Hofer láká Čechy na plán „Unie v Unii“
Rakouský populista a prezidentský kandidát hovořil s Milošem Zemanem o zdravém jádru EU, kam by obě země měly patřit
PRAHA Rakousko by mělo společně s Českem vytvořit po vzoru Beneluxu nové jádro Evropské unie, které bude prosazovat méně centralizované moci, návrat národních států a především restrikce v migrační politice.
Při jednání s prezidentem Milošem Zemanem to včera na Pražském hradě zmínil Norbert Hofer, prezidentský kandidát nacionalistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Hofer, kterému Zeman jako jediný prezident země EU udělil na jeho vlastní žádost zhruba hodinovou audienci, na Hradě představil svůj plán „Unie v Unii“, zdravého jádra, které by mělo zajistit novou tvář Osmadvacítky.
„Mluvili jsme o tom, jestli by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci EU, protože máme společnou historii, podobný způsob diskutování o věcech,“uvedl Hofer, který zdůraznil „nádhernou atmosféru“schůzky na Hradě.
Které státy kromě Česka by Hofer do reformního středu EU přizval, pokud by vyhrál opakované prosincové kolo rakouských prezidentských voleb, ovšem není jisté. Sám kandidát Svobodných o křeslo v Hofburgu v létě mluvil oMaďarsku, Slovinsku a Chorvatsku. Například Polsko nebo Slovensko, tedy země, které jsou k otázkám migrace také kritické, ale Hofer výslovně nezmínil.
„Jeho představa zhruba koresponduje s rozšířením Visegrádské skupiny na Visegrád +,“prohlásil po schůzce na Hradě prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Jako Visegrád + se obvykle označuje uskupení Česka, Slovenska, Polska a Maďarska rozšířené právě o Rakousko a některé země Balkánu.
Vytváření zdravého jádra EU je podle Hofera i Zemana účelnější než vystoupení z Unie. Plán na česko-rakouskou spolupráci uvnitř EU podle Ovčáčka neznamená „Unii mimo Unii“. Öxit ani czexit, jak se plánům na opuštění Rakouska či Česka přezdívá, tak nejsou prioritou.
S dortem v krabici
Hofer, který na Hrad dorazil s dortem v krabici ze slavného vídeňského Café Imperial, se se svým hostitelem shodl hlavně na kritice migrační problematiky a odmítání přerozdělování uprchlíků pomocí kvót. „Oba politici mají to- tožná stanoviska,“zdůraznil Ovčáček.
Shodu naopak nenašli v otázce Benešových dekretů, na základě nichž byli čeští Němci a Rakušané po druhé světové válce zbaveni majetku a odsunuti. Zatímco v Česku jde o politicky mrtvé téma, FPÖ je dlouhodobě pro jejich zrušení.
Těsně před odjezdem na bleskovou návštěvu Prahy poválečné prezidentské dekrety Hofer v rozhovoru pro deník Kleine Zeitung ostře kritizoval. „Benešovy dekrety samozřejmě představují bezpráví,“prohlásil.
Pro ostrý odsudek v minulosti nešel daleko ani Zeman. „Sudetští Němci spáchali vlastizradu a odsun byl mírnějším řešením než například trest smrti,“řekl Zeman v roce 2002 v rakouském týdeníku Profil coby tehdejší český premiér.
Shoda včera na Hradě nepanovala ani v otázce provozování jihočeské jaderné elektrárny v Te- melíně. Zatímco Zeman hájil právo na atomové zdroje, Hofer zdůraznil, že Rakousko má stále výhrady. „Je to pro nás problém,“řekl rakouský prezidentský kandidát po schůzce na Hradě. Rakousko není podle něj přítelem jaderné energetiky.
Zastupující prezident, nebo soukromá osoba?
I po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem ovšem není jasné, nakolik šlo v případě Hofera o sta-
noviska politického funkcionáře a nakolik hrála roli předvolební kampaň Svobodných. Podle prohlášení Zemanovy kanceláře přijel Norbert Hofer na bleskovou návštěvu do Prahy jako třetí předseda Národní rady. Tedy jeden ze tří politiků, kteří poté, co v červenci skončil mandát prezidentovi Heinzi Fischerovi, zastává dočasnou funkci hlavy státu.
Jenže protokol Národní rady cestu do Prahy oficiálně nepořádal. Hofera na jeho vlastní žádost z letiště vyzvedával vůz rakouské ambasády. A také Hoferův mluvčí Martin Glier před odletem potvrdil, že jeho šéf cestuje do Česka jako soukromá osoba. „Norbert Hofer jede do Prahy jako Norbert Hofer,“prohlásil.
Hoferovo přijetí na Pražském hradě každopádně nebude mít takový vliv, jak se předpokládalo. Shodou okolností v době, kdy Hofer jednal se Zemanem, se termín opakovaných voleb v Rakousku definitivně posunul až na 4. prosince.