Věra byla jistotou, že vše dobře dopadne
Dodávala sílu svým blízkým, a navíc i celému národu. Tak včera v Národním divadle vzpomínali na zesnulou sedminásobnou olympijskou vítězku Věru Čáslavskou její přátelé i sportovci. Před divadlem se sešly zhruba dvě stovky lidí a rozloučení sledovaly na velkoplošné obrazovce.
PRAHA Byl jsem sportovní antitalent, ale paní Věra se ke mně chovala naprosto bezprostředně, začíná Václav Kajer vyprávět příběh, jak se v listopadu 1978 sešel s Věrou Čáslavskou při jednom posezení v hájovně Pavlínov v západních Čechách.
Protože na něj tehdy setkání s Čáslavskou tolik zapůsobilo, vstal včera brzy ráno, aby se z Plzně dostal na desátou hodinu do Prahy a nezmeškal rozloučení. Stál stejně jako zhruba dvě stovky přihlížejících na piazzetě Národního divadla před velkoplošnou obrazovkou, na které se přenášelo dění přímo ze sálu. V něm seděli současní olympionici, sportovci, přátelé Čáslavské i politické zastoupení. Veřejnost přinášela květiny a podepisovala se do kondolenčních knih.
„Věra není žádný mejdlo“
„Pracoval jsem v té době jako technik výroby pro Lesní závody Plasy a bydlel jsem u hajného Jiřího Maliny. K němu právě přijela paní Věra a hajný ji představil slovy: To není žádný mejdlo, to je několikanásobná mistryně,“usmívá se Kajer.
Společnost se tehdy s Čáslavskou bavila asi dvě hodiny a podle vzpomínek panovala uvolněná atmosféra, jako kdyby u stolu ani neseděla nejlepší sportovkyně světa. „Byla naprosto báječná, na nic si nehrála. Hajná Josefa uvařila jídlo a bála se, jestli bude paní Věře chutnat. Ta ale bez problémů vše snědla a byla spokojená.“Čáslavská se mu tehdy podepsala. „Ten podpis považuji za obrovskou cennost a všude se jím chlubím,“uzavírá své vzpomínky Kajer.
Právě přátelské a obětavé chování skloňovali i všichni řečníci, kteří zavzpomínali na legendární gymnastku přímo na jevišti Národního divadla.
„Říkali jsme jí šipka, protože se do všeho vrhala bez váhání a střemhlav,“uvedl například Michael Žantovský, který byl stejně jako Čáslavská poradcem prezidenta Václava Havla.
„Byla především ženou a takových, jako byla ona, je na světě minimum,“řekla pak o Čáslav- ské její reprezentační kolegyně Bohumila Řimnáčová-Řežátková. „Věra byla jistotou, že všechno dobře dopadne,“pronesla také.
Rozloučení se zúčastnila i třiadevadesátiletá oštěpařka Dana Zátopková: „Pro mě byla Věra kamarádka. Sice byla o dvacet let mladší, ale moc dobře jsme si spolu rozuměly.“
Darovaná magická moc
V tomto duchu se nesly i vzpomínky mladších sportovců, kteří se s Čáslavskou setkali. Skifaře Ondřeje Synka podle jeho slov naučila věřit v talismany: „Před olympiádou v Londýně mi Věra dala sojčí pírko, do té doby jsem nevěřil, že něco takového může fungovat. Od ní to byla taková magická moc, ve kterou jsem začal věřit. Opravdu to fungovalo.“Tento talisman má dodnes. „Vždycky když jedu na závod, dotknu se ho a vzpomenu si na ni,“přiznal bronzový skifař z letních olympijských her v Riu.
Podobnou zkušenost má i biker Jaroslav Kulhavý. „Kdykoli mám chmurné myšlenky, tak si vzpomenu na paní Věru a vše je jinak,“zavzpomínal, jak mu Čáslavská dodávala odvahu k vybojování zlata na hrách v Londýně.
Program v Národním divadle začal baletem, který měla legenda ráda, a provázen byl úryvky z rozhlasového vysílání z olympiád. Když se na jevišti objevila maketa sovětského tanku, se kterým při vzpomínkovém představení sportovkyně cloumala, dav lidí venku na piazzetě začal nadšeně tleskat. Stejně jako když došlo na připomínku toho, jak Čáslavská při vyhlašování na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968 při poslechu sovětské hymny odvrátila na protest hlavu.
Rozloučení společně připravily ministerstvo školství, Úřad vlády a Český olympijský výbor. Jeho předseda Jiří Kejval hovořil o tom, jak se olympionička i přes svůj zdravotní stav účastnila stovek akcí, na kterých byli i velmi mladí sportovci. Vzorem je i pro osmačku Sofii Makhuninu, jejíž třída přijela na piazzetu: „Dělám sportovní gymnastiku a jednou bych se také chtěla dostat na olympiádu.“
Programem v Národním divadle provázel moderátor Marek Eben. „Paní Čáslavská je členkou mnoha síní slávy. Ale v jedné chybí, je to Síň slávy ryzího charakteru,“řekl. Nejúspěšnější česká olympionička podlehla koncem srpna ve věku 74 let rakovině. Pohřeb v kruhu rodinném se uskutečnil již ve čtvrtek.