Poprask v Panské uličce
íslo popisné 17 ve vídeňské Herrengasse čili Panské uličce je dobrá adresa. Dokonce výtečná. Do Hofburgu coby kamenem dohodil, Café Central, jedno ze stěžejních míst kulturního a politického dění v rakouskémetropoli, hned přes ulici. V Herrengasse 17, mimochodem budově, jejíž přestavbě pro Rakouskou národní banku v roce 1821 požehnal olomoucký arcibiskup, rakouský arcivévoda Rudolf Jan, přes dvacet let sídlí také České centrum. Tak luxusní výkladní skříň české kultury v zahraničí těžko pohledat. Přesto toto hájemství Česka v Herrengasse končí. Ministerstvo zahraničí (MZV), pod nějž Česká centra jako příspěvková organizace spadají, tlačí na čím dál větší škrty. A nějaký úředník si zřejmě všiml, že za nájem se ve Vídni utratí 1,8 milionu korun ročně. Na řadu tak přišla červená tužka a výpověď z dobré adresy.
Některé důvody se dají pochopit – třeba ten, že české velvyslanectví ve Vídni, kam se české centrum bude stěhovat, má místa dost a leží v závětří Schönbrunnu, což není zas tak špatné místo. Nebo že berlínské české centrum se od Checkponit Charlie, což byla neméně luxusní lokace jako Herrengasse, na ambasádu přesunulo již před čtyřmi roky. Opět kvůli úsporám.
Horší už je pochopit strategii minister- stva. Na jedné straně posílá každý rok na provoz 22 poboček Českých center po světě čím dál méně peněz (příspěvek MZV klesl za posledních šest let téměř trojnásobně!), na druhé straně pod mantrou ekonomické diplomacie investuje do nových postů. O jejich smysluplnosti lze pochybovat. Potřebuje dalšího „obchoďáka“ambasáda v Berlíně, který nespadá ani mezi první desítku „byznysových“destinací v Německu? A opravdu je nutné posilovat české obchodní zastoupení v Chicagu, někdejším ocelovém srdci Ameriky? Co asi tak zmůže nový zemědělský diplomat v Libanonu, zemi, o níž MZV zcela vážně tvrdí, že šance Česka je mimo jiné v dodávkách minerálek?
„Je to trend, který je všude na světě. Ekonomická diplomacie obecně narůstá,“komentoval nové obchodní posty po světě šéfdiplomat Lubomír Zaorálek. Zlatá slova. Jenže v civilizovaných zemích se tak neděje na úkor šíření dobrého jména v kultuře a vědě, což se u nás čím dál častěji stává.
Nakonec ještě jeden Zaorálkův citát: „Připadá mi, že ten největší poklad, co máme, je podnikavost, inovativnost, schopnost vytvářet nové věci.“Ano, jenže zároveň bourat věci zavedené a fungující tak, jak se to děje ve vídeňské Panské uličce, renomé Čechů jako nápaditého a podnikavého národa nijak nezvedne.
Ve vídeňských novinách 19. století byl Čech karikován jako Wenzel, hloupý Vašek s typicky tvrdou „českou palicí“. Byl to samozřejmě stereotyp. Poprask v Herrengasse ale dokládá, že i dnes ňoumovitý Wenzel o českém přístupu vypovídá možná víc, než bychom si všichni přáli.
Ministerstvo zahraničí, pod nějž Česká centra jako příspěvková organizace spadají, tlačí na čím dál větší škrty. A nějaký úředník si zřejmě všiml, že za nájem se ve Vídni utratí 1,8 milionu korun ročně.