Bosna: referendum jako předehra rozpadu
SARAJEVO/PRAHA Svět si oddechl, když v prosinci 1995 podpisem mírové dohody definitivně skončila občanská válka v Bosně. Po třech a půl roce tak tehdy utichl nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Zůstalo po něm přes sto tisíc mrtvých a více než dva miliony lidí bez domova – polovina tamního obyvatelstva.
Ani dvě dekády, jež od té doby uplynuly, ale zdaleka nestačily k tomu, aby se zacelily válečné rány. Ještě nikdy ve své novodobé historii nestála Bosna tak blízko rozpadu jako nyní.
V zemi, rozdělené podél etnicko-politických linií mezi Bosňáky, Srby a Chorvaty, se totiž schyluje k referendu, jež by mohlo mít nebezpečné následky. Uskuteční-li se, bude zřejmě pobídkou pro další plebiscit – tentokrát o od- tržení jedné ze dvou částí země. Daytonská dohoda měla toho času jeden jediný cíl – ukončit válku. Uspořádání balkánské země ale z této smírčí dohody vychází dodnes a je díky tomu zcela ojedinělým státním útvarem – s jedním z nejkomplikovanějších politických systémů světa.
Pakt Bosnu rozdělil na dvě entity v poměru 51:49. Větší díl připadl Bosňákům (dříve označovaným Muslimové) a Chorvatům. Menší část pak dostali pod správu Srbové v takzvané Republice srbské. Země má slabé centrální orgány, zatímco každá z entit má navrch ještě své vlastní v paralelní struktuře a těší se autonomii.
Jenže pro politické předáky bosenských Srbů byla tato autonomie vždy v lepším případě jen nutným zlem, v tom druhém pak přestupní stanicí k nezávislosti.
Prezident Republiky srbské Mi- lorad Dodik, jenž ve vedoucích rolích srbské entity rotuje od druhé poloviny 90. let, nyní na 25. září chystá mimořádně kontroverzní referendum. Na první pohled se může zdát, že bude na 1,5 milio- nu obyvatel entity hlasovat o zcela banální věci. O tom, zdali bude 9. leden prohlášen státním svátkem v Republice srbské. Na toto datum připadá totiž její vyhlášení v lednu 1992. Podstatné však je, že bosenskosrbský předák se o zavedení svátku už dříve pokoušel legislativním procesem. Bosenský ústavní soud to zamítl s tím, že by diskriminoval nesrbské obyvatelstvo, jež v entitě žije.
Že navzdory tomu bosenskosrbské vedení chystá referendum, říká mezi řádky jediné – že již nadále nehodlá respektovat centrální orgány, potažmo celé poválečné uspořádání. Ostatně jak naposledy tento týden prohlásil sám Dodik, jeho strana zvažuje uspořádání plebiscitu o odtržení od zbytku země již příští rok.
Západ krčí rameny, zatímco Rusko plebiscit schvaluje
Daytonská dohoda sice dala vzniknout i specifickému Úřadu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který tradičně obsazují evropští diplomaté (v čele stál i Slovák Miroslav Laj- čák) a který byl vybaven rozsáhlými pravomocemi, včetně rozpouštění politických stran – postupem let ale jeho reálný vliv slábl. Současný šéf úřadu, Rakušan Valentin Inzko, se v otázce zářijového referenda pokusil zasáhnout, leč nepochodil.
Kontrolní orgán mezinárodního společenství PIC (Rada pro implementaci míru), složený z 55 států včetně většiny zemí Evropy, v úterý zamítl jeho snahu využít svých exekutivních pravomocí. Část zástupců argumentovala, že stejně není jak rozhodnutí vymáhat.
Rusko, jež je tradičním spojencem Srbů a jež s nelibostí sleduje otáčení Balkánu směrem na západ, rovnou odmítlo podepsat i komuniké odrazující Srby od pořádání referenda. Ruský velvyslanec v Sarajevu vzkázal, že „lid Republiky srbské má právo vyjádřit se cestou referenda“.