Válková: Ohrožené děti nemají být v rukou soudů

PRAHA O tom, v jakém typu zařízení skončí dítě s nařízenou ústavní výchovou, by měly znovu rozhodovat diagnostické ústavy, nikoli soudy. Navrhuje to poslankyně Helena Válková (ANO).

Dítě by tak nejdříve muselo do diagnostického ústavu (slouží k diagnostice, pobyt zde trvá i osm týdnů) a jeho pracovníci by vyhodnotili, kam půjde dál – zda do dětského domova, domova se školou, nebo do výchovného ústavu, kde jsou přísnější podmínky. Exministryně spravedlnosti Válková argumentuje pomalým rozhodováním a snahou zohlednit potřeby dítěte, čehož dle ní nejsou soudy plně schopny.

Snaha o změnu zákona ale budí obavy mezi odborníky, kteří se starají o ohrožené děti. Mají strach, že by některé musely zbytečně projít diagnostickým ústavem, kde jsou většinou chlapci a dívky s poruchou chování. Návrh, jejž sněmovna projedná dnes, označují za protiústavní.

Poznámka na straně 10

Podle Válkové by diagnostické ústavy měly zohlednit vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany a dbát na to, aby dítě následně pobývalo co nejblíže bydliště rodičů nebo jiných blízkých osob. Tento stav platil do konce roku 2013. Pak se od něj ale upustilo s tím, že by tak zásadní rozhodnutímělo náležet právě soudům. Jsou to totiž právě ony, kdo zároveň rozhoduje o odloučení dítěte od rodičů.

V tomto duchu se již před deseti lety vyjádřil i slovenský Ústavní soud, který se ve svém rozhodnutímimo jiné odkazoval na Listinu základních práv a svobod a dále na Úmluvu o právech dítěte, které platí i v českém právním řádu. Pozměňovací návrh Heleny Válkové k novele občanského zákoníku, který bude projednávat sněmovna dnes, počítá s tím, že by soudy o tuto možnost přišly.

„Mám informace o tom, že minimálně 67 dětí, které v červnu 2014 dokončily základní školní docházku v dětských domovech se školou, nemohlo v září nastoupit na střední školu či odborné učiliště, protože soudy nestihly včas rozhodnout o přemístění z dětského domova se školou do výchovného ústavu, kde děti měly pokračovat ve vzdělávání,“stojí například v odůvodnění návrhu ke změně zákona.

Podle zástupců organizací, jež se dlouhodobě věnují problematice ohrožených dětí, je však text nesmyslný a tendenčně odůvodněný. Nejhlasitější kritika zaznívá od české větve mezinárodní organizace Lumos, kterou založila spisovatelka J. K. Rowlingová. Experti se nejvíce bojí toho, že by diagnostickými ústavy musely projít i děti bez závažných poruch chování a že by byly vystaveny rizikům, která toto prostředí může přinést.

Dítě projde více místy

„Zvýší se tak počet míst, kterými dítě projde, a zároveň se prodlouží doba, než se dítě dostane do trvalého umístění,“uvedla pro server Lidovky.cz ředitelka Lumos v ČR a současně členka výboru pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva Petra Kačírková. Existují prý jiná řešení. Například posílení kapacit opatrovnických soudů či omezení jiné agendy.

Podle Adama Křístka, který je členem výboru pro práva dítěte by přijetí návrhu v podstatě zna- menalo „znárodnění dítěte“. „Podle návrhu by soud dítě rodičům pouze odebral a pak by již mohlo být bez zasahování soudu umísťováno a přemísťováno, a to i opakovaně, mimořádně netransparentním způsobem v podstatě kamkoli na území celé republiky,“doplnil dále Křístek s tím, že by navíc dětem i rodičům byla odepřena soudní ochrana.

Ochránkyně práv je pro

Praxi, aby o dětech rozhodovaly diagnostické ústavy, podporovala v roce 2014 i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Nápad Válkové proto dnes vítá. „Návrh ilustruje roztříštěnost péče o ohrožené děti, kterou dlouhodobě kritizujeme, přičemž její sjednocení je bohužel stále v nedohlednu. Připouštíme sice, že nejde o systémové řešení, ale mohlo by to pomoci vyřešit některé problémy, které v praxi vznikají,“uvedla mluvčí úřadu veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.