Německo trvá na dani z převodu
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se odmítá vzdát zavedení transakční daně, kterou by se banky měly vykoupit za spuštění finanční krize. Nejde mu totiž jen o miliardy eur do rozpočtů zemí EU, ale o vlastní politickou budoucnost. Novou daň chce proto prosadit i za hranicemi Evropy.
PRAHA Daň z finančních transakcí bývá označována za způsob, jak donutit banky zaplatit za škody, které způsobila jimi vyvolaná finanční krize. Podpora tohoto nápadu ale slábne. Snahu zavést novou daň už pomalu vzdávají i ty země, které ji od začátku v rámci Evropy prosazovaly. Přesto jeden silný zastánce zdanění bankovního sektoru zůstal – německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
„Není to skvělé, ale je to lepší než nic,“nechal se Schäuble slyšet při obhajobě zatím posledního návrhu nového poplatku.
Důvod, proč šéf německé státní kasy na prosazení daně tolik tlačí, přestože už i jeho největší spojenec, rakouský ministr Hans Jörg Schelling, přiznává, že je u konce s nápady, je přitom podle analytiků jediný. Německo totiž ve druhé polovině příštího roku čekají parlamentní volby. Důvody jsou tedy víc než cokoliv jiného taktické.
„Schäuble na věc stále tlačí proto, aby ve volební kampani nedostal od sociálních demokratů, současných koaličních partnerů, vyčiněno za to, že nedokázal zakročit proti daňovým únikům,“řekl agentuře Bloomberg politolog berlínské Svobodné univerzity Gero Neugebauer.
Zastánců ubývá
Evropská komise poprvé navrhla transakční daň v roce 2011 s cílem získat od bank férový příspěvek na náklady způsobené finanční krizí. Záměr ale u evropské osmadvacítky narazil, a tak se menší část členských zemí rozhodla stanovit pravidla v rámci takzvané posílené spolupráce. K tomu je zapotřebí shody pouze nejméně devíti zemí.
Jejich skupina se ale zmenšuje. V současnosti mají daň stále na stole Belgie, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Třeba první jmenovaná země už ale půl roku hledá způsob, jak Shäublemu slušně říci „ne“. Bel- „Není to skvělé, ale je to lepší než nic,“
Diskuse o možném zdanění finančního sektoru začala v Evropské unii v souvislosti se sanací finanční krize, která se do Evropské unie rozšířila v roce 2008 z USA.
Evropská komise došla k závěru, že EU by se měla stát hlavním motorem snah zavedení zdanění finančního sektoru. V červnu 2011 povýšila daň z finančních transakcí (vedle DPH a celních poplatků) na nový vlastní zdroj rozpočtu EU.
V září 2011 byl představen návrh směrnice, jež by zavedla daň z finančních transakcí v členských státech EU od ledna 2014.
Poté, co některé členské státy včetně Česka daň odmítly, rozhodla se ji eurokomise prosadit v rámci systému zesílené spolupráce. V případě schválení by tedy byla platná jen pro ty státy, které chtějí zdanění finančního sektoru zavést.
Některé země již zkušenost se zavedením daně z finančních transakcí mají. V různých podobách se objevuje v Británii, ve Švýcarsku nebo v Číně. gický ministr financí Johan Van Overtveldt už na začátku roku uvedl, že se bude snažit přijít na to, jak zavedení nové daně zvrátit. Podle něj totiž ekonomice a finančnímu sektoru nepomůže, ale naopak je poškodí. Jak ale upozornil magazín Politico, ministr tak jde proti oficiální pozici koaliční vlády.
Schäuble na věc stále tlačí proto, aby ve volební kampani nedostal od sociálních demokratů, současných koaličních partnerů, vyčiněno za to, že nedokázal zakročit proti daňovým únikům