Záhřeb zřejmě čeká politický pat
ZÁHŘEB/PRAHA Byla to vláda, která se rodila za spletitých povolebních tahanic skoro čtvrt roku. Vydržela přitom jen o něco málo víc - přesněji ani ne pět měsíců.
V půlce června na pozadí skandálu místopředsedy vlády a šéfa nejsilnější pravicové strany padl chorvatský koaliční kabinet. Obyvatelé nejmladšího členského státu Evropského unie proto zamířili v neděli k volebním urnám už podruhé za deset měsíců.
Spíš než jasně nalinkovanou cestu z politické krize by se ale měli Chorvaté připravit na další bolestná povolební vyjednávání. Předčasné volby totiž sice vyhrála koalice dosud vládnoucí pravicové HDZ někdejšího prezidenta Franja Tudjmana. To však samo vládu sestavit nezvládne.
Noční volební drama
Ještě při průběžném sčítání hlasů v noci z neděle na pondělí to přitom vypadalo, že konzervativce porazí jejich největší rivalové - sociální demokraté. Ostatně i většina předvolebních průzkumů, byť naznačovaly těsné výsledky, před- vídala triumf levice. I ve světle skandálu dnes již bývalého místopředsedy vlády a lídra HDZ Tomislava Karamarka, který nakonec v červnu položil celou vládu.
Bezvýchodná vládní krize zachvátila balkánskou zemi koncem května poté, co chorvatská média informovala, že se Karamarko kvůli aktivitám své manželky zřejmě dostal do střetu zájmů. Jeho žena totiž inkasovala v přepočtu asi 1,8 milionu korun. za jisté poradenské služby pro firmu lobbisty hájícího zájmy maďarského ropného koncernu MOL. Záhřeb se s MOL přitom už roky soudí kvůli kontroverzní privatizaci největší chorvatské ropné společnosti INA.
Místopředseda vlády Karamar- ko dlouho odmítal odstoupit jak navzdory tlaku opozice i koaličních partnerů, tak verdiktu soudu, jenž jeho střet zájmů potvrdil. Když nakonec přece jen v červnu podal demisi, dušoval se jeho nástupce v čele strany Andrej Plenkovič dát pošramocenou reputaci partaje znovu do pořádku.
I přesto však při pohledu na průběžné výsledky v noci z neděle na pondělí dost možná rivalové HDZ - socialisté - již v duchu začínali slavit a pomýšlet na to, že by se po relativně krátkém intermezzu konzervativců mohli vrátit do čela vlády. Konečný součet hlasů ovšem překvapivě ukázal, že socialisté skončili na druhém místě za pravicovým HDZ o sedm křesel. Ve 151členném parlamentu získala koalice HDZ 61 míst, a její šéf Andrej Plenkovič tak bude zřejmě pověřen sestavením vlády, zatímco levicová koalice vedená socialisty má jen 54.
Podruhé za deset měsíců zamířili Chorvaté k volebním urnám. Ani předčasné volby ale přímočarou cestu z politické krize nepřinesly.
Nováčci opět jako jazýček vah
Jak konzervativci, tak socialisté vzájemný vládní svazek už předem vyloučili. I tentokrát se tak zřejmě stane při sestavování vlády pomyslným jazýčkem na vahách strana Most, složená převážně z politických nováčků a s nejasnými prioritami v řadě oblastí, která kandidovala poprvé loni na podzim. Ani to jí však tehdy nebránilo, aby se její lídr Tihomir Oreškovič stal za mlhavých zákulisních manévrů jako úplný politický novic premiérem.
Ať už se však nyní Most přikloní ke kterémukoli ze dvou hlavních táborů, nevyhne se ten, kdo bude chtít sestavit vládu, hledání ještě dalších koaličních partnerů, aby získal potřebnou většinu v parlamentu. Nový kabinet bude muset především řešit palčivou ekonomickou situaci. Od vypuknutí světové finanční krize v roce 2008 se Chorvatsko potýkalo s ekonomickým poklesem, nezaměstnaností a hlubokým zadlužením státní kasy i domácností. Mezi roky 2009 a 2014 se jeho hospodářství propadlo dokonce natolik, že obsadilo v EU třetí nejnižší příčku, následováno už jen Kyprem a Řeckem. A to navzdory čilému turistickému ruchu.