací na Konicku a Němčicku nebo na severu kraje. Chybí také důležité obchvaty měst a na ně navazující dálniční napojení,“popisuje Jiří Zemánek, poslanec a krajský zastupitel, který do voleb vede sociální demokraty.

Příčiny dopravních problémů jsou v Olomouckém kraji podobné jako v celé zemi – chybějí vykoupené pozemky, nejsou potřebná povolení. Dálnice D1 kolem Přerova stále není dokončená, chybí i čtyřproudové spojení zMohelnice do odlehlejšího Šumperka. Na severu navíc v minulých letech České dráhy rušily některá vlaková spojení, protože pro nízký počet cestujících byl provoz ztrátový. Část z nich na sebe převzal právě kraj, aby zastavil ještě větší vylidňování podhůří. „Je důležité zamezit tomu, aby odlehlejší části kraje opouštěli obyvatelé. Lidé tam mají zdravější prostředí, atraktivní přírodu. Můžeme zvýšit přitažlivost těchto území investicemi do rychlého dopravního spojení, kvality života nebo do podmínek pro podnikání,“uvádí lékař Oto Košta, adept na hejtmana za hnutí ANO.

Cílenou podporu podnikání v severních okresech nabízejí i další kandidáti. Například Ivo Slavotínek z Koalice pro Olomoucký kraj hovoří o změně daňové legislativy, tak aby snížení podnikatelských či živnostenských odvodů zohledňovalo překážky v podobě vyšší nadmořské výšky nebo reálně nižší kupní síly. Kraje mohou předkládat návrhy zákonů, takže to je realizovatelný nápad. Dalšími kroky jsou lepší propojení výrobních podniků se školami, případně vyplácení stipendií na technických a manuálních oborech, jež jsou potřeba, ale studentům se do nich nechce – s takovou podporou už kraj začal.

Nespoutaná Bečva

Specifickým problémem na střední Moravě, do něhož se také promítají svízele s vlekoucími se výkupy pozemků, jsou stále nedokončená protipovodňová opatření. Přestože zvláště na Bečvě kolem Přerovska se prakticky každý rok objevují lokální záplavy. „Od katastrofální povodně v roce 1997 se prakticky žádná protipovodňová opatření nevybudovala. Musíme s tím pohnout, jinak hrozí, že se budou opakovat nedozírné škody na majetku a bohužel i na lidských životech,“říká lídryně kandidátky TOP 09 Jitka Chalánková.

S vodou kraj bojuje i v opačném gardu, protože pokud chybí zařízení, které by vodu zadrželo, znamená to vedle záplav i nedostatek nenahraditelné tekutiny v období sucha. Haná, podobně jako jiné úrodné regiony, se za poslední léta oblékla do řepkové žluti a dalších monokultur. Půda kvůli nim ztrácí schopnost vodu udržet. Kraj nemá přímo kompetence, aby mluvil do toho, co se bude pěstovat na polích, respektive jaké plodiny se podpoří, ve stavbě protipovodňových nebo suchu předcházejících opatření mají hlavní slovo státní podniky Povodí a obce. Hejtmanství ale může fungovat jako prostředník a moderátor debaty.

Velký vliv na řešení problémů bude mít to, kolik stran pošlou voličské sympatie do vedení kraje. Čím více, tím složitější bude vzájemná domluva. Nyní vládne ČSSD v koalici s komunisty v pohodlné většině, podařilo se toho hodně prosadit, což s uznáním kvituje i opozice. Kraj pod vedením hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) například výrazně zapracoval na snížení celkového zadlužení, které bylo v roce 2012 nejvyšší v republice, aniž by se omezovaly investice. „Uskutečnili jsme například centrální nákupy pro příspěvkové organizace a samotný krajský úřad, čímž jsme zajistili úspory,“dodává Jiří Zemánek.